Tak nám zabili GMI, chce se mi parafrázovat začátek Švejka. Tolik jsme si s ním užili. Tak jsme ho měli rádi. A obzvláště po tom, co nám zakořenil v našich srdcích, když nám ho podrobně popsal, vysvětlil a tak fundovaně přiblížil pan profesor ve svém fejetonu na Kazuistikách. Zamáčkněmež slzu, svět se řítí dále a dále. A cynicky mohu připomenout: „S námi či bez nás“. I ve světě si všimli toho, na co jsem upozorňoval: GMI a HbA1c nejsou totožné parametry, jeden nenahrazuje druhý. Ale tam, kde jsem se svou českou tvořivostí snažil pro GMI najít to správné místo, Elizabeth Selvin tvrdě nazvala svůj text: The Glucose Management Indicator: Time to Change Course? (Diabetes Care 47: 906–914, 2024.). A píáristé ještě tvrději zpracovali jeho význam do textíku, který vám podbízivě nabídne originální publikace, když ji otevřete na stránkách Diabetes Care. Je to něco jako kolorovaná reklama na vědeckou práci, ke které se ještě musíte dostat. Tuším, že racionálně odhadují, že řada zvídalů je uspokojena, a na originální práci se ani nepodívá (jistě o tom mají data z Google Analytics). Je to americky přímočaré a jde to napříč rasami:
Zablažilo mě, že na světě je nejméně jedna žena se stejným názorem, jako mám já, což si dovolím doložit citátem z práce: „Even if we improve GMI, we will always see some degree of discordance between CGM mean glucose and HbA1c. HbA1c and CGM glucose are distinct entities with different sources of variability.“
Stručně, jasně – jedná se o dva různé parametry. S glykovaným hemoglobinem si celkem rozumíme. Pro GMI budeme ale muset poctivě hledat místo na slunci. Nelze tento index zaměňovat za HbA1c. K jeho možnému uplatnění jsem si pro zábavu připravil dva texty, jeden nabídl Vnitřnímu lékařství, druhý DMEV. Třeba zaujmou redakční rady. Anebo také ne. Uvidíme. Předpokládám ale intenzivní odbornou diskusi.
Podívejte se na přehledně graficky srovnané výsledky jednotlivých studií, tak jak je připravila autorka pro svou publikaci. Procentuálně je vyjádřen podíl pacientů, u nichž se GMI od HbA1c lišil více než o půl procentního bodu (= cca 5 mmol/mol). Prima vista poznáte, jak často se liší (významně) GMI a HbA1c (volně podle citace Diabetes Care 47, 6:906–914, 2024.). Vertikální linka se vztahuje k originální publikaci Bergenstalově. Po seznámení se s tímto grafem považuji za celkem dobrodružné klást rovnítko mezi GMI a HbA1c…
Autorka rozebírá podrobně důvody, proč nelze parametry zaměnit. Mě nejvíce zaujala informace, jak se intenzivně (zřejmě v USA) věnovala pozornost prosazení GMI (snad byla vytvořena dle amerických zvyklostí i edukační videa…). Zajímavá je také zmínka o ekonomické stránce. Glykovaný hemoglobin za cca 10 dolarů (zřejmě v USA), stovky dolarů při snaze zjistit GMI cestou kontinuální monitorace. Já vím, že tam, kde je GMI vlastně vedlejším produktem CGM, to neplatí, ale upozorňuje to na nebezpečí krajnosti (ke které vždy, jak víme z historie, tendence existuje). Mohla by se totiž objevit tendence zdůvodňovat použití CGM u stabilních pacientů neléčených inzulínem jeho jednoduchostí, přínosem, exaktností…
Navrhuji, zůstaňme na zemi a přemýšlejme o tom, k čemu nám vlastně indexy jsou a v čem skutečně mohou napomoci ke zlepšení péče o pacienty. Téma je hodné velké diskuse, ideologicky nezaplevelené, zbavené pocitů sebestředné neomylnosti a vlastní velikosti. Naše skvělá diabetologie takovou diskusi jistě bez emocí zvládne. A jak jsme dokázali opakovaně, zase trochu předběhneme svět. Tak tedy: HbA1c je strategický parametr, cíl; GMI (anebo průměrná glykemie) taktický parametr, nástroj úpravy terapie. Nebo ne?
