Orlistat je inhibitor střevních lipáz, který snižuje štěpení a vstřebávání tuků z potravy. Vede ke kalorické restrikci, jejímž důsledkem je snížení tělesné hmotnosti, obvodu pasu a zlepšení některých kardiometabolických rizikových faktorů. Užívá se třikrát denně s hlavními jídly. Vzhledem k principu působení jsou nejčastějšími nežádoucími účinky gastrointestinální potíže, zvláště při požívání stravy bohaté na tuky. V síle 60 mg je orlistat volně prodejným lékem.
Orlistat je dlouhodobě působící inhibitor gastrointestinálních lipáz. V žaludku a tenkém střevu vytváří kovalentní vazbu s aktivním serinovým místem žaludeční a pankreatické lipázy. Inaktivovaný enzym není poté schopen hydrolyzovat tuk obsažený ve stravě. Odhaduje se, že orlistat sníží vstřebávání tuků přijatých v potravě asi o 25–30 %. Tím je dosaženo snížení kalorického příjmu.
Orlistat se vstřebává minimálně. Většina neabsorbovaného léčiva (97 %) se vylučuje stolicí (83 % v nezměněné podobě). Metabolizace probíhá pravděpodobně ve stěně gastrointestinálního traktu.
Orlistat v síle 120 mg je indikován (spolu s nízkokalorickou dietou) k léčbě obézních pacientů s BMI nad 30 kg/m2 nebo u pacientů s nadváhou (BMI ≥ 28 kg/m2) a přidruženými rizikovými faktory. Léčba má být po 12 týdnech přerušena, pokud se pacientovi nepodařilo snížit tělesnou hmotnost alespoň o 5 %.5,7
Orlistat v síle 60 mg je indikován (spolu s nízkokalorickou dietou) k léčbě dospělých pacientů s nadváhou (BMI ≥ 28 kg/m2).6,8
Národní doporučení pro farmakologickou léčbu obezity jsou reprezentována Společným stanoviskem odborných společností k farmakologické léčbě obezity. Toto stanovisko bylo aktualizováno naposledy v roce 2020, vzhledem k vývoji nových antiobezitik (semaglutid, tirzepatid...) tak poněkud zastaralo.1,3 Základní principy terapie obezity však zůstaly zachovány. V léčbě obezity doporučují využití pěti přístupů, které zahrnují úpravu stravy, fyzickou aktivitu, psychoterapii, farmakoterapii a metabolicko-bariatrickou chirurgii.
U obézních pacientů je třeba zaléčit časté komplikace (arteriální hypertenzi, dyslipidemii, diabetes mellitus 2. typu, prokoagulační stav, ev. depresi a syndrom spánkové apnoe) a při této (a další přidružené farmakoterapii) upřednostňovat léky, které dále nezvyšují tělesnou hmotnost pacienta.
Specifická farmakoterapie antiobezitiky může být předepsána u pacientů s BMI nad 30 kg/m2 nebo nad 27 kg/m2, pokud mají přítomny přidružené závažné komplikace obezity, jako je např. dysglykemie (prediabetes a diabetes mellitus 2. typu), hypertenze, dyslipidemie nebo spánková apnoe.
Rozhodnutí o zahájení farmakoterapie by mělo být individualizováno na základě vyhodnocení přínosů a rizik u konkrétního pacienta a po 12 týdnech terapie by mělo být přehodnoceno z hlediska účinnosti.1
Ve stratifikaci léčby obezity u dospělých odkazují národní doporučení na evropská guidelines z roku 2015. Blíže viz tabulka 1.
| BMI (kg/m2) | Obvod pasu (cm) | Komplikace obezity | |
| muži <94, ženy <80 | muži ≥94, ženy ≥80 | ||
| 25,0–29,9 | RO | RO | RO ± F |
| 30,0–34,9 | RO | RO ± F | RO ± F ± CH |
| 35,0–39,9 | RO ± F | RO ± F | RO ± F ± CH |
| 40 | RO ± F ± CH | RO ± F ± CH | RO ± F ± CH |
RO – režimová opatření, F – farmakoterapie, CH – metabolicko-bariatrická chirurgie
Národní guidelines připomínají výsledky orlistatu ve snižování tělesné hmotnosti (8% pokles udržitelný v následujících třech letech), snižování obvodu pasu, hodnot krevního tlaku, celkového a LDL cholesterolu a triglyceridů.1
Britská guidelines NICE z roku 2025 doporučují po zahájení a vyhodnocení intervence obezity pomocí diety, cvičení a behaviorální terapie přihlédnout k možnostem farmakoterapie obezity. Farmakoterapie má být součástí dietních a režimových opatření. Mezi doporučenými farmaky uvádějí tirzepatid, semaglutid, liraglutid a orlistat.4
Orlistat není hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Dostupný je v síle 60 mg (Orlistat Sandoz) i v síle 120 mg (Orlistat Sandoz, Xenical).9 Orlistat o síle 60 mg je volně prodejný.
