Léčba diabetu v lidovém léčitelství

Co říká historie?

První vydanou publikací o diabetu v českých zemích byla zřejmě latinsky psaná disertační práce z roku 1825 od Antonína Hangera. Rozvoj léčby diabetu u nás začal ve větší míře po první světové válce. Diabetu a jeho dietetické léčbě se v té době věnoval profesor Bohumil Prusík, který popsal přísnou dietu s malým množstvím sacharidů, bílkovin z masa, mléka, tuků ze slaniny, smetany, malého množství zelené zeleniny a alkoholu. Alkohol býval i součástí léčby obezity v lázních Dolní Lipová v Jeseníkách, kde Johann Schroth léčil neduhy zábaly, hladovkou a vínem. Oblíbenou léčbou diabetu byla léčba hladem a podvýživou, která však mohla vyústit ve smrt, způsobenou těžkou acidózou. Následovaly modifikace dietních postupů se zařazením ovsa, polévek a popsána je i léčba tuky.

Přelomový okamžik znamenal objev inzulínu v roce 1921. Před objevením inzulínu bylo k léčbě cukrovky používáno až několik set rostlin, které se výrazně lišily podle území a regionů. V Evropě se v období kolem roku 1900 uvádělo více než sto rostlin, u nichž byl předpokládaný antidiabetický efekt.

Smetanka lékařská (Taraxacum officinale)

Smetanka, resp. především její kořen, se často využívá v čajových směsích pro diabetiky, a to pro obsah inulinu. Obsah inulinu značně kolísá, nejvíce jej obsahuje na podzim (40 %), na jaře pouze 2 %. Droga dále obsahuje hořčiny, steroly, cholin, aminokyseliny, pryskyřice. Mladé listy jsou bohaté na vitamin C.

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)

Listy a nať obsahují třísloviny, glukokininy (myrtilin) a organické kyseliny. V plodech je kromě tříslovin a glukokininů i pektin a antioxidačně působící karoteny a antokyany.

V lidovém léčitelství se odvar z listů a sušených plodů využívá jako náhrada čaje pravého. Účinek na snižování hladiny glykemie je přisuzován glukokininům, přičemž účinek je některými autory srovnáván s účinkem inzulínu. Jaroš ve své knize Léčivé látky z rostlin⁵ uvádí, že čaje s obsahem listů nebo natě borůvky je třeba chápat jako součást diety diabetiků, nikoliv jako prostředek, který může nahradit inzulín či tabletovou léčbu cukrovky.

Bříza bradavičnatá (Betula pendula)

Listy břízy jsou součástí močopudných a urologických směsí, najdeme je i v čaji Reduktan. Účinnými látkami jsou saponiny a silice, které působí močopudně a mírně dezinfekčně, fytoncidy (tzv. rostlinná antibiotika), účinkující protibakteriálně, a flavonoidy, které se uplatňují protizánětlivě.

Psyllium

Psyllium je vláknina obsažená v semenech jitrocele vejčitého (Plantago ovata). Je schopná absorbovat vodu a tím zvětšit svůj objem v žaludku (30- až 50násobně), čímž napomáhá k dřívějšímu dosažení pocitu sytosti. Vlivem na snížení hodnot postprandiální glykemie zlepšuje kompenzaci diabetu. Může také snižovat hodnoty celkového i LDL cholesterolu a triglyceridů. Podobné účinky má i glukomannan, získávaný z hlíz rostliny Amorphophallus konjac (zmijovec indický) a guarová guma ze semen rostliny Cyamopsis tetragonolobus.

Aloe vera

Šťáva získaná z listů se po staletí používá k hojení ran, popálenin i k léčbě řady onemocnění, včetně diabetes mellitus. Obsahuje řadu antioxidantů, kyselinu listovou, hořčík, mangan, zinek, látky s protizánětlivým a antiseptickým účinkem. Aloe vera má hypoglykemizující efekt, ve studiích na potkanech s DM 2. typu byl popsán i hepatoprotektivní účinek. V gelu jsou přítomné polysacharidy označované jako acemanan, který má vedle antidiabetického efektu i účinky imunomodulační.

