Expert přes floskule

Fejeton Milana Kvapila

V mé sociální i asociální bublině se přemnožili experti. Jsou všude. Kamkoliv se podívám, cokoliv si přečtu a kdykoliv uslyším. Už se mi o nich i zdálo. Jsem z toho frustrovaný, proto jsem se rozhodl, že budu také expertem. A jak mám ve zvyku, vymyslel jsem novou oblast lidské činnosti/vědění, ve které budu svým objevitelským počinem první. Mám zafixováno ze studií manažerských dovedností, že platí, že kdo se jednou dostal na první místo, zůstane tam, dokud neudělá chybu. A tu, samozřejmě, jak všichni víme, dělají jenom hlupáci.

Floskulím totiž patří budoucnost (pokud do ní projektujeme lineárně blbnutí tak typické pro současnost). Zkuste se mnou promyslet souvislosti. I když všeobecná vzdělanost stagnuje (abych neurazil nikoho), rozvíjí se velice intenzivně dovednosti nutné pro krásný, obohacující, plnohodnotný a vstřícný mezilidský kontakt, který naše životy naplňuje nefalšovaným a skutečným štěstím. Pomiňme pantomimickou komunikaci (tedy komunikaci nonverbální zprostředkovanou mimikou a pantomimikou) a věnujme se zejména formě řeči. K dokonalému obsahu je třeba hodně uložených informací v paměti, poměrně vyvinutý smysl pro logiku okořeněný trochou schopnosti vnímat emoce (nejen svoje, ale svého protějšku). Tedy stručně a souborně, k vymyšlení a předestření kvalitního obsahu je třeba aspoň trochu intelektu.

Naproti tomu, pro předvádění naučeného nepotřebujete prakticky nic nadprůměrného. Je to totiž něco podobného jako pásová výroba (těch, kteří ji realizují, si velmi vážím, jsou základem existence našeho současného blahobytu). Prostě někdo něco vymyslí, naprojektuje a pak to všechny zájemce naučí. Pokud je projekt hodnotný, pak se jeho mem šíří explozivně. Podle této mé teorie (zatím neověřené vědeckými metodami a doposud nepublikované), by mohla být jedním z jeho projevů floskule. Tento jev infiltruje veškerou komunikaci okolo nás. Což by nevadilo, je to pro vnímavé zdroj legrace. Horší ale je, že proniká do hájemství vědy. V budoucnosti tak můžeme třeba číst něco podobného, jako dále uvedený text. Přednesl ho nadějný vědec.

 „Přišlo mi fakt dobrý, že statisticky nevýznamný výsledek naší vědecké práce je prostě o tom, že přispívá, aby se neléčili ti, kteří léčbu nepotřebují, a kteří údajně drze po léčbě volají. Víme, že je jich nízké procento, ale stále si dovolují vysílat signály. Je to prostě o tom, že jsme dobrý.“

Neoplývejte optimismem, a nemyslete si, že vědu nic takového nemůže postihnout. Pár příkladů z diabetologie, které rád cituji, vás jistě ponouknou k zamyšlení. Jsou to floskule tzv. mitigované (ve vyšším stupni až dokonale utajené). Řadí se do kategorie tzv. komplexních floskulí (typická až charakteristická je pro zástupce této kategorie obtížnost odhalení a s tím související obtížné vymýcení). Na tomto místě bych rád připomněl, že vedle dvou uvedených druhů existují také floskule jiných typů (viz níže).

Floskule: Sulfonylurea vraždí

Záleží na tom, jak která. Některé protonárody neznají gliklazid, který naopak životy zachraňuje.

Floskule: Glykohemoglobin bude nahrazen TIR

Jistěže, ale až poté, až budou z kolektivu pacientů s diabetem vyobcováni ti, kteří vymýšlí takové nepravosti, jako je vynechávání zavedení senzoru. Nebo ještě hůře, nasadí svůj senzor svému zdravému bráchovi (to jsou ti, kteří mají TIR 99,9 %). Vyobcování je jednoduché, stačí zákon na potírání nepravostí diabetiků.

Floskule: Diabetes mellitus 2. typu zvyšuje čtyřikrát kardiovaskulární riziko

To je takzvaná floskule druhu setrvačného, někdy také nazývaného druh podmíněný fyziologickou stařeckou ztrátou novopaměti (názvosloví se diskutuje, v současné době převažuje názor, že by mělo být zejména neutrální, proto asi bude fortifikována pozice prvního označení). Již přibližně dvacet let platí, že dobře léčený pacient s diabetem (bez inzulínu) má naději dožití stejnou, jako nediabetik.

Floskule: Snížení krevního tlaku a tělesné hmotnosti snižuje riziko CMP

Téma na disertaci. Do doby gliflozinové se věřilo, že je tomu tak. Od chvíle, kdy zlepšení uvedených parametrů je dosahováno glifloziny, tak se zdá, že teze přestala platit, tudíž stala se vyprázdněným rčením resp. floskulí.

A nyní si můžete zahrát intelektuálně nenáročnou hru. Kterápak z výše uvedených flosksulí je floskule skutečná, a která jenom podvržená?

Pro dovzdělání v novém oboru. Chystám akreditovaný kurz.

Základní kategorie a druhy floskulí: implicitní a explicitní, dále dlouho-, krátce- a střednědobé, agresivní a submisivní… (tímto začínám budovat základní názvosloví pro tu mou novou vědu, kterou jsem pracovně nazval „floskulologie“). Podrobnější informace viz web http://floskulologie.cz