Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Několik odborných postřehů z 58. diabetologických dní v Luhačovicích

 

Národní diabetologický registr a spolupráce s plátci zdravotní péče


 

            Dvě sympozia ČDS v rámci 58. diabetologických dní přinesla zajímavá statistická data ze zdrojů NZIS a zdravotních pojišťoven.

            ZDRAVÍ 2030 je strategický rámec rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030, který byl iniciován 13. 7. 2020 usnesením vlády. Národní zdravotnický informační systém (NZIS) je jednotný celostátní informační systém veřejné správy, v němž jsou shromažďovány a zpracovávány osobní i další údaje o zdraví. Systém je spravován Ústavem zdravotnických informací (ÚZIS). Součástí budovaného NZIS je také Národní diabetologický registr. NZIS zatím čerpal data primárně ze zdravotních pojišťoven, v aktuální fázi rozvoje by měl integrovat data laboratoří (předpokládá se převádění široké škály laboratorních dat od druhé poloviny roku 2022, kdy bude nastaveno vyhláškou MZ) a výhledově bude následovat i agregace dat od poskytovatelů péče. Snahou je maximálně využít již existující data a tato vzájemně validovat. Umožnil to nový zákon o elektronizaci zdravotnictví.

            V datech zdravotních pojišťoven jsou diabetičtí pacienti identifikováni podle vykázaných výkonů a diagnóz. K 1. lednu 2021 žilo v ČR dle registru 991 626 pacientů s diabetes mellitus v anamnéze, prevalence v populaci činila 7,7 %.

            V důsledku epidemie covid-19 poklesl absolutní počet pacientů s diabetes mellitus a na jeden rok se zpomalil roční nárůst počtu pacientů na antidiabetické léčbě. Důvodem byla jak vyšší mortalita na covid-19 ve skupině starších diabetických pacientů zatížených komorbiditami (oproti dlouhodobému trendu se předpokládá za rok 2020 nadúmrtí diabetiků o přibližně 8 900 osob), tak snížený počet nově diagnostikovaných pacientů v době protiepidemických opatření (počet nově léčených pacientů antidiabetiky klesl z roku 2019 na rok 2020 o 7 681 osob). Dá se předpokládat, že tito pacienti zůstali pouze nediagnostikováni a o jejich počet bude zvýšen nárůst pacientů v budoucích letech, což naznačují data z roku 2021.

            Mezi zemřelými pacienty, u kterých byl covid-19 prokázán jako příčina úmrtí, bylo přibližně 19 % pacientů s diabetes mellitus. Ačkoliv byl covid-19 základní příčinou úmrtí, pacienti trpěli v mnoha případech dalšími onemocněními, nejčastěji právě diabetem nebo ischemickou chorobou srdeční. Obdobně byl prokázán zvýšený podíl diabetiků na hospitalizaci s covid-19 (24,6–29,4 % pacientů) a s umístěním na JIP (29,98–34,3 %). Tento podíl jde na vrub jak věkové struktuře pacientů s diabetem, tak jejich zatížení rizikovými komorbiditami. Nákaza covid-19 byla evidována (ve skutečnosti tedy bude vyšší) u cca 25 % diabetiků a vývoj šíření nákazy kopíroval vývoj u obecné populace. Statistické údaje potvrzují značný ochranný efekt očkování (dokud trvá ochrana vytvořená očkováním některou z vakcín proti covid-19) u diabetických pacientů nad 65 let věku vůči hospitalizaci, léčbě na JIP a nutnosti využití UPV/ECMO.

            Navzdory těmto skutečnostem nedošlo k zásadní změně demografických charakteristik populace pacientů s diabetes mellitus. Predikce na další období ukazují na významný růst počtu pacientů a tím i zátěže segmentu diabetologie. Predikce vývoje počítá pro rok 2030 s 1 288 000 diabetiků v ČR.