Tykev břečťanová (Coccinia indica)

Tykev břečťanová nebo také Ivy gourd, v Indii známá jako tindora nebo kundru, vyhlíží jako malá okurka. Pro své léčivé účinky je v Ájurvédě využívána již velmi dlouho, zmínky o ní pocházejí z období 3000 př. n. l. a ceněna je stále. Antidiabetické vlastnosti jsou dány zejména přítomností triterpenoidů, pektinu a schopnosti ovlivňovat aktivitu některých enzymů, jako je lipoproteinová lipáza a glukóza-6-fosfatáza. V léčbě diabetu se používá hlavně šťáva z kořene a z listů, plod je hojně využíván jako nízkokalorická zelenina zejména v tepelně upravených zeleninových pokrmech.

Gymnéma lesní (Gymnema sylvestre)

Gymnéma lesní nebo také gur-mar, v překladu ničitel cukru, pochází z Indie a podobně jako kundru je známá v ájurvédské medicíně. Jako droga se používají sušené listy této liány. Účinnou látkou je kyselina gymnemová, což je směs 17 různých saponinů. Kyselina gymnemová má antiobezitní a antidiabetické vlastnosti, snižuje tělesnou hmotnost a také inhibuje vstřebávání glukózy.

Pískavice řecké semeno (Trigonella foenum-graecum)

Pískavice je považována za jednu z nejstarších léčivých rostlin a její zdraví prospěšné účinky jsou uváděny v ájurvédské i tradiční čínské medicíně. Připisovány jí jsou antidiabetické, hypolipidemické, antiobezitní, protinádorové, protizánětlivé a antioxidační účinky. Zajímavé výsledky přinesla i studie sledující účinek Testofenu, specializovaného extraktu z pískavice, na hladiny androgenů a s tím spojené příznaky u stárnoucích mužů. Výsledky byly překvapivé – pozorováno bylo zlepšení sexuálních funkcí včetně počtu ranních erekcí a frekvence sexuální aktivity. Ve srovnání s placebem se zvýšil celkový sérový testosteron i volný testosteron. Farmakologické účinky pískavice jsou připisovány mnoha látkám, jako jsou alkaloidy, saponiny, polyfenoly a flavonoidy.

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)

Listy stromu jinanu jsou déle než 5 000 let součástí tradiční čínské medicíny. Hlavními účinnými látkami jsou flavonoidy a terpeny. Extrakty se používají při mozkové nedostatečnosti i jako podpůrné prostředky při neurodegenerativních onemocněních, pro zlepšení periferního prokrvení i v prevenci aterosklerotických změn.

Embilika lékařská, indický angrešt (Emblica officinalis)

Indický angrešt, smuteň lékařská nebo také amalaki či nebeské ovoce, pochází původem z Indie. Nejhojněji se využívá ve své domovině, kde je součástí prastaré nauky Ájurvédy. Plody jsou nesmírně bohaté na vitamin C, udává se obsah až 600 mg/100 g (pro srovnání – černý rybíz ve 100 g obsahuje průměrně 177 mg vitaminu C). Plody jsou i v plné zralosti velmi kyselé, hořké a při požití podporují tvorbu slin, čímž zahání pocit žízně.

Plody fazole bez semen (Fructus phaseoli sine semine)

Plody fazole bez semen a oplodí fazole obecné (Pericarpium phaseoli) patří k tradičním antidiabetikům lidového léčitelství. Na zvířecích modelech byl prokázán významný antioxidační, hypoglykemický a hypolipidemický účinek. Extrakt dále normalizoval hladiny lipogenních enzymů a enzymů zasahujících do glukoneogeneze. Účinné látky jsou obsaženy v kožovitém oplodí fazolí. Jedná se o flavonoidy, fytesteroly, aminokyseliny, cholin, lektiny a některé minerální látky. Používá se hlavně v diabetických čajových směsích a je i častou součástí směsí močopudných. Za diuretické účinky jsou zodpovědné kyselina křemičitá a flavonoidy. Fazol je po dietetické stránce ceněn pro nízký glykemický index a vysoký podíl vlákniny.

Hřebíčkovec šabrejový, Jambolan (Syzygium cumini)

Jambolan je stálezelený strom pocházející z indického subkontinentu a okolí. V jižní Asii je uctíván buddhisty a bývá vysazován poblíž hinduistických chrámů. Plodem jsou malé fialové švestky, které se dají nejlépe přirovnat k černým olivám. Chuť mají sladkou, lehce svíravou. Rostlina je především bohatá na antioxidačně působící látky. Antihyperglykemický efekt má čaj z listů. Experimentální studie však naznačují slibné výsledky u látek obsažených v plodech a semenech.

