Fejeton Milana Kvapila
Samozřejmě, že diabetologům, komu jinému? Který zoufalec by chtěl svrhnout náš obor z piedestalu slávy vynulováním našich zásluh a zatracením našich nebetyčných přínosů pro blaho diabetického lidstva? Naše neotřesitelná pozice přece plyne křišťálově průzračně z jednoznačného prodlužování života pacientů s diabetem. Kdo je tak opovážlivý, že si vůbec troufá nadhodit tuto podlou a záštiplnou otázku? Kdo si říká o vyobcování z bohatě strukturované sociální bubliny diabetologů?
Je to někdo, kdo se tak bojí o své renomé, že mi pouze anonymně podsunul tu drzou otázku – kdo že to léčí diabetiky statiny a prodlužuje tím tak život „našim“ pacientům? Vím, že se bojí, protože jenom zapšklou mysl může tohle napadnout, když všichni víme, že přece jsme to my, diabetologové. Kdo jiný, že?
Jestliže ale sebereme dost odvahy a nastavíme si zrcadlo registru, tak si budeme muset opatřit velmi vysoké sebevědomí, abychom nepropadli depce. Ano, diabetologové skrze inzulín zachraňují lidské životy (to je třeba stále opakovat jako narativ, aby se nezapomnělo). Ale důkazů, že zlepšení kompenzace prodlužuje život, a to zejména u diabetiků 2. typu, od bodu, kdy je pacient asymptomatický, k bodu, kdy je oblažen normoglykemií, je poskrovnu (ve skutečnosti nejsou žádné nezpochybnitelné v nejvyšším stupni důkazů EBM). A tak je třeba si přiznat, že odložíme-li stranou léčbu hypertenze, máme v rukou k prodlužování naděje dožití hlavně statiny. O jejich schopnosti prodloužit aktivní věk nejen diabetiků, pochybují pouze ti, kteří jsou za negaci všeho placeni. Neznalého by maně napadlo, že diabetologové se vrhnou po příležitosti, a nedají si možnost předepisovat statiny (u diabetiků 2. typu ideálně s ezetimibem) vzít z rukou (tedy z počítačových programů, skrze něž je předepisují). Ale registr před nás klade syrovou skutečnost.