AGP, TIR, TAR, TUR aneb jak hodná čarodějnice léčila Jeníčka a Mařenku

Fejeton Milana Kvapila

Kam sahá paměť lidstva, jsou vzpomínky zapýřeny příběhy o tom, jak ten zlý padouch prohlédl a začal konat dobro. Paměť sice selhává a historii si dost ráda přibarvuje, ale co bychom nevěřili, že? I když ve skutečnosti zrn pravdy oddělených od dezinformačních plev je to pravidelně tak, že padouši o sobě vytvoří obraz andílků. Za zavrženíhodné zločince následně označí historie ty, kteří páchali pouze, jen a jenom dobro. Proto si jistě rádi přečtete pravdivou historii o tom, jak dobro nezvítězilo nad zlem. Bude to pro vás jistě uvěřitelný příběh. Poznáte ryzí pravdu o jednom z archetypálních modelů zla, které bylo potrestáno za svou dobrotu. Ano, nemýlíte se, jedná se o čarodějnici, která trpěla nejen bradavicí na nose, ale také závažnou formou progresivní akromegalie. Děti se jí krutě vysmívají, místo toho, aby ji litovaly, chudinku malinkou.

Seschlá drobná stařenka musí chodit ve velkých papučích, a tak stále zakopává, v zimě nemůže ukrýt obrovské ruce do rukavic, navíc se prakticky nemůže obsloužit úkony vyžadujícími jemnou motoriku. A stále a stále musí koukat jenom do země – kvůli svému hrbu. Považte, místo úsměvu škleb a zvětšenými rty stále pobryndané šaty, místo nosíku meganasus, šišlání přes objemný a dlouhý jazyk, který se nevejde do ústní dutiny, a uši jako radary. A navíc se stále blyští kožním mazem a potem (proto někdy pohrdavá přezdívka blyštivá babizna). Vděčný to objekt pro úsměvně škodolibé i kruté žertíky nezvedené drobotiny.

Nelitujete tu osobu? Měli byste, protože místo pomoci mělo pro ni okolí jenom trest exilem za její jinakost. A tak sama osamocená, vyštvána na okraj lidské společnosti, dokonce na periferii osídlené krajiny, nudíc se pekla perníčky. Svou zášť a zlobu, která jí byla bytostně cizí, pak rozpustila ve sladkostech perníkového života. Byla hodná a nemohla za nemoc, která ji postihla. Proto, když jí osud přivedl do náruče Jeníčka a Mařenku, je chtěla obdařit dobrem v podobě dobrot a rvala do nich perník za perníčkem. Ti pancharti však nedovedli pochopit, jakého dobrodiní se jim dostává. Tak je z jejich viny musela udržet pod zámkem. A protože byla dobře edukovaná (zdroj: http//prawww.jpp.antecom), nebála se rizika diabetu jako důsledku obezity a vynucené lenosti, neboť svou perníkovou cukrovku měla pod kontrolou, přestože se již sama léčila inzulínem.

Dočkali se cukrovky, dočkali. A tak laskavá čarodějnice pořídila inzulín a FGM/CGM, edukovala své pacienty a začala s léčbou. Popisy terminální ultimativní scény pokusu o zasazení dětiček do sálající pece je nutno v kontextu uvedených pravdivých informací považovat za dezinformaci, pomocí které nezletilí zločinci chtěli hanebně zakrýt svůj zločin. Opak je pravdou, oni, padouši, zmařili bezskrupulózně život jedné postižené invalidní seniorky. Závažnějším proviněním však je skutečnost, že pošlapali lidské právo na bezpečné a nepostižitelné činění dobra. Lidová slovesnost tento srdceryvný příběh vystihuje příslovím „čiň čertu dobře, peklem se ti odmění“ (pro zpřesnění významu viz podrobnosti.

Pomiňme posmutněle lidský rozměr příběhu v jeho pravdivé, syrově realistické verzi prosté dezinformací a zkusme si odnést praktické poučení do našeho běžného, medicínského života. Jak je možné, že babizna čarodějná udržela diabetes u juvenilních diabetiků v tak dobrém stavu, že ji dovedli přemoci a zbavit krutým způsobem života? A ještě navíc následně vymýšlet uvěřitelné historky, které z mladistvých zločinců udělaly oběti? Jednoduše. V situaci, kdy byli živeni jenom sladkým perníčkem, který měl navíc nestandardizovaný obsah cukru, nebylo možno dosáhnout cíle bez kontinuálního monitoringu glykemie a vedení léčby k cíli pomocí indexů, které tento systém nabízí. Proto si dobrosrdečná babizna pořídila FGM, který nabízel podrobný přehled, jak se daří jejímu souboji s přírodou. Základní přehled jí nabídl výstup zvaný AGP (ambulatory glucose profile):

Nespočet naměřených hodnot glykemie v intersticiu je převeden do podoby indexů, které sumarizují výsledek terapie a umožňují se orientovat na nikdy nekončící cestě dosahování cíle a odhalovat rizika i slepá místa terapie. Pomocí nich tak ovládala diabetes empatická, laskavá, o dobro dětiček pečující sestřenice baby jagy. Podívejme se na to, jak.

GMI (glukose management index)

Odhadnutý ekvivalent glykovaného hemoglobinu vypočtený z průměrné glykemie. S trochou aproximace nám říká, jaký by mohl být změřený HbA_1c, pokud by měl po dva až tři měsíce pacient stejnou průměrnou glykemii. Pokud naše nezlá čarodějka viděla tento parametr moc nízký (třeba na hranici normální hodnoty 44 mmol/mol), bylo zřejmé, že její trapič byl ohrožen hypoglykemiemi. A tomu hodlala zabránit. Proto starostlivá ježibaba obrátila svou pozornost na TBR.

TBR (time below range)

Čas, po který se pacient nachází v hodnotách atakujících hypoglykemii či již v hodnotách hypoglykemických. Běžně by měl být kratší než 4 % (3,0–3,9 mmol/l) a kratší než 1 % (pod 3,0 mmol/l). Naše laskavá akromegalička dobře věděla, že delší TBR nejen snižuje průměrnou glykemii, ale zejména koreluje s vysokým rizikem závažných následků hypoglykemie, a ještě navíc musí nutně pátrat po tom, kolik času skutečně protokol AGP (Ambulantory Glucose Profile) pokrývá. Pokud by to bylo méně než 70 %, pak by si ďobla na uklidněnou perník a vzepřela se své touze nařezat tomu drzému frackovi. Následně velmi asertivně, s citem vnímajíc riziko, které by vyplývalo z její nekontrolované mikroagrese, by přiblížila malému, drzému Jeníčkovi, že by přece jenom mohl, pokud bude mít náladu, čas a chuť využívat FGM častěji. Po zvládnutí tohoto úkolu zaměřila svou pozornost na TIR.

TIR (time in range)

Doba, po kterou se glykemie pohybují ve stanoveném, obvykle optimálním rozmezí (obvykle 3,9–10 mmol/l). Vyjadřuje se v procentech z celkové doby probíhajícího záznamu, vedlejší vyjádření je pomocí absolutního času (hodiny, minuty). TIR koreluje inverzně s kardiovaskulárním rizikem, jistě také s rizikem specifických komplikací. Lze z něj derivovat odhadnutý glykovaný hemoglobin. Cílová hodnota pro naše malé zločince je více než 70 %. A když se povede je motivovat tak, že prodlouží TIR o 10 %, lze predikovat, že glykovaný hemoglobin se sníží o 5,5 až 8,7 mmol/mol

TAR (time above range)

Doba, kdy tkáně nemocného úpí pod ataky molekul glukózy ve vysoké koncentraci. V okamžiku, kdy naše léčitelka-vědma nalezla hodnoty nad 30 % doby (vyšší než 10 mmol/l, z toho méně než 5 % nad 13,9 mmol/l), ihned věděla, odkud vítr vane. Protože, přiznejme si nekorektní pravdu: Jeníček byl mentálně stigmatizovaný až hloupý a řídícím mozkem jejich řádící dvojice byla Maruška. Ta, aby odvrátila pozornost od svých neplech, pod záminkou zvýšení síly na boj s obezitou vnutila Jeníčkovi nejen více perníčků, ale zejména ty, které měly tolik cukrové polevy, že byste v ní perník sotva dohledali. Naše něžná seniorka, trpící, ostrakizovaná a vyobcovaná, si proto prohlédla vlastní průběh glykemií a zhodnotila variabilitu. Koukněte, jak se zlotřilá podlost Mařky podepsala na profilu Jeníčka.

Variabilita glykemie (podíl průměrné glykemie a směrodatné odchylky vyjádřený v procentech = jaká je průměrná odchylka glykemie vyjádřená v procentech z průměrné hodnoty = variační koeficient vyjádřený v procentech (% CV)). Čím větší je průměrná odchylka glykemie od průměrné glykemie, tím více glykemie kolísají. Důsledkem je vyšší riziko komplikací, příčinou je obvykle nonadherence či vnější vliv (promražený inzulín, špatné váhy odvažující potraviny, záludná Mařena…).

Takhle málo stačilo hodné babizně k úspěchu? Ano, takto málo. Budiž nám tento příběh připomenutím, že k dosažení skvělých výsledků stačí někdy porozumět pouze základům a učit se jejich aplikaci v praxi. Nic nebrání využívání zejména FGM v běžných ambulancích u pacientů léčených inzulínem. Vězme, že s dalším pokrokem technologických vychytávek bude vše ještě snadnější a bezpečnější. Myslím, že na budoucnost diabetologie se můžeme těšit.

A hudba? Hudba! Cesta do pece je dlážděna dobrými úmysly. Chris Rea to ví moc dobře.