Hyperlipoproteinemie (HLP) a dyslipidemie (DLP) představují skupinu metabolických onemocnění charakterizovaných zvýšenou hladinou lipidů nebo lipoproteinů v plazmě. V případě DLP může jít také o nevhodné, aterogenní složení lipidů a lipoproteinů. Hlavní nebezpečí HLP a DLP spočívá v tom, že urychlují proces aterosklerózy, hlavního faktoru pro vznik kardiovaskulárních onemocnění a jejich komplikací.
HLP a DLP dělíme do dvou skupin:
1. primární (geneticky podmíněné)
2. sekundární (znak jiného onemocnění)
Na vzniku HLP a DLP se zpravidla podílí kombinace faktorů genetických a faktorů daných životním stylem každého jedince. Z pohledu nevhodného životního stylu sehrává úlohu především:
Základem léčby DLP a HLP je tedy především úprava životního stylu. Problém však mnohdy bývá v ochotě pacienta k provedení žádoucích změn. Změnu nevhodných návyků musí pacient chtít sám. Bez kladného přístupu nemocného nelze dosáhnout úspěchu.
V případě nadměrné hmotnosti je důležité se snažit o redukci hmotnosti, již úbytek váhy o 5–10 % vede k pozitivním změnám. Výsledkem je snížení celkové hladiny krevních tuků, klesá hladina „rizikového“ LDL-cholesterolu a stoupá hladin „ochranného“ HDL-cholesterolu (pozn. HDL částice odebírají cholesterol z povrchu buněk všech tkání vč. cévní stěny a transportují jej zpět do jater). Redukce hmotnosti nemá být rychlá, za optimální se považuje úbytek o 0,5–1 kg/týdně.
Tuky a cholesterol
Celkový příjem tuků by se měl pohybovat mezi 25–35 %, přičemž vedle celkového příjmu tuků je důležité sledovat i složení mastných kyselin. Důraz je kladen zejména na snížení spotřeby nasycených mastných kyselin a trans nenasycených mastných kyselin na méně než 7 % z celkového energetického příjmu. Oproti tomu je žádoucí zvýšit příjem mononenasycených mastných kyselin na 20 % a více % příjmu energie (zdrojem mononenasycených mastných kyselin je např. olej olivový, řepkový). Polynenasycené mastné kyseliny mají tvořit 10 % a více příjmu energie. Hypolipidemický a antiaterogenní efekt mají především n-3 mastné kyseliny (kyselina eikosapentaenová a dokosahexaenová), jejichž nejbohatším zdrojem jsou tučné mořské ryby. Poměr mezi n-6 a n-3 mastnými kyselinami by měl být v ideálním případě 3–5:1 (realita bývá poměr 20–30:1 ve prospěch n-6 mastných kyselin). Mezi n-6 mastné kyseliny patří kyselina linolová, arachidonová, které v nadbytku vykazují prozánětlivé a trombotické účinky. Bohatým zdrojem n-6 mastných kyselin je světlice barvířská, slunečnicový olej, kukuřice, arašídy, sója, proto je výhodnější preferovat ve výběru zmíněný olivový nebo řepkový olej, které mají podíl n-6 mastných kyselin nízký.
Společně se snížením celkového příjmu tuků a úpravou spektra přijímaných mastných kyselin je vhodné snížit příjem potravin bohatých na cholesterol. Bohatým zdrojem cholesterolu jsou především vnitřnosti, kaviár, máslo, vejce, piškoty, smetana, sýry s vysokým podílem tuku, sardinky v oleji. Oproti tomu nízký obsah cholesterolu mají nízkotučné mléčné výrobky, treska, vepřová a telecí kýta, žádný cholesterol samozřejmě neobsahují potraviny rostlinného původu. Klinické studie z poslední doby poukazují na prospěšný vliv pravidelné a dostatečné konzumace nízkotučných mléčných výrobků. Hypolipidemický a hypocholesterolemický efekt je zde dán synergickým působením složek mléka, jako např. bioaktivních peptidů, aminokyselin s větveným řetězcem a vápníku. Ve výběru tedy upřednostňujte mléčné výrobky do 3 % tuku a sýry do 30 % t. v s. (olomoucké tvarůžky, přírodní sýry, ricotta, lučina light, stříbrňák, tvarohy).
Doporučení pro snížení příjmu tuků ve stravě:
Sacharidy
Podíl sacharidů by měl být mezi 50–60 %, převahu však musí mít komplexní sacharidy, jejichž zdrojem je chléb, celozrnné pečivo, rýže, těstoviny, brambory, ovoce a zelenina. Oproti tomu je důležité snížit příjem jednoduchých sacharidů, a to především v případě vysoké hladiny triacylglycerolů v plazmě. Žádoucí je zvýšení obsahu vlákniny včetně potravinových výrobků s jejím obsahem. Na vlákninu jsou bohaté např. otruby, ovesné vločky, psyllium (vhodné přidávat do mléčných výrobků a konzumovat mezi jídly, hladina krevního cukru bude stabilnější, hlad mírnější a hubnutí snazší), zelenina, ovoce, celozrnné pečivo. Při úpravě jídelníčku usilujte o co nejvyšší příjem zeleniny (alespoň na 500 g/den).
Sůl
Vysoký příjem soli přispívá ke zvyšování krevního tlaku, což společně s DLP nebo HLP významně navyšuje riziko kardiovaskulárního onemocnění. Proto omezte solení na průměrně 5–7 g soli/den. Hotové pokrmy nedosolujte, raději využívejte koření, bylinky, česnek, cibuli. Omezte konzumaci nakládaných a solených potravin (namísto solených buráků k televizi si nakrájejte na proužky zeleninu a jezte ji s ochuceným tvarohem), pozor na sůl skrytou v potravinách (např. v minerálních vodách, sýrech, uzeninách).
Alkohol
Řada epidemiologických studií prokázala, že mírná konzumace alkoholu je spojena s nižším výskytem i úmrtností na ischemickou chorobu srdeční, zatímco vyšší konzumace alkoholu se váže s vyšší celkovou úmrtností.
Protektivní účinek mírné konzumace alkoholu spočívá ve:
Za bezpečné se považují 1–2 alkoholové nápoje denně pro ženy a maximálně 2–3 nápoje pro muže (za 1 alkoholový nápoj se považuje 0,5 l piva nebo 2 dcl vína nebo 5 cl lihoviny, tj. přibližně 20 g čistého alkoholu).
Doplňky stravy
Obohacování stravy o vitaminy s antioxidačním účinkem nelze doporučit, studie totiž neprokázaly žádný pozitivní vliv na morbiditu a mortalitu na nemoci srdce a cév. Určitý přínos může mít zmíněná vláknina nebo potraviny obohacené o rostlinné steroly. Rostlinné steroly inhibují absorpci cholesterolu ve střevě; nevstřebaný cholesterol a fytosteroly se vyloučí stolicí.
Kouření zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění 2–4×, pokud je přítomna hypertenze, obezita apod., tak i více, záleží na délce kouření a počtu vykouřených cigaret.
Negativní vlivy kouření:
Pravidelný pohyb, definovaný jako aerobní pohybová aktivita prováděná denně (minimálně 5× týdně) po dobu minimálně 30 minut na dosažení 50–75 % maximální tepové frekvence, se doporučuje k prevenci KVO v dospělém věku. Vedle jiných pozitivních vlivů pravidelná fyzická aktivita zvyšuje koncentraci HDL-cholesterolu, současně snižuje koncentraci celkového cholesterolu a triacylglycerolů.
Publikováno v časopisu Sestra v diabetologii 3/2013.
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
