Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU
Chci dostávat novinky

Glimepirid

glimepirid_banner.png

Glimepirid je antidiabetikum ze skupiny derivátů sulfonylurey určené pro terapii dospělých s diabetes mellitus 2. typu. Jedná se o levný a dostupný lék s dostatečným potenciálem k ovlivnění glykemie (při monoterapii můžeme očekávat snížení HbA1c asi o 1,5–2 %), je však třeba vzít v potaz riziko hypoglykemie a pravděpodobnost sekundárního selhání léčby. Principem působení je stimulace sekrece inzulínu v beta buňkách pankreatu. Podává se obvykle jednou denně, ale vynechání jídla nebo nepravidelnost ve stravě může vést ke zvýšení rizika hypoglykemie. Není možné jej užít při závažných poruchách jaterních a ledvinných funkcí. Nejvhodnější kombinační léčba zahrnuje podávání s metforminem, klinické studie však sledovaly i podání s thiazolidindiony a možné je i podání s inzulínem. Odborná doporučení navrhují nezvyšovat dávky derivátů sulfonylurey nad střední dávky.6–12

 

Farmakologické poznámky

Primárním mechanismem účinku je stimulace sekrece inzulínu z beta buněk pankreatu. Zvýšeného uvolňování inzulínu z beta buněk pankreatu je docíleno blokádou ATP-senzitivních K+ kanálů v membráně. Tím se sníží proud draslíku z buňky, dojde k depolarizaci membrány a otevření Ca2+ kanálů. Vnikající ionty Ca2+ způsobí vyplavení inzulínu.

Absolutní biologická dostupnost po perorálním podání je úplná. Příjem potravy nemá na absorpci vliv. Maximální sérové koncentrace je dosaženo přibližně za 2,5 hodiny po perorálním podání. Průměrný sérový poločas při opakovaném podání je 5–8 hodin. Vylučován je jak ledvinami (60 %), tak stolicí.4,5


Obr. 1: Chemická struktura glimepiridu


2024_md1_25_obr1.svg

zdroj: Wikimedia Commons


Indikace glimepiridu dle souhrnu údajů o přípravku

Glimepirid je indikován k léčbě diabetes mellitus 2. typu, pokud dieta, fyzická aktivita a redukce hmotnosti samy o sobě nejsou dostačující.4,5

 

Jaká je pozice glimepiridu v terapeutických guidelines

Česká národní doporučení diagnostiky a léčby diabetes mellitus 2. typu doporučují z derivátů sulfonylurey k dosažení lepší kompenzace diabetu v kombinaci s metforminem gliklazid nebo glimepirid v nejnižší dávce a při nedostatečné kompenzaci po několika týdnech možnost zvýšit na průměrnou dávku (obvykle na dvojnásobek) denně. Nedoporučuje se překračovat střední denní dávky (v případě glimepiridu 2–4 mg). Uvádějí, že od použití ostatních derivátů sulfonylmočoviny se ustupuje. Udávají, že při glykemiích nad 15 mmol/l nelze očekávat významnější efekt derivátů sulfonylurey, a další zvyšování dávek není tudíž vhodné. Zmiňují výslovně, že podávání derivátů sulfonylurey je provázeno rizikem hypoglykemií a hmotnostních přírůstků a že jejich kardiovaskulární bezpečnost je stále předmětem diskusí.1

Mezinárodní doporučení (EASD/ADA) hodnotí deriváty sulfonylurey jako léky s vysokou účinností snižovat glykemii, avšak nestatečným trváním účinku (sekundární selhání léčby). Za výhodu považují nízkou cenu a vysokou dostupnost. Riziko hypoglykemie je při užívání SU spojeno s účinkem nezávislým na hladině glukózy. Zatíženy jsou přírůstkem hmotnosti pacientů.2

 

Dostupnost a úhrada glimepiridu

Glimepirid byl do lékařské praxe uveden v polovině 90. let minulého století. V České republice je aktuálně dostupný od několika výrobců pod obchodními názvy Amaryl, Oltar, Glimepirid Mylan a Glimepirid Sandoz. Nejširší portfolio zahrnuje balení o silách 1, 2, 3, 4, a 6 mg, většina výrobců ale nabízí užší paletu sil přípravku. Pro preskripci přípravku nejsou dodatečná omezení a mohou jej předepisovat lékaři jakékoliv odbornosti, včetně praktických lékařů.3

 

Kontraindikace, zvláštní upozornění, nežádoucí účinky a významnější interakce glimepiridu

Glimepirid je kontraindikován při přecitlivělosti na glimepirid, jiné deriváty sulfonylurey, ev. sulfonamidy, dále u diabetes mellitus 1. typu, diabetického kómatu, při ketoacidóze a vážných poruchách ledvinných nebo jaterních funkcí. V těhotenství a při kojení se glimepirid nemá užívat.