Podávání orlistatu je kontraindikováno při přecitlivělosti na složku přípravku, při chronickém malabsorpčním syndromu, cholestáze, těhotenství a kojení. Kontraindikována je současná léčba cyklosporinem nebo (60 mg) warfarinem či jinými perorálními antikoagulancii.
Při současném podávání orlistatu a levothyroxinu může docházet ke snížení absorpce jodidových solí a/nebo levothyroxinu a v důsledku toho se může objevit hypotyreóza a/nebo snížení kontroly hypotyreózy. Orlistat může snížit absorpci antiepileptik a vést ke konvulzím. Léčba orlistatem by také mohla narušit vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Vhodné je před spaním užívat multivitaminový doplněk. Vzhledem k nedostatku informací se nedoporučuje podávání orlistatu společně s akarbózou. Během léčby orlistatem může být nezbytná úprava dávky současně podávaného amiodaronu. Orlistat může potenciálně snižovat účinnost antiretrovirového přípravku k léčbě HIV. Může docházet k snížení účinnosti antidepresiv, antipsychotik (vč. lithia) a benzodiazepinů. Vhodné je časově oddálit podání orlistatu a léků, jež mohou být jeho působením ovlivněny.
Nežádoucí účinky orlistatu jsou především gastrointestinální (nejčastěji olejovité špinění z konečníku, únik stolice při flatulenci, nucení na stolici, mastná/olejovitá stolice, flatulence, měkká stolice, bolest břicha, inkontinence stolice, vodnatá stolice, zvýšená defekace) a souvisejí s principem působení (snížení absorpce požitých tuků). Pokud je orlistat podáván společně s jídlem s vysokým obsahem tuků, může se zvýšit pravděpodobnost gastrointestinálních nežádoucích účinků. Mezi nežádoucími účinky léčby orlistatem je řazena také hypoglykemie (u diabetiků), úzkost, bolest hlavy, infekce horních a dolních cest dýchacích, infekce močových cest, chřipka, únava, nepravidelná menstruace. S neznámou frekvencí jsou udávány také snížená hladina protrombinu a zvýšení INR, hypersenzitivní reakce, divertikulitida, pankreatitida, mírné retinální krvácení, hepatitida, cholelithiáza, zvýšená hladina transamináz a alkalické fosfatázy, bulózní erupce, oxalátová nefropatie.5–8,10
Doporučená dávka je jedna tobolka (60 mg nebo 120 mg) podávaná bezprostředně před jídlem, v jeho průběhu nebo do jedné hodiny – a to třikrát denně, před každým hlavním jídlem. Pokud se hlavní jídlo vynechá nebo neobsahuje žádný tuk, je třeba vynechat i dávku orlistatu. Pacient by měl být současně na vyvážené, mírně nízkokalorické dietě.5–8
Orlistat v prevenci vzniku diabetu 2. typu u obézních osob
Významnou studii sledující přidání orlistatu k intervenci životního stylu u obézních osob představovala čtyřletá, dvojitě zaslepená prospektivní studie XENDOS. Sledovala 3 305 obézních pacientů (BMI nad 30 kg/m2) s normální (79 %) nebo porušenou (21 %) glukózovou tolerancí a testovala, zda a do jaké míry léčba orlistatem (120 mg 3× denně) sníží tělesnou hmotnost a oddálí nástup diabetu 2. typu. Po čtyřech letech sledování činila kumulativní incidence diabetu u placeba 9 % a v případě léčby orlistatem 6,2 % (tedy snížil riziko vzniku diabetu o 37,3 %, p = 0,0032), což bylo charakteristické především pro skupinu pacientů s porušenou glukózovou tolerancí. Ve skupině s orlistatem bylo dosaženo po čtyřech letech léčby snížení hmotnosti o 5,8 kg a v případě placeba o 3 kg (p < 0,001).16
X-PERT byla randomizovaná jednoletá otevřená klinická studie realizovaná ve 23 klinických centrech. Zařazeni v ní byli obézní pacienti (BMI 30–43 kg/m2) ve věku 18–70 let s tělesnou hmotností nad 90 kg a obvodem pasu nad 88 cm (ženy), resp. nad 102 cm (muži). Pacienti byli po dobu jednoho roku léčeni orlistatem v dávce 120 mg třikrát denně a dietou s energetickou restrikcí ve výši buď 500 kcal/denně, nebo 1 000 kcal/denně. Terapie orlistatem byla přerušena, pokud pacienti po třech či šesti měsících terapie nedosáhli poklesu tělesné hmotnosti alespoň 5 % původní. Primárním cílem studie byla změna tělesné hmotnosti po 52 týdnech studie.