            Propad péče o pacienty v ambulancích diabetologů v ČR v době covidových opatření nepřekročil 13 % a ve srovnání s ostatními segmenty ambulantní péče byl relativně nízký. Např. výkon Komplexní vyšetření diabetologem klesl v roce 2020 oproti dlouhodobému průměru o 10,3 % a Kontrolní vyšetření diabetologem pak o 19,3 %. Významně však byla snížena péče hospitalizační v souvislosti s diabetem, a to v nejtěžším období let 2020/2021 až o 20–30 %. Jedním z výkonů, které v uvedeném období byly významně sníženy, byla například amputace na dolní končetině.13

            Podle dat VZP byl počet pojištěnců s diabetem v letech 2019–2021 u této pojišťovny obdobný jako v předchozích letech. Navzdory poklesu počtu ošetřených pojištěnců v oboru diabetologie v době covidových opatření byl nárůst kontaktů s pacienty zvýšen o 3,26 % (vlivem možnosti vykazovat kontakt s pacientem distančně). Z pohledu VZP nedošlo v oboru diabetologie k omezení péče. Cena předepsaných antidiabetik vzrostla oproti roku 2019 v roce 2020 o 4,9 % a do roku 2021 o 6,93 %. Největší nárůst objemu preskripce byl zaznamenán u inzulínových analog s dlouhodobým účinkem (Tresiba, Toujeo) a u sitagliptinu (Januvia). Navzdory vyššímu nárůstu než u ostatních odborností nebudou pojišťovnou uplatněny regulační mechanismy. V případě preskripce zdravotnických prostředků došlo v roce 2021 oproti roku 2019 k velkému nárůstu, konkrétně o 29 % (v Kč). Největší podíl na tomto růstu činily senzory pro flash glucose monitoring a continuous glucose monitoring (FGM a CGMS).

            Značný propad zaznamenala VZP v trendu počtu dispenzarizovaných pacientů s diabetem u praktických lékařů, který v roce 2020 po strmém růstu předchozích let dokonce v absolutních číslech poklesl (z 121 873 pacientů v roce 2019 na 118 726 pacientů v roce 2020) a v roce 2021 stoupl méně, než by odpovídalo předchozím trendům.

            Bonifikační program VZP Plus, určený praktickým lékařům, internistům a diabetologům pro zvýhodnění kvalitní péče o diabetiky bude pokračovat, nicméně se připravuje jeho úprava v budoucnosti. Půjde především o posílení kvalitativních ukazatelů péče. Aktuálně je v rámci programu sledováno pět kvalitativních kritérií: kompenzace diabetu (HbA1c), prevence kardiovaskulárních onemocnění (LDL-cholesterol), riziko amputace dolní končetiny (vyšetření rizika SDN), riziko závažných očních komplikací (vyšetření oftalmologem) a riziko opožděné diagnózy chronického selhání ledvin (vyšetření nefrologických parametrů). VZP poskytuje bonifikaci až 500 Kč na dispenzarizovaného diabetika dle plnění jednotlivých kritérií. V roce 2021 bylo do programu zapojeno 67 % diabetologických pracovišť. Z dat získaných v rámci programu VZP Plus o naměřené hodnotě glykovaného hemoglobinu vyplývá, že v roce 2020 se zhoršila celkově kompenzace diabetu.14


Co na srdci, to na ledvině


 

            Chronické onemocnění ledvin (CKD) je definováno jako funkční nebo strukturální abnormalita ledvin, která trvá déle než tři měsíce a má dopad na zdraví nositele. Kritériem CKD je přítomnost poškození ledvin nebo pokles funkce ledvin s eGFR pod 1 ml/s/1,73 m2. Ukazatelem poškození ledvin je albuminurie ≥ 30 mg/24 hodin nebo poměr albumin/kreatinin ≥ 3 g/mol, nález v močovém sedimentu (např. erytrocytární válce, leukocytární válce, granulované válce), nález ukazující na renální tubulární poruchy, histologický nález při biopsii, nález na zobrazovacím vyšetření (např. polycystické ledviny, hydronefróza způsobená obstrukcí) a transplantace ledvin.

Diabetické onemocnění ledvin (Diabetic Kidney Disease) je chronické onemocnění ledvin (Chronic Kidney Disease, CKD) vznikající na podkladě specifických morfologických a funkčních změn ledvin u nemocných s diabetem 1. i 2. typu, případně s ostatními typy diabetu. Termín „diabetické onemocnění ledvin“ je v současné době považován za vhodnější než dosud obvyklé označení diabetická nefropatie. Při výskytu atypických anamnestických či klinicko-laboratorních údajů je vždy nezbytné uvážit i možnost postižení ledvin z jiných příčin. Onemocnění ledvin vzniká v důsledku diabetické metabolické poruchy a genetické predispozice. Hlavní klinické projevy zahrnují narůstající albuminurii až trvalou proteinurii, hypertenzi a progredující poruchu renální funkce. Vyvíjí se obvykle až po alespoň desetiletém trvání diabetu 1. typu, výjimečně již po 5 letech, ale u diabetiků 2. typu může být přítomno již při stanovení diagnózy diabetu. Téměř vždy je provázeno diabetickou retinopatií a neuropatií a zvýšeným výskytem kardiovaskulárních komplikací.4

