Fejeton Milana Kvapila
Krmě1 je oslavou života, neboť bez energie život nepřežívá dlouho. Byť s tímto názorem esoterici nesouzní, důkazy k podpoře stanoviska, že lze dlouhodobě přežívat bez poctivého a sytého jídla, nemohou předložit. Dvojitě zaslepený, prospektivní, randomizovaný pokus nebyl nikdy doveden k vyhodnotitelnému výsledku, neboť v aktivně pasivní větvi (probandi bez příjmu energie) nedokončil nikdo plánovanou roční periodu pro sledování. Z pokusu všichni odstoupili, byvše odměněni nekrology. Nebylo tedy možno grantový projekt vyhodnotit statisticky.
Opulentní hostiny2 jsou snem každého normálního člověka, neboť o nich slyšel, četl a představoval si je. Ve vztahu k opulentním hostinám můžeme totiž aplikovat svou fantazii, stejně jako když si přečteme pěknou knihu. Dojem z dobré knihy skoro nikdy nepřebije film, který vám vnutí definovanou podobu viděného. To je rozdíl od knihy, která vám dovolí si vysnít vaši představu popisovaného. Opulentní hostiny v nějaké podobě ve skutečnosti zažil snad každý, aniž si reálný prožitek propojil s pojmem „opulentní hostina“. Takže v jeho mysli zůstává stále fantazií opentlená, vyzdobená a krásná představa. A ta představa, ta představa je natolik lákavá, že si stále myslíte, že ta opulence je něco, co jste ještě nezažili, neviděli a moc byste prožít chtěli. No a nyní vám lékaři podporovaní zdatně farmaceutickým průmyslem a politiky (hlásajícími zelený úděl) říkají, že veškeré dobré jídlo je fuj, a nutí vám to odporné zdravé. A vy, již tak utrápení vývojem světa, na to naskočíte. A zavrhnete své touhy po opulentních hostinách i s hostině odpovídající obsluhou.
Jenže ouha, překonat přirozené pudy nejde jen tak snadno, kdo je překonal, obvykle moc genů svým potomkům nestihl předat. Takže se organismus vzpírá zákazům a znechucování všeho chutného a dobrého. A tak hnedle většina, co si uleví od módních anorektik, se snaží dohnat vše, co zanedbala. Jedinců, kteří však nenaslouchají volání touhy po životě svého organismu bohužel přibývá. Každou chvilku jsou představovány „celebrity“, které tvrdí, že jsou v pořádku. Jejich subjektivní názor je v příkrém rozporu s obrázkem odpovídajícím pokročilému stadiu mentální anorexie, který, jsouce již ve stadiu pomatenosti hladem, nabídnou celebrity lačným médiím.
Soudný lékař má na mysli dobro svých pacientů. Proto ví, že optimální redukce tělesného tuku může nemocným jistě prospět. Ale, jak praví moudré přísloví, všeho s mírou. Lze citovat řadu vědeckých důkazů, které říkají, že extrémní snížení hmotnosti je rizikem pro řadu komplikací. A to ještě obvykle není hodnocena subjektivní kvalita života. Proto jsem vymyslel pomůcku, která by mohla zabránit nežádoucím extrémům. Pracovní název je:
