Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Aktuality

Interakce kouření a diabetu a riziko kardiovaskulárních příhod

– komentář ke studii a základní epidemiologická data z České republiky

 

Anna Procházka, Jana Malinovská, Jan Brož

Interní klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha


 

Počátkem tohoto roku (2022) byla publikována čínská studie, jejímž cílem bylo prokázat vzájemné ovlivnění kouření a diabetu jako rizikových faktorů vzniku kardiovaskulárních příhod (CVD).

 

 

Metody


Jednalo se o celostátní populační, prospektivní, kohortovou studii. Data byla získána z 20 komunit z různých geografických oblastí Čínské lidové republiky. Sledováno bylo 126 181 dospělých ve věku 40 let a více v letech 2011–2012, follow-up se konal v letech 2014–2016. Všichni účastníci studie vyplnili dotazník a podstoupili klinické vyšetření, na počátku studie byli všichni bez kardiovaskulárních onemocnění.

 

 

Výsledky


Ze 126 181 účastníků studie kouřilo 15,4 %, 4,8 % byli bývalí kuřáci a 79,8 % nikdy pravidelně nekouřilo. Průměrné věkové rozmezí se pohybovalo mezi 55,8 a 60,7 lety věku.

Mezi kuřáky byl podstatně vyšší podíl mužů (94 %), častěji byli vystaveni pasivnímu kouření v dětství, dále konzumovali méně ovoce a zeleniny, méně byli fyzicky aktivní a více užívali alkohol. Exkuřáci měli horší glukózový profil a vyšší krevní tlak než současný kuřáci a nekuřáci.

Během 455 726 osob-roků sledování bylo zdokumentováno 3 422 CVD příhod: 679 účastníků zemřelo z kardiovaskulární příčiny, 514 prodělalo infarkt myokardu, 2 055 mozkovou mrtvici a 251 srdeční selhání (účastník mohl mít více než jednu příhodu).

U účastníků s diabetem bylo riziko onemocnět kardiovaskulárním onemocněním mezi kuřáky oproti nekuřákům relativně více zvýšené než v populaci bez diabetu. Dále byla pozorována interakce mezi intenzitou kouření a diabetem; silní kuřáci měli ve srovnání s nekuřáky více zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění mezi diabetiky než mezi nediabetiky.

Zvýšené riziko kardiovaskulárního onemocnění u pacientů s diabetem nebo se zvýšeným glykovaným hemoglobinem (HbA1c) bylo vyšší mezi kuřáky či exkuřáky, než mezi nekuřáky.

Dalším výsledkem studie je, že kouření působí proti pozitivnímu vlivu kompenzovaných rizikových faktorů pro kardiovaskulární onemocnění u diabetiků. Za tyto ovlivnitelné rizikové faktory jsou považovány fyzická aktivita, konzumace ovoce a zeleniny, krevní tlak a hodnoty LDL-cholesterolu a HbA1c.

Dřívější studie ukázaly, že u diabetiků, kteří mají pod kontrolou pět nebo více rizikových faktorů, je riziko kardiovaskulárního onemocnění podstatně snížené a je srovnatelné s nediabetiky. Nicméně tento příznivý vliv kontroly rizikových faktorů nebyl pozorován mezi kuřáky a exkuřáky. Kouření tedy, ať současné nebo v minulosti, působí proti tomuto vlivu kontroly rizikových faktorů a snižuje jeho pozitivní dopad.

 

 

Tab. 1: Intenzita kouření a kardiovaskulární příhody


ad_2022_43_tab1.jpg

*Hazard ratio, 95% konfidenční interval

**HR byl adjustován na věk, pohlaví, dosažené vzdělání, rodinnou anamnézu diabetu,

rodinnou anamnézu kardiovaskulárních chorob, konzumaci alkoholu,

BMI při vstupu, změny BMI během sledování a pasivní kouření během dětství a dospívání.

† kouří <10 cigaret denně

†† kouří 10– <20 cigaret denně

††† kouří >20 cigaret denně


 

Tab. 2: Zanechání kouření a kardiovaskulární příhody


ad_2022_43_tab2.jpg

*Hazard ratio, 95% konfidenční interval

**HR byl adjustován na věk, pohlaví, dosažené vzdělání, rodinnou anamnézu diabetu,

rodinnou anamnézu kardiovaskulárních chorob, konzumaci alkoholu,

BMI při vstupu, změny BMI během sledování a pasivní kouření během dětství a dospívání.