            Klinické studie z posledních let prokazují významný protektivní efekt gliflozinů pro zachování renálních funkcí u diabetiků 2. typu s chronickým onemocněním ledvin. Máme řadu důkazů jak ze studií zaměřených na kardiovaskulární endpointy (např. DECLARE-TIMI 58, EMPA-REG OUTCOME, CANVAS, VERTIS-CV), tak studií přímo zaměřených na sledování CKD. Studie s dapagliflozinem (DAPA-CKD) sledovala společně diabetiky i nediabetiky, studie s kanagliflozinem (CREDENCE) výlučně diabetiky 2. typu. O všech těchto studiích jsme podrobněji již na stránkách našeho časopisu referovali. Očekávány jsou výsledky studie s empagliflozinem u CKD (EMPA-KIDNEY).

            Společnost Bayer prezentovala na sympoziu Mezioborová spolupráce a postavení finerenonu v léčbě pacienta s diabetickou nefropatií informace o užití finerenonu u diabetiků 2. typu. Finerenon (Kerendia) je indikován k léčbě chronického onemocnění ledvin (stadia 3 a 4 s albuminurií) spojeného s diabetes mellitus 2. typu u dospělých pacientů. Omezení možnosti terapie finerenonem se týkají vstupní hladiny draslíku v séru a odhadované glomerulární filtrace (eGFR). Pokud je hladina draslíku v séru ≤ 4,8 mmol/l, lze léčbu zahájit, v případě hladiny draslíku 4,8–5 mmol/l, lze léčbu zvážit při dalším sledování hladiny draslíku. V případě pacientů s eGFR pod 25 ml/min/1,73 m2 se zahájení terapie finerenonem nedoporučuje.2

            Finerenon, nesteroidní selektivní antagonista mineralokortikoidních receptorů, prokázal u pacientů s diabetem 2. typu a chronickým onemocněním ledvin v krátkodobých studiích schopnost snižovat albuminurii. Dvojitě zaslepená studie FIDELIO-DKD sledovala 5 734 pacientů s DKD a diabetem 2. typu. Pacienti měli prokázanou perzistentní albuminurii (nad 30 mg/g až po 5 000 mg/g) a eGFR 25–75 ml/min/1,73 m2 a hladiny draslíku v séru ≤ 4,8 mmol/l. Všichni pacienti byli léčeni také ACE inhibitory nebo sartany. Ve studii obdrželi finerenon nebo placebo. Primárním kompozitním cílem bylo selhání ledvin, pokles eGFR od počátku studie o 40 % a více nebo úmrtí z renálních příčin. Sekundární kompozitní cíl zahrnul úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkt myokardu, nefatální cévní mozkovou příhodu nebo hospitalizaci pro srdeční selhání.1

            Během mediánu sledování 2,6 roku byla událost ze složeného primárního cíle zaznamenána u 504 pacientů z 2 833 (17,8 %) ve skupině léčené finerenonem a u 600 z 2 841 pacientů (21,1 %) na placebu. HR činilo 0,82 (95% CI 0,73–0,93, p = 0,001). Jedním ze sekundárních cílů byla také změna ACR od výchozí hodnoty do 4. měsíce, dosaženo bylo relativního snížení o 31,2 % ve prospěch finerenonu. Četnost nežádoucích účinků byla podobná v obou skupinách, v případě užívání finerenonu bylo častější přerušení léčby pro hyperkalemii (2,3 % vs. 0,9 %).1

            Finerenon u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým onemocněním ledvin (CKD) snížil riziko progrese CKD o 18 % i riziko vzniku kardiovaskulární příhody (o 14 %).1 Výsledky této významné studie přiblížíme podrobněji v některém z příštích čísel našeho časopisu.

