Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU
Chci dostávat novinky

Aktuality

Zpráva z XVII. ročníku mezioborového sympozia diabetologických týmů se zástupci z řad psychiatrů, psychologů a psychoterapeutů


Letošní setkání proběhlo ve dnech 14.–15. března 2025, nově v prostorách hotelu Olšanka v Praze. Místo konání bylo účastníky velmi pozitivně hodnoceno, zvláště s ohledem na konání workshopů.

Tématem sympozia byl „Přechod pacienta z dětské diabetologie na diabetologii pro dospělé aneb Už nejsem dítě.

Sympozium otevřel profesor Martin Prázný, předseda České diabetologické společnosti, který vyjádřil podporu Psychologické sekci a jejím aktivitám. Bližší informace o tom, jak setkání probíhalo, se dočtete v další části ve sděleních MUDr. Jindry Vejrychové, vedoucí Diabetologického centra Liberec, a dvou mladých lékařů MUDr. Šárky Šmrhové z Jihlavy a MUDr. Davida Koupého z Brna. Tímto jim děkuji za to, že se s námi podělili o své dojmy.

ad_2025_13_stefankova_obr1.jpg

Dovolte mi touto cestou poděkovat také všem přednášejícím, vedoucí bálintovské skupiny a Vám všem, kteří jste se Psychodnů osobně zúčastnili. Poděkování patří také firmě Galén Symposion za organizaci, České diabetologické společnosti a firmám za finanční podporu

 

Těším se na setkání 13.–14. 3. 2026 opět v hotelu Olšanka v Praze.


MUDr. Jozefína Štefánková


 


Co na to vedoucí Diabetologického centra Liberec

 

Ve dnech 14. a 15. března 2025 se v Praze konal již XVII. ročník mezioborového sympozia, kterému důvěrně říkáme Psychodny. Jedná se o akci, na které se potkávají diabetologové, psychologové a psychiatři, a ačkoli někomu může název evokovat dílo Alfréda Hitchcocka, musím říct, že setkání bylo velmi zajímavé a poučné. Tématem letošního sympozia byl přechod dětských diabetiků do ambulancí „dospěláckých“ diabetologů, což vlastně pro některé pacienty na prahu dospělosti může být opravdu slušný horor. Vlastně to může být horor i pro diabetologa, takže je Hitchcock zcela na místě. A my jsme se všichni snažili při přednáškách i následných workshopech přijít na to, jak nejlépe navázat s mladým diabetikem kontakt, neodradit ho, ulehčit mu přechodové období, ale současně jasně nastavit dospělá pravidla a posilovat jeho odpovědnost. To není jednoduché a cesta je klikatá, trnitá a často téměř nekonečná, ale je to cesta, která nás někam vede a posouvá.


Z úst pana profesora Šumníka zazněly rady, které by se daly shrnout a tesat do kamene takto: „Dejte jim čas a šanci začít znova. Nepředpokládejte, že jsou samostatní. Buďte laskaví, ale nároční. Nastavte pravidla. Ověřte, co ví a co umí. A rodiče nechávejte za dveřmi! Hmm. Budu na to myslet. A taky jsem si říkala, že je moc dobrý nápad, aby nám pediatři krom předávacích zpráv e-mailem poslali i informaci o rodinném zázemí, vztazích a trablech našich budoucích pacientů. Tyto informace nám chybí a často bychom mohli lépe pochopit, koho máme před sebou a co všechno si sebou nese.

ad_2025_13_stefankova_obr2.jpg

Paní profesora Štechová navrhovala, aby byl přechod postupný a již před předáním měl možnost omrknout, do čeho jde. Zmínila také výhody speciálních dotazníků, které pomohou zmapovat praktické znalosti pacientů.

Paní doktorka Komorousová nás upozornila na to, v čem je práce psychiatrů a diabetologů podobná, s čím vším se mohou dospívající potýkat a jakou roli hraje u chronicky nemocných rodina. Dospívání je opravdu náročné období a my můžeme pomoci tím, že budeme hledat, v čem jsou naši pacienti dobří. Ve skupině jsme s paní doktorkou řešili, jak pracovat s pacientem, který nechce převzít odpovědnost. Zaujalo mě, že nám radila, abychom nezapomínali ani na sebe a dokázali si říct, že jsme udělali v daném čase maximum.

Paní magistra Judita Konečná ukázala, jak se vyvíjejí v průběhu života naše vztahy k okolí a jak nabýváme důvěru sami v sebe. V pracovní skupině nám pak představila metodu DBT – dialektickou behaviorální terapii, která může pomoci změnit nežádoucí chování a jednání, dokáže pracovat s emocemi, a jak říkala paní magistra: „Všechno je něčím způsobeno. Klient nemůže selhat, může selhat jen terapie u klienta.“

Na závěr bych chtěla poděkovat všem organizátorům za skvěle odvedenou práci a už se moc těším na další ročník.