Korejský ženšen (Panax ginseng)

Bylinné přípravky označované jako „ženšen“ se získávají z kořenů několika rostlin, přičemž za nejúčinnější je považován korejský ženšen. Hlavní aktivní složkou jsou ginsenosidy, u kterých byla prokázána řada příznivých účinků, včetně protizánětlivých, antioxidačních a protirakovinných. Ženšen a jeho výtažky stimulují centrální nervovou soustavu a ve vyšších dávkách mohou způsobit hypertenzi, nespavost a nervozitu. Pro mírné antikoagulační a antiagregační účinky by neměl být užíván společně s warfarinem a měl by být vysazen před chirurgickým zákrokem. Co se týká antidiabetického účinku, ten byl prokázán především na zvířecích modelech, u lidí výsledky nejsou jednoznačné.

Skořice (Cinnamonum zeylanicum)

Extrakt z kůry skořice má coby léčivo dlouhou historii užívání v tradiční medicíně. Účinnou látkou v léčbě diabetu je cinnamaldehyd. Ve studiích na diabetických potkanech byl prokázán hypoglykemický a hypolipidemický účinek, nicméně výsledky metaanalýz studií na lidech nepřinášejí žádné přesvědčivé důkazy.

Hořká tykev (Momordica charantia)

Hořká tykev nebo také hořký meloun je rozšířený v tropických a subtropických částech světa, kde má dlouhou tradici v rámci tradiční medicíny. Ceněn je pro svůj příznivý vliv na hladinu glukózy a lipidů v krvi. Antidiabetické vlastnosti jsou připisovány obsaženým látkám, jako je charantin, vicine, polypeptid-p a antioxidanty. V posledních letech se výzkum stále více zaměřuje na konkrétní triterpenoidy typu cucurbitane, hojně se vyskytující v plodech a dalších částech rostliny.

Kde je problém?

Zásadní potíž preparátů odvozených z léčivých rostlin tkví v nestandardním a mnohdy neznámém složení. Doplňky stravy tvoří samostatnou kategorii potravin, která je upravena příslušnou vyhláškou. U výživových doplňků je posuzována pouze jejich zdravotní nezávadnost, Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZd ČR) neschvaluje účinek ani daný výrobek nedoporučuje. Doplňkům stravy nesmí být přisuzovány vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo odkazovat na tyto vlastnosti. Nesmí také obsahovat žádné tvrzení uvádějící nebo naznačující, že vyvážená a pestrá strava obecně nemůže poskytnout dostatečné množství vitaminů nebo minerálních látek.

Velkým problémem může být i nedostatek informací pro konzumenty, týkající se způsobu užívání, dávkování a zejména pak možné interakce s jinými léčivy nebo nežádoucí účinky. Vzhledem k tomu, že jsou výživové doplňky volně prodejné a mnozí lidé je nepovažují za lék, nezmiňují ani jejich užívání před lékaři. Přitom řada bylinných preparátů může zavinit abnormální výsledky vyšetření nebo působit toxicky. Vzhledem ke snížené kontrole je u výživových doplňků i zvýšené riziko kontaminace, např. plísněmi nebo těžkými kovy.

Zde několik příkladů možných negativních interakcí:

- Glukomannan a guarová guma mohou snížit absorpci mnoha léků užívaných perorálně.

- Glukomannan snižuje hladinu glukózy v krvi, a proto by mohl interagovat s léky na diabetes (hypoglykemie).

- Chitosan by mohl potencovat antikoagulační účinky warfarinu.

- Zelený čaj by mohl interagovat s chemoterapeutickými léky a warfarinem.

Otázka účinnosti doplňků stravy je obtížně hodnotitelná, jelikož je k dispozici jen málo kvalitních a dlouhodobých studií.