            V rámci sympozia společnosti Boehringer Ingelheim zazněla informace o tom, že přípravku Jardiance (empagliflozin) byla přiznána od 1. 5. 2022 úhrada ze zdravotního pojištění také v indikaci chronické srdeční selhání s redukovanou ejekční frakcí (HFrEF). Empagliflozin je hrazen u pacientů s HFrEF s ejekční frakcí 40 % a menší a eGFR nad 20 ml/min/1,73 m2, u kterých na optimální léčbě (alespoň jeden ACE inhibitor nebo sartan a současně beta-blokátor a antagonista mineralokortikoidních receptorů) přetrvává symptomatologie třídy NYHA II až III. Preskribovat jej v této indikaci mohou kardiologové a internisté. Efekt pro pacienty s HFrEF byl prokázán ve studii EMPEROR-Reduced, ke které se také odkazuje rozhodnutí SÚKL o přiznání úhrady ze zdravotního pojištění.3


Semaglutid – nové zajímavé studie a analýzy


 

            Na sympoziu Novo Nordisk byly prezentovány některé nové studie a analýzy studií se semaglutidem. Zaujala například studie Cathrine Gibbons et al., která hodnotila vliv perorálního semaglutidu na příjem energie a chuť k jídlu u pacientů s diabetes mellitus 2. typu. Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie zahrnula 15 diabetiků. Ti dostávali po 12 týdnů p.o. semaglutid nebo placebo (a následně zkříženo). Po standardní snídani byl měřen energetický příjem ad libitum podávaného oběda, večeře a svačiny. Po snídani bohaté na tuky byla měřena chuť k jídlu pomocí VAS škály. Dále byla hodnocena kontrola příjmu potravy, chuti k jídlu (dotazník) a změny tělesného složení a hmotnosti.5,6

            Po 12 týdnech vedl p.o. semaglutid k nižšímu příjmu energie (celkově o 38,9 %), což mělo za důsledek snížení hmotnosti a obsahu tělesného tuku. Bylo to spojeno se výšením pocitu sytosti a plnosti po snídani bohaté na tuk a zlepšením kontroly příjmu potravy (snížení chuti k jídlu, lepší kontrola stravování, snížení preference pro vysoce tučné a sladké jídlo).5,6


md1_2022_4_obr1.png

Obr. 1: Podání p.o. semaglutidu vede pacienta ke snížení příjmu energie ve stravě6


Zajímavé výsledky přinesla i poolovaná analýza studií SUSTAIN 1–5. Ve studiích SUSTAIN 1–5 byl semaglutid srovnáván s různými komparátory z hlediska účinnosti – s placebem, se sitagliptinem, s exenatidem nebo inzulínem. Primárním cílem studií byla změna HbA1c a sekundárním pak změna tělesné hmotnosti a bezpečnost léčby. Analýza sledovala, jaká byla napříč těmito studiemi účinnost semaglutidu u starších osob (nad 65 let věku). U pacientů do 65 let věku (3 045 osob) poklesl HbA1c vůči komparátoru o 1,2–1,5 % (0,5 mg semaglutidu) a 1,5–1,9 % (1 mg semaglutidu) oproti 0–0,9 % (komparátor), u osob nad 65 let věku (854 osob) pak činil pokles HbA1c 1,3–1,5 % resp. 1,2–1,8 % (0,5 mg resp. 1 mg) vs. 0,2–1 % (komparátor). V obou skupinách dle věku byl dosažen obdobný pokles tělesné hmotnosti i četnost nežádoucích účinků. Oproti komparátorům nezaznamenal semaglutid v žádné ze skupin dle věku vyšší riziko hypoglykemie. Analýza tak ukázala, že semaglutid je efektivní léčbou i u starší populace a pacientů s komorbiditami.8


Nový termín – overbasalization


 

Zajímavému termínu současné diabetologie se věnovala ve své přednášce MUDr. Barbora Doležalová.9 Termín overbasalization (přebazálování v překladu MUDr. Doležalové) má k dispozici hned několik interpretací. Zmiňují jej i aktuální guidelines ADA 2022.10,11,12