U pacientů s deficiencí G6PD (glukóza-6-fosfát dehydrogenáza) může terapie deriváty sulfonylurey vést k hemolytické anemii, u těchto pacientů je vhodné zvážit jinou terapii než deriváty SU.

Zvýšení hypoglykemizujícího účinku (a tím zvýšení rizika hypoglykemie) může být při současném podání spolu s fenylbutazonem, azapropazonem, oxyfenbutazonem, inzulínem, perorálními antidiabetiky vč. metforminu, salicyláty, p-aminosalicylovou kyselinou, anabolickými steroidy, mužskými pohlavními hormony, chloramfenikolem, sulfonamidy, tetracykliny, chinolovými antibiotiky, klarithromycinem, kumarinovými antikoagulancii, fenfluraminem, disopyramidem, fibráty, ACE inhibitory, fluoxetinem, inhibitory MAO, alopurinolem, probenecidem, sulfinpyrazonem, sympatolytiky, cyklofosfamidem, trofosfamidem, isofosfamidy, mikonazolem, flukonazolem, pentoxifylinem, tritochalinem. Oslabení hypoglykemizujícího účinku lze očekávat při současném podání s estrogeny, progestogeny, saluretiky, thiazidovými diuretiky, hormony štítné žlázy, glukokortikoidy, fenothazinovými deriváty, chlorpromazinem, adrenalinem, sympatomimetiky, kyselinou nikotinovou, laxativy, fenytoinem, diazoxidem, glukagonem, barbituráty, rifampicinem a cetazolamidem. Alkohol, antagonisté H2 receptorů, beta blokátory, klonidin a reserpin mohou vést jak k zesílení, tak k zeslabení hypoglykemizujícího účinku. Sympatolytika, např. beta blokátory, klonidin, guanethidin a reserpin mohou maskovat příznaky hypoglykemie. Glimepirid může ovlivňovat účinek kumarinových derivátů. Pokud pacient užívá kolesevelam, měl by být glimepirid podáván nejméně 4 hodiny před koleselevamem.

Nežádoucí účinky glimepiridu zahrnují hypoglykemii, poruchy krve (trombocytopenie, leukopenie, granulocytopenie, agranulocytóza, erytrocytopenie, hemolytická anemie, pancytopenie), gastrointestinální poruchy (nauzea, zvracení, průjem, břišní distenze, diskomfort a bolesti břicha, dysgeuzie), zvýšení hodnot jaterních enzymů nebo poruchy jaterních funkcí, hepatitidu a žloutenku, alopecii, leukoklastickou vaskulitidu a mírné hypersenzitivní reakce, vč. kožních. Může dojít k poklesu sérové koncentrace sodíku a popsáno bylo také zvýšení hmotnosti.4,5

 

Dávkování glimepiridu

Úvodní dávka je 1 mg glimepiridu denně. Pokud je dosaženo dostačující kontroly, má být tato dávka použita pro udržovací terapii. Pokud tato dávka nestačí ke kontrole glykemie, má být zvyšována postupně v intervalu 1–2 týdnů až na dávku 2, 3 nebo 4 mg denně. Maximální doporučená dávka je 6 mg denně, dávky vyšší než 4 mg denně vedou ke zlepšení kontroly jen výjimečně. Obvykle se podává jednou denně těsně před nebo během vydatné snídaně (pokud pacient nesnídá, krátce před nebo během prvního hlavního jídla dne). Součástí terapie musí být pravidelné měření glykemie a pravidelná jaterní a hematologická sledování. Vynechání jídla nebo jeho nepravidelnost může způsobit hypoglykemii.4,5

 