Selvin, E. The glucose management indicator: time to change course? Diabetes Care 47, 6: 906–914, 2024.
Odkaz na abstrakt a full text na stránkách Diabetes Care.
Citace komentáře
Bergenstal, R. M., Beck, R. W. The glucose management indicator: time to change course? Diabetes Care 2024;47:906–914. Diabetes Care 47, 6: e48–e49, 2024.
Odpověď hodná politika. Tak nějak se opomíjí, že GMI začal žít vlastním životem.
Co je to epitaf? Divili byste se. https://cs.wikipedia.org/wiki/Epitaf
Hudba? Hudba! …stylovky na téma konečná stanice:
Petr Novák – Náhrobní kámen (trochu seniorní podoba PN – recentně starší píseň)
a originál jiné skladby z doby, která snad ani neexistovala, Blue Effect – Slunečný hrob
King Crimson jsme žrali na gymplu. King Crimson – Epitaph
Stylová balada k tématu zhudebněná: Luboš Pospíšil – Balada ze soutěže
Stylová balada – text: Francois Villon Balada ze soutěže v Blois
…kterou Villon napsal léta Páně 1458 na námět, jejž u svého dvora v Blois určil vévoda orleánský.
Já u pramene jsem a žízní hynu;
horký jak oheň, zuby drkotám;
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu;
ač blízko krbu, zimnici přec mám;
nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
směji se v pláči, doufám v zoufání;
mně lékem je, co jiné poraní;
mně při zábavě oddech není přán;
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.
Jen to mi nesporné, co plno stínů;
kde světlý den, tam cestu sotva znám;
kde průzračnost, tam výkladem se minu;
svou znalost vděčím náhlým náhodám;
vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám;
dím „dobrý večer“, jitro-li se skví;
když ležím naznak, strach mám z padání,
bohatství čekám, ničí nejsem pán;
mám vše, co chci, — nic, na čem srdce lpí —,
srdečně přijat, každým odmítán.
K věcem, jichž neznám, horoucně se vinu,
ženu se k cíli, jehož nežádám;
kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu;
kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám;
můj druh je ten, kdo vemluví mně klam
a „labuť černá je jak havran“ dí;
v tom spojence zřím, kdo mi ublíží;
mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán;
mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,
srdečně přijat, každým odmítán.
Ó kníže, každý, kdo to čte, nechť ví:
nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí,
srdečně přijat, každým odmítán.
Přeložil Otokar Fischer
Kdo by neznal: Francois Villon
Text písně Luboše Pospíšila Balada ze soutěže se trochu liší od staršího překladu…
Já u pramene jsem a žízní hynu
ve svitu ohňů vládnu temnotám
jsem cizí tam, kde je dům mých synů
a v davu lidí jsem blíž samotám
Nahý jak hadrář, oděn jako král
nahý jak hadrář, oděn jako král
V mém smíchu pláč, naděje v zoufání
to co mě vyléčí, to jiné poraní
i při zábavě radost nevnímám
cítím svou sílu a nevím co s ní
Srdečně přijat, každým odmítán
srdečně přijat, každým odmítán
Všechno je nesporné uprostřed zmatků
i v jasných dnech svou cestu nepoznám
a kde je klid, tam cítím spor a hádku
za to co znám, vděčím jen náhodám
A čím hůř hraju, tím víc vyhrávám
a čím hůř hraju, tím víc vyhrávám
Všechno je nesporné uprostřed zmatků
i v jasných dnech svou cestu nepoznám
a kde je klid, tam cítím spor a hádku
za to co znám, vděčím jen náhodám
A čím hůř hraju, tím víc vyhrávám
a čím hůř hraju, tím víc vyhrávám
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