            Bazální inzulín je nepochybně racionální léčbou diabetu 2. typu, potlačuje noční hepatální glukoneogenezi. Jen 30 % pacientů na bazálním inzulínu však dosahuje HbA1c pod 53 mmol/mol a pokud cíle nedosáhnou do roka od nasazení, pak jej pravděpodobně nedosáhnou vůbec. Při HbA1c kolem 53 mmol/mol se na hyperglykemii podílí hlavně postprandiální hyperglykemie, kterou léčba bazálním inzulínem neovlivňuje. Další navyšování dávky tudíž nemá smysl. Některé práce10 však stanovují absolutní dávky bazálního inzulínu, které pokládají za overbasalization. To je však těžké akceptovat jako pravidlo u všech pacientů s různými metabolickými potřebami a fází vývoje diabetu 2. typu. Racionálnější pohled na problematiku overbasalization za adekvátní dávku bazálního inzulínu pokládá takovou, která je nutná k dosažení cílové glykemie nalačno.11 Navyšování dávky bazálního inzulínu po dosažení cílové glykemie nalačno se pak pokládá za overbasalization. Tento koncept čelí skutečnosti, že pokud se intenzifikuje léčba prandiálním inzulínem i přes vysokou glykemii nalačno, bude mnoha pacientům odepřeno dosažení cíle pomocí jednoduchého režimu s dávkováním jednou denně a současně budou takoví pacienti čelit vyššímu riziku hypoglykemie, nárokům na selfmonitoring a narušení životního stylu vč. většího počtu injekcí.11

 

MUDr. Doležalová ve své přednášce upozornila na to, že u diabetu 2. typu je vhodné:

1. Při převodu na injekční terapii zvážit GLP-1 RA před inzulínem.

2. Je-li přesto hlavním problémem glykemie nalačno, zvážit nejdříve léčbu bazálním inzulínem.

3. Titrovat bazální inzulín k cílové glykemii nalačno (ani více, ani méně).

4. Při intenzifikaci z bazálního inzulínu vždy zvážit GLP-1 RA před prandiálním inzulínem.

5. Při IIT a neuspokojivé kompenzaci zvážit, zda je adekvátní dávka bazálního inzulínu (ad glykemie nalačno), zda nepřidat gliflozin nebo zda nepřejít z prandiálního inzulínu na GLP-1 RA.

 


Technologie v diabetologii zažívají další prudký rozvoj


 

MUDr. Jan Šoupal představil žhavou novinku, na kterou se můžeme v ČR těšit v nejbližší době. NovoPen 6 a NovoPen Echo Plus jsou inzulínová pera nové generace. Hovoří se o nich jako o chytrých (smart) perech. Nová inzulínová pera mají displej, který ukazuje poslední dávku a čas, který uplynul od poslední aplikace. Pomocní technologie NFC komunikují s většinou chytrých telefonů a mohou tak stáhnout data o velikosti dávky a čase aplikace inzulínu za období posledních tří měsíců. Tato data mohou pacienti jak sami sledovat ve svém mobilním telefonu, tak je prostřednictvím aplikace sdílet se svým ošetřujícím lékařem. Aktuálně se pracuje také na propojení do aplikací s výstupy dat z CGMS a FGM (LibreView, mySugr, diasend by Glooko...). NovoPen 6 dávkuje po 1 jednotce až po maximální jednotlivou dávku 60 jednotek, NovoPen Echo Plus pak 0,5/30 jednotek.15

            K dispozici máme velmi nadějné výsledky švédské observační studie. Ta u 94 pacientů na 12 diabetologických klinikách zkoumala, jak užití NovoPen 6 může ovlivnit glykemickou kontrolu a management inzulínového režimu u diabetiků 1. typu léčených režimem bazal-bolus. Sledován byl TIR (3,9–10 mmol/l), TAR (nad 10 mmol/l) a TBR (L1: 3–3,9 mmol/l, L2: pod 3 mmol/l). Za vynechané bolusové dávky byly pokládány vynechané bolusy inzulínu při zachovaném jídlu (-15 až + 60 minut vůči jídlu).

            Výsledky studie ukázaly, že TIR se významně lišil při použití NovoPen 6, zvýšil se o 1,9 hodiny/týden (p < 0,001) s odpovídajícím zkrácením času v hyperglykemii o 1,8 hodiny/týden (p = 0,003) a v hypoglykemii (L2) o 0,3 hodiny za týden (p = 0,005). Počet vynechaných bolusových injekcí se v průběhu studie snížil relativně o 43 % (pokles z 25 % vynechaných dávek na 14 % vynechaných dávek).16


md1_2022_4_obr2.png

Obr. 2: Změna TIR, TBR a TAR při užití NovoPen 6 u diabetiků 1. typu na IIT16


V rámci sympozia A.IMPORT.CZ byl avizován nově připravovaný senzor Dexcom D7. Jedná se o 14denní senzor, který je o 60 % menší než předchozí generace. K jeho zahřátí stačí 30 minut a je tak nejrychleji připraven k měření ze všech aktuálně dostupných senzorů. Disponuje 12hodinovým odkladem výměny senzoru po skončení relace, bude mít přímé propojení na Apple Watch a další inovace.