Literatura

  1. Škrha, J., Pelikánová, T., Prázný, M., Kvapil, M. za Českou diabetologickou společnost. Doporučený postup péče o diabetes mellitus 2. typu, revize ze dne 31. 5. 2020. (online: www.diab.cz) [cit. 5. 7. 2024]
  2. Standards of medical care in diabetes – 2022 abridged for primary care providers. Diabetes 40, 1: 10–38, 2022.
  3. Státní ústav pro kontrolu léčiv. (online: www.sukl.cz) [cit. 16. 7. 2024]
  4. Amaryl 2 mg tablety. Amaryl 3 mg tablety. Souhrn údajů o přípravku. (online: www.sukl.cz) [cit. 17. 7. 2024]
  5. Oltar 4 mg tablety. Oltar 6 mg tablety. Souhrn údajů o přípravku. (online: www.sukl.cz) [cit. 17. 7. 2024]
  6. Szabó, M. Léčba diabetes mellitus deriváty sulfonylurey. Medical Tribune 7, 25, 2011.
  7. Šmahelová, A. Perorální antidiabetika ze skupiny derivátů sulfonylurey. Remedia 18, Suppl. 1: S56–S60, 2008.
  8. Basit, A., Riaz, M., Fawwad, A. Glimepiride: evidence-based facts, trends, and observations. Vasc Health Risk Manag 8: 463–472, 2012.
  9. Goldberg, R. B., Holvey, S. M., Schneider, J. A dose-response study of glimepiride in patients with NIDDM who have previously received sulfonylurea agents. Diabetes Care 19, 8: 849–856, 1996.
  10. Rosenstock, J., Samols, E., Muchmore, D. B., Schneider, J. Glimepiride, a new once-daily sulphonylurea, a double-blind placebo-controlled study of NIDDM patients. Diabetes Care 19, 11: 1194–1199, 1996.
  11. Schade, D. S., Jovanovic, L., Schneider, J. A placebo-controlled, randomized study of glimepiride in patients with type 2 diabetes mellitus for whom diet therapy is unsuccessful. J Clin Pharmacol 38, 7: 636–641, 1998.
  12. Charpentier, G., Fleury, F., Kabir, M. et al. Improved glycaemic control by addition of glimepiride to metformin monotherapy in type 2 diabetic patients. Diabet Med 18, 10: 828–834, 2001.

 

Publikovali jsme...

 

Piťhová, P., Kvapil, M. Vliv přidání glitazonu nebo sulfonylureového preparátu obézním diabetikům 2. typu léčených metforminem. Kazuistiky v diabetologii 6, 1: 11–15, 2008.

 

Brož, J., Urbanová, J. Fatální hypoglykemie u pacienta s diabetes mellitus 2. typu léčeného deriváty sulfonylurey. Kazuistiky v diabetologii 10, 2: 23–24, 2012.

 

Trendy v preskripci metforminu a sulfonylurey v ČR – reálná praxe v ČR ve světle dat VZP; Mortalita diabetiků léčených PAD v ČR se přiblížila populačnímu průměru. Kazuistiky v diabetologii 13, 4: 13, 2015.

 

Koukalová, M. Hypoglykemie u diabetes mellitus 2. typu ve vztahu k derivátům sulfonylurey pohledem edukační sestry. Kazuistiky v diabetologii 14, MS2: 7–8, 2016.

 

Urbánek, R. Protrahovaná hypoglykemie po glimepiridu, způsobená neuváženým zvýšením dávky samotným pacientem. Kazuistiky v diabetologii 14, MS2: 17–18, 2016.

 

Havrlantová, V., Solaš, S., Tomášková, G. Protrahovaná hypoglykemie u pacientky s diabetes mellitus 2. typu, akutní gastroenteritidou, dehydratací a renálním selháním, léčené deriváty sulfonylurey. Kazuistiky v diabetologii 14, MS2: 19–20, 2016.

 

Hrdina, T. Kazuistika pacienta s těžkou protrahovanou hypoglykemií. Kazuistiky v diabetologii 14, MS2: 21–23, 2016.

 

Gletová, I. Nežádoucí efekty opakovaných hypoglykemií při terapii deriváty sulfonylurey v praxi diabetologa. Kazuistiky v diabetologii 14, MS2: 24–26, 2016.

 

Honka, M. Náhrada glimepiridu sitagliptinem vedla k eliminaci hypoglykemií a umožnila bezpečný průběh změny životosprávy u nemocného s diabetem 2. typu. Kazuistiky v diabetologii 14, MS2: 30–32, 2016.

 

Flanderová, I. Někdy stačí ke štěstí změna léčby aneb co může poskytnout výměna sitagliptinu za glimepirid. Kazuistiky v diabetologii 18, MS5: 10–11, 2020.