 

Tab. 3: Riziko kardiovaskulární příhody s ohledem na přítomnost diabetu a kontrolu rizikových faktorů


ad_2022_43_tab3.jpg

*Hazard ratio, 95% konfidenční interval

**HR byl adjustován na věk, pohlaví, dosažené vzdělání, rodinnou anamnézu diabetu,

rodinnou anamnézu kardiovaskulárních chorob, konzumaci alkoholu,

BMI při vstupu, změny BMI během sledování a pasivní kouření během dětství a dospívání.


Komentář

Nejdůležitější výsledky studie


Tato kohortová studie poskytuje nová data o souhře kouření cigaret s diabetem a managementem kardiovaskulárních rizikových faktorů.

Výsledky podporují stávající názor, že existuje obousměrný vztah mezi kouřením a diabetem jako rizikový faktor kardiovaskulárních příhod.

Zatímco se starším studiím nepodařilo prokázat, že kardiovaskulární riziko kouření je silnější u lidí s diabetem, tato studie dokazuje, že kouření i diabetes můžou navzájem zesilovat svůj škodlivý účinek na kardiovaskulární systém.

U osob s diabetem je vliv intenzity kouření na riziko kardiovaskulárních příhod silnější než u těch bez diabetu. Zatímco u nediabetiků nebyla pozorována souvislost mezi počtem vykouřených cigaret za den a výskytem kardiovaskulárních příhod, u diabetiků riziko jasně stoupá s intenzitou kouření (tab. 1).

Rozdíly byly také nalezeny v souvislosti s přestáním kouřením. Po přestání se riziko kardiovaskulárních příhod u lidí bez diabetu po přechodném mírném zvýšení snižuje lineárně s dobou nekuřáctví. U diabetiků se riziko více než čtyři roky po přestání už dále výrazně nesnížilo. Dočasně zvýšené kardiovaskulární riziko méně než čtyři roky po přestání kouřením bylo popsáno v obou skupinách (tab. 2).

Dále se potvrdilo, že kouření je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění u diabetu a omezuje příznivý vliv kontroly ostatních rizikových faktorů (tab. 3).

Tímto studie zdůrazňuje zásadní význam nekouření nebo přestání kouření pro efektivní prevenci kardiovaskulárních příhod, a to zejména pro osoby s diabetem. I vystavení pasivnímu kouření by mělo být minimalizováno.

Přesné mechanismy vysvětlující tyto poznatky ale zůstávají neobjasněny.

 

 

Výhody a limitace studie


Síla této studie spočívá ve velikosti a obsáhlosti vzorku, dané celostátností a prospektivním charakterem. Dále v detailním sledování kuřáckých návyků, měření glykemickych rysů účastníků a jasné definice kardiovaskulárního onemocnění.

Studie má samozřejmě i své limitace, mezi které patří samostatné udávání kuřáckého chování/návyku, což by mohlo podhodnocovat prevalenci kouření. Dále se nebraly v úvahu neměřené zavádějící faktory jako užívání aspirinu nebo metforminu, které by mohly ovlivňovat riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění.

Díky velikosti vzorku studie a omezenému věku nad 40 let nemusí statisticky významný výsledek nutně znamenat i populační signifikanci.

Na neposledním místě je nutné zmínit, že podíl kuřáků byl extrémně nízký mezi čínskými ženami, takže nebyla k dispozici statisticky významná data ke stratifikaci rizika v závislosti na pohlaví.

Obecně je na místě opatrnost co se týče generalizace výsledků na jiné populační skupiny než tu vyšetřenou, tj. čínští dospělí středního a staršího věku, z řad kuřáků z největší části muži.

 

 

Vybrané údaje o kouření týkající se České republiky


Podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (www.drogy-info.cz) je stran kouření v České republice situace následující.

Studie realizované v roce 2020 ukazují, že v současnosti (tj. v posledních 30 dnech) kouří v ČR 30–34 % dospělé populace (38–45 % u mužů a 18–23 % u žen). Denní (nebo téměř denní) kouření uvádí 17–23 % osob (21–31 % mužů a 12–14 % žen). Míra denního kouření je výrazně nižší mezi respondenty ve věku 15–24 let a 65+ let. Současní kuřáci (denní a příležitostní) vykouří nejčastěji 15–24 cigaret denně.

