Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Aktuality

prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D.


 

V rámci letošních Luhačovických diabetologických dnů byl představen nově zvolený výbor České diabetologické společnosti. Využili jsme této příležitosti a požádali o krátký rozhovor nového předsedu výboru ČDS prof. MUDr. Martina Prázného, CSc., Ph.D.

prazny_pozadi_orez.png

Pane profesore, blahopřeji ke zvolení předsedou ČDS J.E.P. Diabetologie je jedním z oborů, kde poslední desetiletí přinesla prudký rozvoj farmakoterapie, technologií i postupů léčby. Co podle Vás budou určující trendy v diabetologii nejbližších let? Co nejvíce ovlivní život diabetiků (a diabetologů) v nejbližších 5 či 10 letech?

 

Děkuji vám za milou gratulaci, pane šéfredaktore, a děkuji také všem, kteří mi dali svou důvěru ve volbách v České diabetologické společnosti. Své zvolení na pozici předsedy ČDS vnímám jako velký závazek a také jako určité vyvrcholení své 25leté zdravotnické kariéry, ve které jsem se diabetologii soustředěně a s maximální pozorností věnoval. Sám se vnímám jako pokračovatel silné tradice diabetologie na Karlově náměstí a nesmírně si vážím svých kolegů a učitelů, kteří mě svou pílí a nadšením inspirovali a kteří díky systematické tvrdé práci dokázali dostat českou diabetologii na čelní pozice ve světě. Přesto bych si dovolil tvrdit, že jsem představitel spíše „juniorní“ medicíny, která má blízko k technologiím, v posledních letech i k telemedicíně, a také se silně identifikuje s potřebami pacientů a vnímá je jako rovnocenné partnery. Věřím, že dokážu vnímat silné trendy, které budou určovat vývoj nejen v oblasti diabetologie, ale prakticky v celé medicíně, a také naslouchat kolegům a jejich praktickým zkušenostem.

Diabetologii bude ovlivňovat, podobně jako další obory založené na ambulantních specialistech, nepříznivé demografické rozložení zdravotnické populace v našem oboru. Zjednodušeně řečeno: chybí nám velká část střední generace diabetologů (a diabetologických sester) a mladá generace nastupuje relativně zvolna. Do toho se prolíná narůstající počet pacientů s diabetem, kterých bychom měli mít v roce 2030 v České republice asi 1 250 000. S těmito jevy, které se vzájemně potencují, nám částečně mohou pomoci nastupující automatizované prvky založené na elektronizaci zdravotnictví, telemedicínské procesy a větší zapojení nelékařských zdravotních profesí do péče o pacienty s diabetem. Zároveň věřím, že se na základě analýzy agregovaných dat z diabetologického registru v České republice podaří identifikovat nejefektivnější procesy v péči o pacienty s diabetem a nejefektivnější cesty, v kterých by se měl pacient ve zdravotnickém systému ČR pohybovat. V nejbližších 5–10 letech bude hybatelem pokroku v diabetologických ambulancích preference moderních antidiabetik s neglykemickými efekty, moderně monitorovaná léčba inzulínem, technologie (nejen kontinuální monitorace glukózy) a telemedicína.

 

Jaké jsou vaše vize na nejbližší období působení v čele výboru ČDS? Jaké nejdůležitější úkoly vidíte před novým výborem i Vámi osobně, jako nového předsedy společnosti?

 

Mou hlavní osobní vizí je zachování a rozvoj špičkové české diabetologie. Mezi nejdůležitější úkoly výboru ČDS patří silná podpora ambulantní diabetologii, ale i silný důraz na kvalitní péči v diabetologických centrech, která poskytují diabetologickou péči nejvyššího typu. Centrová diabetologie je totiž také pod silným tlakem personálním i ekonomickým a její zanedbávání by bylo velkou chybou, která by se mohla na kvalitě péče o pacienty s diabetem a s pokročilými komplikacemi negativně odrazit. V kratším časovém horizontu bych rád posílil zdravotnické týmy v ambulancích o nutriční terapeutky, které převezmou část povinností dosud ležících na bedrech lékařů. To bude znamenat určitou změnu modelu péče, ale zde jsem přesvědčen, že je to krok, který jednoznačně rozšíří a posune možnosti diabetologických ambulancí vpřed. Dalším úkolem je zajištění a zlepšení dostupnosti moderních antidiabetik pro pacienty, a to včetně snížení klíčové hladiny glykovaného hemoglobinu pro intenzifikaci léčby ze 60 na 53 mmol/mol, ideálně s tím výhledem, že tato úhradová definice by nakonec vůbec neměla být definována. Podobně se budeme snažit odstraňovat úhradová omezení založená na BMI a prosazovat úhradu souběžné léčby moderními antidiabetiky. Chci se také za podpory výboru ČDS aktivně podílet na definici nových telemedicínských postupů a nových technologických nástrojů, kterými například může být software/aplikace jako prostředek zdravotnické techniky. Zásadním úkolem bude také definice a zakotvení preventivních programů, které by měly omezit nárůst počtu diabetických pacientů (a také diabetických komplikací) a některých dalších negativních zdravotních jevů v populaci – např. narůstající výskyt nadváhy a obezity. Pevně věřím, že česká diabetologie je kvalitní a robustní, což prokázala mimo jiné tím, že neselhala ani v době covidové pandemie, a že si sama zaslouží tu nejlepší péči. Věřím, že ji společně s kolegy v nově zvoleném výboru ČDS dokážeme našemu „srdcovému“ oboru kvalitně poskytovat.

 

za rozhovor poděkoval

Karel Vízner