Jiná situace však nastává v případě léčivých přípravků. Příkladem léčivého přípravku je čajová směs Diabetan, který je využíván k doplňkové léčbě cukrovky. Léčivý přípravek je vždy na obale takto označen a jak na obale, tak v příbalovém letáku je uvedeno jeho registrační číslo a kód SÚKL. Uživatel je informován i o možných nežádoucích účincích a zároveň je vyzýván, aby je na uvedené adrese hlásil, dále je uváděn údaj o možných interakcích – v případě čajové směsi Diabetan je uvedeno: neužívejte současně s léky ovlivňujícími tzv. GABA receptory (např. barbituráty nebo benzodiazepiny, užívané k léčbě úzkosti nebo nespavosti) – a je připojeno i upozornění, aby konzument nepřerušoval léčbu antidiabetiky a pravidelně si kontroloval hodnoty glykemií.

V léčbě diabetes mellitus je doporučována také suplementace vybranými vitaminy a minerálními látkami (příkladem je zinek, chrom), příznivý účinek je přisuzován i některým potravinám (celozrnné obiloviny, česnek, zelený čaj, acai) a koření (kurkuma, skořice). Tato problematika si jistě zaslouží samostatné zpracování.

Závěr

Doplňky stravy ani léčivé byliny sice nemohou nahradit farmakoterapii diabetu, ale v mnoha případech poslouží jako doplňková léčba v rámci celkové úpravy životního stylu. Je důležité, aby odborníci pracující s diabetiky měli povědomí o těchto přípravcích a možných vedlejších účincích.

Literatura

1. Fazol obecný (Phaseolus vulgaris). Cukrovka.cz. PANAX Co, s.r.o. (online: https://www.cukrovka.cz/fazol-obecny-phaseolus-vulgaris).
2. Smuteň. Wikipedie. (online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Smuteň) [cit. 27. 2. 2022]
3. Coccinia grandis. Wikipedia. (online: https://en.wikipedia.org/wiki/Coccinia_grandis) [cit. 20. 8. 2024]
4. Perušičová, J., Piťhová, P., Račická, E. Diabetes mellitus a doplňky stravy: průvodce pro každodenní praxi. Praha: Maxdorf, 2013.
5. Jaroš. Z. Léčivé látky z rostlin. České Budějovice: Dona, 1992.
6. Treben, M. Zdraví z boží lékárny: léčivé byliny, rady a zkušenosti. České Budějovice: Dona, 1991.
7. Hainer, V., et al. Základy klinické obezitologie. 3., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2021.
8. Suchý, V., Žemlička, M., Švajdlenka, E., Vančo, J. Léčivé rostliny a diabetes mellitus. Čes. slov. Farm. 57, 2: 78–84, 2008.
9. Krejčová, J., Šmahelová, A., Dohnal, F. Historie léčby diabetu v Československu do roku 1989. Čes. slov. Farm. 63, 5: 228–232, 2014.
10. Pothuraju, R., Sharma, R. K., Chagalamarri, J. et al. A systematic review of Gymnema sylvestre in obesity and diabetes management. J Sci Food Agric 94, 5: 834–840, 2014.
11. Rao, A., Steels, E., Inder, W. J. et al. Testofen, a specialised Trigonella foenum-graecum seed extract reduces age-related symptoms of androgen decrease, increases testosterone levels and improves sexual function in healthy aging males in a double-blind randomised clinical study. Aging Male 19, 2: 134–142, 2016.
12. Nagulapalli Venkata KC, Swaroop A, Bagchi D, Bishayee A. A small plant with big benefits: Fenugreek (Trigonella foenum-graecum Linn.) for disease prevention and health promotion. Mol Nutr Food Res 61, 6: 1600950, 2017.
13. Çiçek, S. S. Momordica charantia L.-diabetes-related bioactivities, quality control, and safety considerations. Front Pharmacol, 13: 904643, 2022.
14. Krawinkel, M. B., Keding, G. B. Bitter gourd (Momordica Charantia): A dietary approach to hyperglycemia. Nutr Rev 64, 7: 331–337, 2006.
15. Ayyanar, M., Subash-Babu, P. Syzygium cumini (L.) Skeels: a review of its phytochemical constituents and traditional uses. Asian Pac J Trop Biomed 2, 3: 240–246, 2012.
16. Subash Babu, P., Prabuseenivasan, S., Ignacimuthu, S. Cinnamaldehyde – a potential antidiabetic agent. Phytomedicine 14, 1: 15–22, 2007.
17. Kiefer, D., Pantuso, T. Panax ginseng. Am Fam Physician 68, 8: 1539–1542, 2003.