Zkušenost s e-cigaretami v životě uvádí cca 18 % lidí (mírně více mužů než žen). Užívání e-cigaret v posledních 30 dnech uvádí kolem 5 % dospělé populace (mírně více mužů než žen), nejvíce ve věkové skupině 15–24 let (10 %). Denní užívání e-cigaret uvádí cca 2 % populace starší 15 let (6 % ve věku 15–24 let).

Míra kouření klesá se vzděláním respondentů – mezi respondenty se základním vzděláním je v různých studiích 2–7× vyšší než mezi vysokoškoláky.

Zahřívané tabákové výrobky zkusilo alespoň jednou v životě kolem 7–15 % dospělé populace (více mužů než žen), v posledních 30 dnech je užívala přibližně 2 % populace.

Trendem posledních 10 let je mírný pokles výskytu současného i denního kuřáctví v dospělé populaci, který potvrzují různé řady realizovaných populačních studií. K největšímu poklesu došlo (zejména podle studie NAUTA) v letech 2012–2015, od roku 2015 zůstává situace přibližně na stejné úrovni. Pokles současného i denního kuřáctví je patrný zejména u žen. Dlouhodobě klesá zejména prevalence kuřáctví ve věkové skupině 15–24 let.

Při očištění trendových prevalenčních dat různých studií od vlivu rozdílné a měnící se věkové struktury se však ukazuje, že prevalence kouření v ČR se v posledních cca 15 letech spíše udržuje na stabilní úrovni a v některých studiích dokonce roste, zejména u mužů.

Kouření je poměrně rozšířené i v průběhu těhotenství. Celkem 13 % žen uvedlo, že kouřilo někdy během těhotenství – před jeho zjištěním 8 % a zbylých 5 % kouřilo dále i v průběhu těhotenství.

 

 

Zdravotní důsledky kouření


Kouření je v ČR zodpovědné za přibližně pětinu úmrtí. Na nemoci způsobené kouřením v ČR ročně zemře cca 16–18 000 osob, především na kardiovaskulární nemoci, nemoci dýchací soustavy a zhoubné novotvary. V průměru připadá na jednoho zemřelého kuřáka 15 ztracených let života.

Kromě závislosti na tabáku, u které je tabák nezbytnou příčinou vzniku, je kouření rozhodujícím faktorem u zhoubného novotvaru průdušnice, průdušek a plic (rakoviny plic) a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), u kterých způsobuje cca 80 % případů onemocnění.

Zhoubný novotvar průdušnice, průdušek a plic je u mužů i u žen třetím nejčastějším nádorovým onemocněním a vůbec nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné novotvary. Ročně je v posledních letech v ČR diagnostikováno necelých 7 tisíc nových případů onemocnění a přes 5 tisíc úmrtí na rakovinu plic.

Nejvíce případů rakoviny plic je diagnostikováno lidem ve věkově skupině 60–69 let, k významnějšímu nárůstu incidence dochází po 55. roce věku. Více než 70 % nově diagnostikovaných onemocnění rakoviny plic je zachyceno v pozdních stadiích.

U mužů je incidence rakoviny plic dvakrát vyšší než u žen, incidence i úmrtnost u mužů dlouhodobě klesá. U žen incidence i úmrtnost mírně roste. Nejnižší incidence rakoviny plic i úmrtnost na ni je dlouhodobě ve Zlínském kraji, nejvyšší je v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je v ČR ročně příčinou více než 30 tisíc hospitalizací a přes 3 tisíce úmrtí. Úmrtnost na CHOPN dlouhodobě roste.

V roce 2020 řešilo Toxikologické středisko VFN v Praze celkem 45 případů, kdy bylo dítě v ČR intoxikováno nebo vystaveno náplni do e-cigaret, 70 % z nich byly děti do dvou let. Na otravu nikotinem jsou však v ČR léčeny jednotky případů ročně.


 

Literatura


1. Yang, Y., Peng, N., Chen, G. et al. Interaction between smoking and diabetes in relation to subsequent risk of cardiovascular events. Cardiovasc Diabetol 21, 1: 14, 2022.

2. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Drogy-info. (online: https://www.drogy-info.cz/nms/o-nas/narodni-monitorovaci-stredisko-pro-drogy-a-zavislosti/)

 

MUDr. Jan Brož

Interní klinika 2. LF UK a FN Motol

V Úvalu 84

150 00 Praha 5

e-mail: ZORB@seznam.cz