Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU
Chci dostávat novinky

Aktuality

Nový doporučený postup diagnostiky a léčby syndromu diabetické nohy

Česká diabetologická společnost připravila v letošním roce aktualizované vydání Doporučeného postupu pro prevenci, diagnostiku a terapii onemocnění nohou souvisejících s diabetem.

Už název doporučeného postupu ukazuje změnu terminologie, která vychází z Mezinárodního konsenzu, jež nahrazuje zavedený pojem syndrom diabetické nohy novějším pojmenováním onemocnění nohou související s diabetem.

Definováno je jako onemocnění nohou u diabetika, které zahrnuje jednu nebo více z následujících charakteristik: periferní neuropatii, ICHDK (periferní tepenné onemocnění), infekci, ulceraci, Charcotovu neuropatickou osteoartropatii (CNO), gangrénu nebo amputaci.

Za Českou diabetologickou společnost doporučený postup připravili Alexandra Jirkovská, Vladimíra Fejfarová, Pavlína Piťhová, Miroslav Koliba, Jarmila Jirkovská, Hana Kůsová a Miroslav Drienko. Na výročním kongresu České angiologické společnosti nová guidelines představila profesorka MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc.

ad_2025_10_sdn_obr_mailing.png

V České republice prevalence syndromu diabetické nohy, podle dat Národního registru hrazených zdravotnických služeb NRHZS), v posledních letech kontinuálně roste. Jestliže v roce 2019 bylo u nás 54 757 pacientů s tímto syndromem, v roce 2021 61 514 pacientů, tak v roce 2023, jež je zatím posledním referovaným rokem, mělo syndrom diabetické nohy již více než 72 500 osob. Spolu s tím roste i absolutní počet amputací dolních končetin provedený pro syndrom diabetické nohy.


Publikovaný doporučený postup uvádí schéma patofyziologie syndromu diabetické nohy a podrobně rozebírá systémy klasifikace tohoto onemocnění. Základní doporučenou klasifikací je WIfI, která sestává z hodnocení popisu rány (vředu, gangrény) (Wound), ischemie (I) a infekce dolní končetiny (fI, foot Infection). Tato stupnice má čtyři stupně, od 0 (žádná ulcerace ani gangréna), po 3 (rozsáhlá ulcerace nebo rozsáhlá gangréna). Mezi zařazené klasifikace patří i tradiční Meggit-Wagnerova klasifikace a pro jednoduché audity péče

iwgdf-logo-transparent-small.png


schema.jpg

V rámci vyšetřování pacientů s diabetem je vhodné rozlišit, zda vyšetřujeme u pacientů riziko vzniku syndromu diabetické nohy, nebo zda jde již o pacienta s rozvinutým syndromem. V každém případě vždy je základem anamnéza a fyzikální vyšetření. Inspekce nohou by u diabetika měla být provedena při každé jeho návštěvě v ambulanci. Stanovení rizika vzniku syndromu diabetické nohy by u diabetika mělo být provedeno alespoň jednou ročně. Mělo by zahrnout vyšetření citlivosti nohou (nejčastěji monofilamenty a ladičkou, ale i dalšími postupy), orientační neurologické vyšetření, vyšetření kožní teploty nohou, zhodnocení obuvi pacienta a neinvazivní posouzení angiopatie (nejčastěji ABI, TBI nebo posouzení transkutánní tenze kyslíku ev. duplexní ultrazvuk tepen dolních končetin). Riziko vzniku SDN je klasifikováno na základě těchto vyšetření do čtyř stupňů:

 

Frekvence kontrol pacientů podle rizika syndromu diabetické nohy1

 

Kategorie Riziko ulcerace Charakteristika Frekvence kontrol
0 velmi nízké bez průkazu neuropatie a ICHDK 1x ročně
1 nízké neuropatie nebo ICHDK 1x za 6–12 měsíců
2 střední

neuropatie + ICHDK nebo

neuropatie + deformita nohy nebo

ICHDK + deformita nohy

1x za 3–6 měsíců, nejlépe na podiatrii 
3 vysoké

neuropatie nebo ICHDK a minimálně jeden z následujících faktorů:

anamnéza SDN

amputace dolní končetiny nebo jiný chirurgický zákrok pro SDN

konečné stadium onemocnění ledvin

1x za 1-3 měsíce na podiatrii

 


