Aktuality

Česká diabetologická společnost, Psychologická sekce, pod vedením MUDr. Jozefíny Štefánkové letos otevřela první ročník Kurzu efektivní komunikace s diabetickými pacienty.

O kurzu jsem se dozvěděla loni na Psychodnech v Praze, pak jsem o tomto chystaném kurzu slyšela na dalších diabetologických konferencích a měla jsem od počátku jasno, že je to jedna z mála akcí v tomto roce, o které mám eminentní zájem.

Přihlásila jsem se na něj hned, jak to bylo možné, a upřímně jsem se na něj těšila. Již z předešlých přednášek Jozefíny Štefánkové i Judity Konečné, se kterou jsem již měla taky tu čest se dříve setkat, mi bylo jasné, že kurz bude obohacující a obzory rozšiřující.

Komunikace je v péči o pacienty s diabetem podle mého názoru častokrát i důležitější (nebo alespoň stejně důležitá) než zvolená medikace pro daného pacienta. Bez navázání kvalitního, bezpečného a důvěrného vztahu lékaře s pacientem se jen stěží podaří dosáhnout dobrých výsledků kompenzace diabetu. Potřebu být empatickým, naslouchajícím lékařem mám od počátku nástupu na medicínu, ale psychologického výcviku nebo seberozvoje se nám za studia dostalo velmi málo. Přitom ta potřeba je ohromná. I to je důvod, proč si nesmírně vážím kolegyň, které tuto potřebu vnímají a rozvinuly ji do té míry, že vznikla nejen psychologické sekce ČDS, ale vznikl i Kurz efektivní komunikace, která je základem zdravého vztahu lékaře s pacientem nejen v diabetologii.

Kurz je rozdělen celkem do čtyř osobních setkání a sezení v Praze a minimálně dalších čtyř online setkání.

Celkem se nás v prvním ročníku kurzu sešlo 12 účastnic, jsou mezi námi nejen lékařky diabetoložky, ale také neuroložka, nutriční terapeutka a zdravotní sestry. Je skvělé, že kurz je určen všemu zdravotnímu personálu pracujícímu s diabetiky.

Úvod byl věnován přednášce Mgr. Judity Konečné o tom, jak je potřebné nejdřív mít plný svůj kalich energie, svůj bezpečný prostor a jak si vytvořit rituál nebo prostředky k uklidnění se a vypořádání se s nepříjemnými emocemi nebo náročným pacientem.

Následně jsme si říkaly, a i praktickou formou ukázaly, jaké jsou vhodné a možné prostředky k ochraně svého bezpečného prostoru a časového ohraničení kontroly pacienta v ordinaci. Je velmi přínosné slyšet, jak se s obtížnými pacienty nebo vypjatými situacemi vyrovnávají jiní. Již i pouhé sdílení mezi sebou je inspirativní a motivační pro nás všechny.

V další části jsme se pak dověděly o Motivačních rozhovorech a jejich vedení, které jsou náplní tohoto kurzu. Na první lekci jsme se tedy věnovaly jejich prvnímu pilíři – reflexím. MUDr. Jozefína Štefánková nám nejdříve na modelovém rozhovoru lékaře s pacientem ukázala rozdíl mezi častokrát „standardním“ rozhovorem lékaře s pacientem a rozhovorem lékaře s pacientem pomocí reflexí, který je daleko empatičtějším přístupem, než se na první pohled může zdát, a vede k otevření cesty pacienta ke změně. Následně teprve praktický nácvik a tvorba jednoduchých reflexí mi ukázala, že jejich realizace není z pozice lékaře tak jednoduchá, jak se zdá. Na druhé straně je reflexe pro pacienta daleko příjemnější a přirozeněji ho otevírá upevněním důvěry v komunikaci s lékařem, než dobře míněné „rady“, co a jak má pacient dělat.

Na konci dne jsem se s účastnicemi loučila plná nového větru do plachet a motivace být více naslouchajícím než radícím lékařem. Domácím úkolem také bylo vytvářet s pacienty v každodenní praxi jednoduché reflexe.

Vytvořily jsme společný komunikační kanál, kde si průběžně předáváme postřehy, zkušenosti a sdělujeme si povedené nebo i náročnější situace s reflexemi.

Při prvním online setkání jsme si pak ukázaly další typy, tentokrát komplexních reflexí. I nadále spolu sdílíme, jak se nám daří s pacienty v ambulancích komunikovat a reflektovat.

Mám dojem, že i pacienti oceňují moji snahu o empatičtější komunikaci orientovanou více na ně

samotné. Sama za sebe pak musím říct, že mi reflexe umožňují lépe přijmout fakt, že nenesu odpovědnost za rozhodnutí pacienta. A také mi dávají prostor nemít očekávání a bourají častokrát moje předsudky.

Závěr

Komunikaci pomocí reflexí subjektivně považuji za osvobozující. Pomáhá mi zachovat klid a vyrovnanost, která je základním pilířem důvěry mezi pacientem a lékařem.

Těším se na další osobní i online lekce kurzu. Cením si, že mohu být jeho součástí i proto, že se nese ve velmi příjemném, osobním a přátelském duchu.

Kéž se zájem o dovednosti v komunikaci s pacienty neustále zvyšuje a zdravotníci, nejen diabetologové, si budou čím dál víc uvědomovat potřebu vzdělávání se v komunikačních dovednostech. Já jsem za tuto příležitost opravdu vděčná.

MUDr. Katarína Nováková

Olomouc

Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost

Aktuality

Kurz efektivní komunikace s diabetickými pacienty – postřehy a dojmy po prvním setkání