Screening CKD za pomoci vyšetření eGFR a ACR (albumin/kreatinin ratio) by měl být proveden u diabetiků jednou ročně. U pacientů–nediabetiků s hypertenzí, ICHS, ICHDK, iktem, fibrilací síní, srdečním selháním nebo ve věku nad 50 let, tedy u rizikové populace, by měl být screening realizován jednou za dva roky. Jedná se o ambiciózní, ale plně oprávněnou představu rozsahu screeningu CKD.4
Pacienti s již diagnostikovým CKD by měli být pravidelně sledováni u praktických lékařů s tím, že diabetici 2. typu vyžadují také konzultaci diabetologa a v případě pokročilejších stadií CKD (G3 a A2) je třeba konzultace specialisty – nefrologa, kardiologa, internisty.4
Renoprotektivní terapie by měla být zahájena nefrologem, praktickým lékařem či internistou (pochopitelně dle platných omezení preskripce) a v případě diabetiků zahrnuje inhibitory RAAS, glifloziny, metformin, statiny a případně finerenon (u stadií A2 a A3). Posílení terapie může být reprezentováno přidáním GLP-1 receptorových agonistů, ezetimibu, dihydropyridinového blokátoru kalciových kanálů, diuretik, případně kyseliny acetylsalicylové (u prokázané aterosklerózy). U nediabetiků jsou v armamentariu renoprotektivní terapie inhibitory RAAS, glifloziny (SGLT2i), případně také statiny a ezetimib. V každém případě je její součástí také úprava životního stylu, tedy zdravá racionální strava, abstinence kouření, cvičení alespoň 150 minut týdně a redukce nadváhy.
Cílové hodnoty pro terapii hypertenze zahrnují dosažení systolického krevního tlaku 120 mmHg (v případě pacientů po transplantaci ledviny 130/80 mmHg), pokud pacienti léčbu tolerují. Kromě inhibitorů RAAS je možné použít kombinaci dihydropyridinových inhibitorů kalciových kanálů, diuretik a betablokátorů. V případě léčby statiny je dosahování cílových hodnot LDL požadováno pouze v případě přítomné aterosklerózy. Vysoké dávky statinů nejsou pacienty s CKD dobře tolerovány, a proto je vhodné využít kombinační terapie s ezetimibem. V nefrologické ambulanci jsou pacientům s CKD (většinou s G3b, 4–5) předepisovány preparáty ovlivňující kostní metabolismus a funkci příštítných tělísek při monitoraci hladin vápníku, fosforu, parathormonu a ALP. U některých pacientů může být potřeba normalizovat metabolickou acidózu bikarbonáty. Renální anemie je nefrology léčena erytropoézu stimulujícími látkami, pokud hladina Hb klesne pod 100 g/l, a při vyšetření příčin anemie se využívá stanovení ferritinu, TSAT, retikulocytů, hladin vitaminu B12 a folátů.