MUDr. Jindra Vejrychová


 


S jakými dojmy z Psychodnů odjížděla MUDr. Šárka Šmrhová


XVII. ročníku mezioborového sympozia diabetologických týmů se zástupci z řad psychiatrů, psychologů i psychoterapeutů (zkráceně Psychodnů) zaměřeného tentokrát na přechod pacientů z dětské diabetologie do péče pro dospělé, jsem se zúčastnila poprvé. Kromě zvědavosti mě nalákalo pro mne atraktivní téma, neboť se s touto skupinou pacientů setkávám.

Program byl zajímavý a přínosný, nejprve zazněly přednášky na téma přechod pacienta z dětské diabetologie na  „dospělou“ pohledem pediatra prof. MUDr. Zdeňka Šumníka, Ph.D., následně prof. MUDr. Kateřiny Štechové, Ph.D., a nechyběl též pohled psychiatra – MUDr. Jany Komorousové, Ph.D.

ad_2025_13_stefankova_obr3.jpg

Zazněly i základy vývojové psychologie v podání Mgr. Judity Konečné i s praktickými příklady a poté následovala panelová diskuse mezi přednášejícími moderovaná as. MUDr. Jarmilou Jirkovskou. Opakovaně zazněl zásadní význam rodiny, byly reflektovány pocity mladých dospělých jako nejistota, osamělost, obavy (třeba i z hrůzostrašných obrázků chronických komplikací nebo jiného věkového složení pacientů v čekárnách apod.). Zmíněna byla existence dotazníků ověřujících znalosti a vůbec připravenost přecházejících mladých dospělých a zaujala mě i zmíněná praxe předávání pacientů mezi lékaři včetně velmi přínosných „poznámek pod čarou”.

Poté jsme se rozdělili do tří skupin, ve kterých jsme absolvovali postupně tři worskhopy, které mě oslovily snad ještě více. Pod vedením Mgr. Pavla Brenkuse došlo na debatu o dostupnosti a vůbec organizaci psychologické péče, velmi přínosný byl pro mě rozbor, pro koho bude psychologická intervence více smysluplná a co naopak přínosné být tolik nemusí. Mgr. Judita Konečná rozvedla principy dialekticko-behaviorální terapie s praktickými a velmi inspirativními tipy jak se vcítit do mladých pacientů a jak s nimi co nejefektivněji vést komunikaci, a ve třetím workshopu MUDr. Jana Komorousová na konkrétních minikazuistikách velmi podnětně ukazovala, jak asertivně a co nejlépe řešit různé výzvy, které komunikace nejen s mladými pacienty přináší.

Po skončení hlavního programu následovala ještě pro zájemce bálintovská skupina. Té jsem se zúčastnila čistě ze zvědavosti a velmi mile mě překvapila. Zjistila jsem, že práce bálintovské skupiny má pevně danou velmi důmyslnou strukturu, díky které se naplno podaří čerpat moudrost a zkušenosti celé skupiny, a to v bezpečném prostředí, které je velmi vlídné k probíhající diskusi. Překvapivě byla vybrána moje kazuistika, a tak jsem nakonec odjížděla nadšená, kolik se mi objevilo nových možností a směrů, kterými se v komunikaci s pacientem mohu vydat, přestože jsem před tím měla pocit, že jsme poněkud uvízli v mrtvém bodě. Bálintovskou skupinu tedy mohu ostatním vřele doporučit, byla pro mě nakonec asi snad největším překvapením a velmi ráda se – stejně jako dalších Psychodnů – zase zúčastním.


MUDr. Šárka Šmrhová, Jihlava


 


Jsou Psychodny i pro muže – lékaře?

Sympozium Psychodny 2025 mi přineslo velmi podnětný pohled na psychologické aspekty přechodu diabetika z dětské do dospělé diabetologie. Přednášky vedli odborníci ze všech odborností. Za pediatry hovořil prof. Zdeněk Šumník, aspekty dospělé diabetologie u mladých dospělých shrnula prof. Kateřina Štechová a pohled psychiatra a psychologa na celou problematiku poskytla MUDr. Jana Komorousová a Mgr. Judita Konečná. Závěrem byly prodiskutovány tyto otázky se všemi přednášejícími v panelové diskusi. Přednášky byly prakticky zaměřené a přínosné pro každodenní klinickou praxi. Následné workshopy v menších skupinách podněcovaly účastníky k diskusi a otevřely nám nové pohledy přístupu k pacientům. Organizace akce byla profesionální a prostředí konferenčního centra příjemné.

Bálintovská skupina na konci sympozia pro mě byla premiérou a byla to velmi zajímavá zkušenost – vybudí kreativitu a nové nápady při řešení „náročných” pacientů. Bálintovské skupiny by měly být v pomáhajících profesích standardní péčí v prevenci syndromu vyhoření a měly by podle mě být běžnou službou alespoň pro zaměstnance větších nemocnic.

Celkově šlo o inspirativní a obohacující odborné setkání. Chcete zažít inspiraci, sdílet své zkušenosti a posunout péči o vaše diabetiky zase o krok dál? – buďte i Vy součástí Psychodnů 2026!


MUDr. David Koupý, Brno