Reálný rozdíl mezi oběma skupinami (s plánovanou energetickou restrikcí 500 nebo 1 000 kcal/denně) ve snížení příjmu energie byl v 24. týdnu 111 kcal/den a v 52. týdnu 95 kcal/den. Ze 430 pacientů zařazených do studie jich 295 dosáhlo po 3 i 6 měsících studie alespoň 5 % poklesu hmotnosti a mohlo pokračovat ve studii.
Po 52. týdnech studie byl úbytek hmotnosti podobný v obou skupinách (-11,4 kg vs. -11,8 kg, p = 0,778, restrikce 500 kcal/den vs. 1 000 kcal/den) bez ohledu na doporučenou energetickou restrikci v dietě. Po 12 měsících léčby orlistatem dosáhlo 84 % (118 pacientů ze 141), resp. 85 % (131 pacientů ze 154) poklesu hmotnosti alespoň o 5 % původní. 50 %, resp. 53 % pacientů dosáhlo poklesu o nejméně 10 % původní. Také zlepšení krevního tlaku, hladiny lipidů i obvodu pasu bylo obdobné v obou skupinách.17
Dvouletá multicentrická randomizovaná dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná klinická studie sledovala efekt orlistatu na změnu tělesné hmotnosti, její udržení v dlouhodobé perspektivě a vliv na další s obezitou spjaté rizikové faktory.
Ve studii byli zařazeni dospělí obézní pacienti (BMI 28–43 kg/m2), kteří byli randomizováni k užívání placeba nebo orlistatu v dávce 60 mg nebo 120 mg třikrát denně. V prvním roce studie byla pacientům doporučena nízkokalorická dieta, v druhém roce bylo cílem diety udržení dosaženého poklesu hmotnosti.
Při vyhodnocení intention to treat (ITT) populace, tedy pacientů, kteří obdrželi alespoň jednu dávku studijního léku (nemuseli dokončit studii), byl dosažen pokles tělesné hmotnosti po jednom roce o 6,6 ± 6,8 % (placebo), resp. 8,6 ± 6,9 % (orlistat 60 mg), resp. 9,7 ± 6,3 % (orlistat 120 mg) původní hmotnosti a po dvou letech 4,5 ± 7,6 %, resp. 6,8 ± 8,0 %, resp. 7,6 ± 7,0 %.
Pokud byla pro vyhodnocení použita populace pacientů, kteří dokončili studii, byl pokles tělesné hmotnosti po dvou letech 4,5 ± 7,8 % (placebo), resp. 7,0 ± 8,0 % (orlistat 60 mg), resp. 7,8 ± 6,9 % (orlistat 120 mg).
Terapie orlistatem vedla k většímu snížení obvodu pasu po dvou letech (5,1 cm u orlistatu 120 mg vs. 3,1 cm u placeba; p < 0,05). V případě léčby orlistatem bylo v průběhu studie doloženo také signifikantní snížení celkového a LDL cholesterolu a zvýšení HDL cholesterolu. Léčba orlistatem v dávce 120 mg třikrát denně vedla k signifikantní redukci glykemie nalačno a diastolického krevního tlaku po roce léčby.17
Obezitologie a bariatrie 2021. Několik odborných postřehů z virtuální konference českých obezitologů. Kazuistiky v diabetologii 20, 1: 39–49, 2022.
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