            Studie CODIAC u diabetiků 1. typu na inzulínové pumpě přinesla srovnání hybridního uzavřeného systému realizovaného pomocí Android APS (AAPS) s Control-IQ. Jednalo se o prospektivní nerandomizovanou studii, která zahrnula 23 pacientů s DM 1. typu, kteří již používali AAPS z vlastního rozhodnutí. Na 12 týdnů byli převedeni na technologii Control-IQ. Výsledky byly porovnány s tříměsíčním obdobím, ve kterém používali systém AAPS. Primárním endpointem byla non-inferiorita v TIR. Pacienti byli ve věku 35,9 ± 9,2 roku, s BMI 25,1 ± 4,4 kg/m2, HbA1c 45,8 ± 8,5 mmol/mol a dobou trvání diabetu 17,5 ± 6,7 roku.

            Po 12 týdnech léčby se čas v cílovém rozmezí, čas v hyperglykemii ani průměrná glykemie či glykovaný hemoglobin signifikantně nelišily mezi oběma systémy. Nicméně byl nalezen významný rozdíl v čase stráveném v hypoglykemii. Jestliže v případě užití systému Android APS byl čas strávený v hypoglykemii (TBR, pod 3,9 mmol/l) 4,07 % pak za použití Control-IQ se jednalo pouze o 2,41 % času. Studie tak potvrdila non-inferioritu obou systémů z hlediska času stráveném v cílovém rozmezí a nižší výskyt hypoglykemií při používání systému Control-IQ.17,18

            Zkušenosti pediatrického pracoviště ve FN v Motole, které využívá systém Control-IQ od prosince 2020, prezentoval profesor Šumník. Tento systém dle jejich zkušeností vedl ke zlepšení kontroly diabetu. Dle dat z registru ČENDA (Česká národní dětská diabetická databáze) je v případě dětských diabetiků na perech dosahováno TIR 64,9 %, TBR 5,8 % (3–3,6 mmol/l) a TBR (pod 3 mmol/l) 1,7 %. Užití inzulínové pumpy ve standardním režimu vykazuje průměrný TBR 67,5 %, TBR 4,7 % resp. 1,4 % a při využití pumpy s hybridním uzavřeným okruhem pak dochází ke zlepšení TBR na 75,2 %, TBR na 3,5 % resp. 1 %. Při rozdělení výsledků dle věku se ukazuje, že tohoto efektu je dosaženo ve všech věkových skupinách, vč. věkové skupiny dospívajících (15–18 let), která je z hlediska kompenzace nejproblematičtější skupinou dětských pacientů.

            K dispozici jsou z registru ČENDA i výsledky u dětí přímo pro hybridní uzavřený okruh s využitím funkce Control-IQ. Zavedením této funkce bylo u dětských uživatelů pumpy t:slim X2 dosaženo zlepšení TIR z 71,8 % na 76,9 % a snížení TBR z 3,9 % na 3,4 %. Glykovaný hemoglobin se snížil o 1,1 mmol/mol. To vše u skupiny pacientů, která již před touto změnou dosahovala slušné kompenzace diabetu.19

            Tyto výsledky jsou v souladu i s daty nedávno publikované retrospektivní analýzy uživatelů Control-IQ, kteří k 11. 2. 2021 nahráli svá data do internetové aplikace T:connect společnosti Tandem. Do analýzy byli zahrnuti uživatelé ve věku nad 6 let o kterých byly k dispozici data z CGMS alespoň 12 měsíců před a po zavedení Control-IQ. Vyhodnoceno bylo 9 451 uživatelů, z nich 83 % mělo diabetes 1. typu. Průměrný věk byl 42,6 ± 20,8 let a 52 % byly ženy. Medián procenta času užití Control-IQ byl 94,2 %.

            Medián TIR činil před zavedením Control-IQ 63,6 % a za 12 měsíců používání se TIR zvýšil na 73,6 %. Medián TBR zůstal konzistentní a odpovídal přibližně 1 %.