Vyšetření u pacientů s již rozvinutým syndromem diabetické nohy pochopitelně nepomíjí podiatrickou anamnézu, je doplněno podrobnějším neurologickým vyšetřením a dle potřeby také cévním vyšetřením. Dále se zaměřuje na vyšetření infekce, RTG nohy, kompenzaci diabetu a vyšetření biomechaniky nohou. Nezbytné je mít přehled o přidružených komplikacích (např. nefropatii a KV onemocnění).

 

Terapeutické postupy stojí na několika tradičních pilířích – odlehčení končetiny, terapii infekce, terapii ischemie, systematické lokální terapii, zlepšení nebo udržení metabolické kompenzace diabetu, výživy a kardiovaskulárních rizikových faktorů a v neposlední řadě na edukaci a prevenci reulcerací.

 

Jednou z novinek je zavedení pojmu akutní syndrom diabetické nohy, kterým je překládán anglický výraz diabetic foot attack. Je definován jako devastující forma syndromu diabetické nohy, jejímž typickým projevem je akutní, nejčastěji infekční, zánět s progresivní nekrotizací, většinou spojený se systémovými symptomy. Bez intervence může dojít k ohrožení končetiny ev. i k amputaci. Čas v tomto případě rozhoduje o zachování tkáně (time is tissue). V případě urgentní péče o pacienty s tímto syndromem lze vidět paralelu s péčí o pacienta s akutním infarktem myokardu nebo cévní mozkovou příhodou.

Typický akutní SDN je charakterizován infekcí. Typicky se jedná o závažně infikovanou diabetickou nohu s rychle se šířící nekrotizací. Obvykle převládá neuropatie, ale může být přítomna i ischemie. Primární je léčit infekci, poté se přistupuje k bezodkladné léčbě ischemie. Atypický akutní SDN se může projevit jako těžká kritická končetinová ischemie (s i bez ztráty tkáně), jež má jen krátké terapeutické okno pro ovlivnění progrese ischemie ohrožující končetinu. V takovém případě musí být primárním cílem intervence ischemie. Dalším příkladem atypického akutního SDN je aktivní Charcotova neuropatická osteoartropatie (CNO). Terapeutickému postupu při ošetření se nový doporučený postup podrobně věnuje.

 

Nepominutelnou úlohu má v případě syndromu diabetické nohy edukace pacientů. Doporučený postup udává tyto základní instrukce, které by terapeut měl předat pacientům:

  • Denně nohy prohlížejte včetně meziprstních prostor, pokud na ně nevidíte, můžete použít zrcátko nebo požádat rodinného příslušníka, aby vám nohy prohlédl.
  • Myslete na to, že máte nohy méně citlivé na teplo, tlak a bolest, a chraňte se před poraněním. Nechoďte bosi.
  • Nechte si nohy u svého diabetologa pravidelně jednou ročně vyšetřit na riziko diabetické nohy. Pokud vám zjistí lékař vysoké riziko diabetické nohy, měl by vám doporučit sledování v podiatrické ambulanci.
  • Noste vhodnou obuv, která vás neotlačí ani neodře, je dostatečně široká a ve špičce i dostatečně vysoká, s tužší podrážkou a polopružnou plochou vložkou, bez vyššího podpatku, s upravitelnou šířkou šněrováním nebo suchým zipem, z prodyšných materiálů. Nenoste obuv naboso. Nové boty vždy noste krátce a zkontrolujte pak nohy, zda nejsou někde otlačené či odřené. Noste bavlněné či vlněné ponožky bez hrubších švů a bez stahujících lemů. Při známkách plísní perte ponožky pravidelně při vyšší teplotě.
  • Udržujte správnou hygienu, teplota vody při mytí nemá přesáhnout 37° C. Odstraňujte opatrně zatvrdlou kůži vhodnými nástroji podle doporučení lékaře či zdravotní sestry, promazávejte nohy denně vhodným hydratačním krémem nebo pěnou (ne mezi prsty).
  • Navštěvujte pravidelně odbornou pedikúru určenou i pro diabetiky. Pokud nemůžete navštěvovat odbornou pedikúru, dbejte na to, že nehty se mají zastřihávat rovně a opatrně obrušovat vhodným pilníkem. Pozor na zranění ostrými předměty.
  • Při každé návštěvě svého lékaře dbejte, aby byla vašim nohám i obuvi věnována pozornost. Upozorněte sestru i lékaře na všechny změny, které jste na svých nohou pozorovali.
  • Navštivte vždy odborníky, máte-li otok jedné nebo obou dolních končetin nebo nově vzniklou deformitu na noze, změnu barvy kůže, zatvrdlou kůži na nohou, puchýře, praskliny, poranění nebo vředy, případně pozorujete-li nově vzniklou bolest v nohou. Porovnávejte teplotu kůže na obou nohou a hlaste každou změnu.
  • Nekuřte.
  • Naučte se, jak poznat infekci rány na noze při poranění nebo puchýři či vředu (např. podle otoku, zarudnutí, zatvrdnutí tkáně, vyšší kožní teploty, brnění nebo bolestivosti, výtoku z rány, ale také např. podle zhoršení kompenzace diabetu nebo i zvýšené teploty nad 37 °C apod.). V těchto případech informujte co nejdříve svého lékaře.

 

Závěr

Syndrom diabetické nohy (v novém pojmu onemocnění nohou související s diabetem) je závažnou komplikací diabetu jež zvyšuje mortalitu a morbiditu diabetiků. Zásadní je prevence vzniku ulcerace na nohou a dalších projevů syndromu. V případě akutního syndromu diabetické nohy je potřeba jednat bezodkladně a využít agresivní postupy léčby.

Frekvence kontrol pacientů vychází z rizika vzniku syndromu, inspekce nohou by u diabetika měla být provedena při každé jeho návštěvě v ambulanci a stanovení rizika vzniku syndromu diabetické nohy by u diabetika mělo být provedeno alespoň jednou ročně. Na možnost rozvoje tohoto syndromu bychom přednostně měli pomýšlet u pacientů s generalizovanou aterosklerózou, těžkou diabetickou neuropatií a deformitami, s pokročilým onemocněním ledvin a poruchami vizu, u starších a osaměle žijících diabetiků.

I po zhojení defektu na nohou přetrvává vysoké riziko rekurence a proto je nutná pravidelná dispenzarizace těchto pacientů.

 

Literatura

  1. Jirkovská, A., Fejfarová, V., Piťhová, P. et al. Doporučený postup pro prevenci, diagnostiku a terapii onemocnění nohou souvisejících s diabetem. Česká diabetologická společnost, revize 2. 3. 2025. (online: www.diab.cz) [ 26. 3. 2025]
  2. Jirkovská, A. Co nám radí Doporučený postup pro syndrom diabetické nohy České diabetologické společnosti ČLS JEP. Přednáška. 50. angiologické dny s mezinárodní účastí, Praha, 6.–8. března 2025.
  3. Guidelines on the classification on foot ulcers in people with diabetes. IWGDF 2023 update. (online: https://iwgdfguidelines.org/wp-content/uploads/2023/07/IWGDF-2023-03-Classification-Guideline.pdf) [ 26. 3. 2025]
  4. Jirkovská, A., Dubský, M., Fejfarová, V. et al. SDN. Praktická doporučení pro prevenci a léčbu. Semily: GEUM, 2022.
  5. Jirkovská, J. Diagnostika diabetické neuropatie – základní metody. Posel, Listy Podiatrické sekce ČDS 2023: 8–11, 2023.

Karel Vízner, Jakub Kodadský