            Sledování z reálné klinické praxe doložilo a v některých ohledech i překonalo výsledky z randomizovaných klinických studií a prokázalo zlepšení glykemie u širokého spektra osob s různými typy diabetu.20


md1_2022_4_obr3.png

Obr. 3: Zlepšení TIR při použití Control-IQ v reálné klinické praxi20


Literatura


1. Bakris, G. L., Agarwal, R., Anker, S. D. et al.; FIDELIO-DKD Effect of finrenone on chronic kidney disease outcomes in type 2 diabetes. N Engl J Med 383, 23: 2219–2229, 2020.

2. Kerendia 10 mg potahované tablety. Kerendia 20 mg potahované tablety. Souhrn údajů o přípravku. (online: www.ema.eurpa.eu) [cit. 2. 5. 2022]

3. SÚKL. Souhrn k hodnotící zprávě ze dne 7. 1. 2022. (online: www.sukl.cz) [cit. 2. 5. 2022]

4. Pelikánová, T., Viklický, O., Rychlík, I. et al. Doporučené postupy při diabetickém onemocnění ledvin. Česká diabetologická společnost. Česká nefrologická společnost. Česká společnost klinické biochemie. (online: www.nefrol.cz) [cit. 2. 5. 2022]

5. Haluzík, M. Semaglutid – pozoruhodný a jediný GLP-1RA v tabletě i injekci. Přednáška. 58. Diabetologické dny Luhačovice, 28. 4. 2022.

6. Gibbons, C., Blundell, J., Hoff, S. T. et al. Effects of oral semaglutide on energy intake, food preference, appetite, control of eating and body weight in subjects with type 2 diabetes. Diabetes Obes Metab 23, 2: 581–588, 2021.

7. A trial investigating the effect of oral semaglutide compared with placebo on postprandial glucose and triglyceride metabolism, energy intake, appetite sensations and gastric emptying in subjects with type 2 Diabetes. NCT02773381. ClinicalTrials.gov (online: https://www.clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT02773381?term=NCT02773381&draw=2&rank=1) [cit. 2. 5. 2022]

8. Warren, M., Chaykin, L., Trachtenbarg, D. et al. Semaglutide as a therapeutic option for elderly patients with type 2 diabetes: pooled analysis of the SUSTAIN 1–5 trials. Diabetes Metab Obes 20, 9: 2291–2297, 2018.

9. Doležalová, B. Má slinivka naději? Přednáška. 58. Diabetologické dny Luhačovice, 28. 4. 2022.

10. Cowart, K. Overbasalization: Addressing hesitancy in treatment intensification beyond basal insulin. Clin Diabetes 38, 3: 304–310, 2020.

11. Davidson, M. B. The clinical definition of overbasalisation. Clin Diabetes 39, 4: 411–414, 2021.

12. American Diabetes Association. Standards of medical care in diabetes – 2022. Diabetes Care 45, S1: s1–s264, 2022.

13. Dušek, L. Národní diabetologický registr. Sympozium ČDS. Přednáška. 58. Diabetologické dny Luhačovice, 28. 4. 2022.

14. Bodnár, J. Spolupráce diabetologů s plátci zdravotní péče. Sympozium ČDS. Přednáška. 58. Diabetologické dny Luhačovice, 28. 4. 2022.

15. Šoupal, J. NovoPen 6: chytré řešení pro správná rozhodnutí. Přednáška. 58. Diabetologické dny Luhačovice, 28. 4. 2022.

16. Adolfsson, P., Hartvig, N. V., Kaas, A. et al. Increased time in range and fewer missed bolus injections after introduction of a smart connected insulin pen. Diabetes Technol Ther 22, 10: 709–718, 2020.

17. Šoupal, J. Chytré, nové, inovativní: tři kazuistiky ze světa technologií. Přednáška. 58. Diabetologické dny Luhačovice, 28. 4. 2022.

18. Do, Q. D. Porovnání dvou systémů pro automatické dávkování inzulínu Android APS a Control-IQ: Studie CODIAC u pacientů s diabetem 1. typu. Přednáška. 58. Diabetologické dny Luhačovice, 28. 4. 2022.

19. Šumník, Z. Co přinesl první rok s Control-IQ. Přednáška. 58. Diabetologické dny Luhačovice, 28. 4. 2022.

20. Breton, M. D., Kovatchev, B. P. One year real-world use of the Control-IQ advanced hybrid closed-loop technology. Diabetes Technol Ther 23, 9: 601–608, 2021.


Karel Vízner