Údaje o výskytu potravinových alergií a intolerancí jsou velmi zajímavé. Udává se, že napříč celým světem bývá 12–20 % osob přesvědčeno, že trpí alergií či nesnášenlivostí některé potraviny. Skutečnost je ale značně odlišná, z dospělých trpí potravinovou alergií asi 2 % populace, u dětí do 3 let věku 8 %. Na vzniku alergií se značnou měrou podílí polyvalentní dědičnost (dědí se určitá dispozice, nemoc může, ale nemusí propuknout). Nejsou-li rodiče jedince alergici, riziko vzniku alergie se pohybuje kolem 10 %, je-li jeden z rodičů alergik, riziko se zvyšuje na 30 %, v případě obou rodičů alergiků se riziko vzniku alergie u jejich dítěte zvyšuje na 50 %, pokud mají stejnou alergii, pak riziko vzrůstá na 60 %. Riziko potravinové alergie je vyšší u pacientů s pozitivní rodinnou anamnézou ve smyslu atopických onemocnění (atopická dermatitida je velmi významný rizikový faktor pro vznik potravinové alergie). Ve vztahu k alergiím vůbec je zajímavá hypotéza o hygieně, která tvrdí, že současná vyšší úroveň hygieny spojená s malým počtem dětí v rodinách vede k vyššímu výskytu atopických onemocnění. Pokud je však dítě v raném věku vystaveno mikrobům, setkává se s infekčními agens a se zvířaty a žije-li obecně v méně hygienických podmínkách, atopie se nemusí rozvinout. Vyšší riziko vzniku alergického onemocnění lze najít u dětí bez sourozenců než u dětí z velkých rodin.
Nežádoucí reakce spojené s příjmem potravy se dělí do dvou skupin – na potravinové alergie a na potravinové intolerance.
Potravinovou intolerancí (pseudoalergií) se rozumí nežádoucí reakce na potraviny, které nejsou vyvolány imunitními mechanismy, i když se svým průběhem klasickým alergickým reakcím blíží. Patří sem toxické a farmakologicky podmíněné reakce, metabolické poruchy, averze a reakce nejasné etiologie.
Alergie na potraviny jsou definovány jako imunologicky zprostředkované, individuálně se objevující abnormální reakce na potravinu.
Diagnostika potravinových alergií i potravinových intolerancí je značně obtížná, protože ani pozitivní laboratorní nález nemusí být jednoznačným důkazem potravinové alergie, a to ani v případě nálezu specifických protilátek IgE, pokládaných dříve za naprosto spolehlivé. V diagnostice sehrává stěžejní úlohu podrobná anamnéza. Pátrá se po časových údajích, kdy se poprvé příznaky objevily, v jakém časovém odstupu od požití té které potraviny, zda projevům předcházely nějaké neobvyklé okolnosti (infekce, stres, vysoká fyzická zátěž, očkování, apod.) a samozřejmě jakého charakteru byly potíže. V diagnostice má velký význam záznam jídelníčku, při podezření na alergii je doporučena eliminační dieta spojená se zápisem případných obtíží. Podrobnější vyšetření zahrnují kožní „prick“ testy (prováděné vždy po předchozím vysazení antihistaminik), laboratorní vyšetření, stanovení hladiny specifických protilátek IgE, expoziční testy, endoskopická vyšetření a za hospitalizace prováděný dvojitě slepý, placebem kontrolovaný potravinový provokační test (DBPCFC, double-blind placebo controlled food chalenge).
Alergie na potraviny bývá zprostředkována většinou IgE, takže první projevy se manifestují velmi rychle. Do 10–20 minut mívají pacienti pocit pálení sliznic dutiny ústní, sliznice je překrvená, někdy pokrytá drobnými puchýřky, objevují se otoky rtů a pocit dřevnatého jazyka. Tyto potíže mohou odeznít, ale mohou také progredovat dále, až do obrazu anafylaktického šoku. U některých pacientů se vyvine alergie zprostředkovaná jak IgE, tak IgG, takže na okamžitou reakci nasedá reakce opožděná a příznaky přetrvávají několik hodin.
Alergické reakce
Klinické příznaky mohou být velmi pestré a postihovat:
Palčivost v ústech, brnění, apod. bývá způsobena přímým kontaktem sliznice dutiny ústní s antigeny. Nejčastěji bývá na syrové ovoce (velmi často na jablka), zeleninu nebo lískové oříšky. Některé alergické složky potravin mají různou termostabilitu, což v praxi znamená, že určitý druh ovoce nebo zeleniny vyvolá závažnou alergickou reakci v syrovém stavu, po tepelném zpracování ale k reakci nedojde (syrová kořenová zelenina x dušená nebo vařená zelenina, čerstvá syrová jablka x vařený jablečný kompot). Někdy stačí k manifestaci těžké alergické reakce pouhá příprava jídla – např. škrábání nových brambor, loupání kiwi, citrusů.
Projevy zahrnují erytém, exantém, otoky, popř. zhoršení atopického ekzému, subjektivní pocit svědění a horka.
Projevem bývá svědění v nose, kýchání, nejčastěji v salvách, výrazná vodnatá sekrece z nosu nebo nosní obstrukce, dechové potíže z bronchokonstrikce. Závažnou komplikaci představuje otok v oblasti kolem hlasivek, kořene jazyka a vstupu do hrtanu, postižení této lokality znamená často přímé ohrožení života.
Příznaky zahrnují pocit na zvracení, zvracení, dyskomfort v břiše, kolikovité bolesti břicha, průjem.
Oční příznaky jsou často součástí celkové alergické reakce, izolovaně se vyskytují zřídka.
Postižen bývá v rámci celkové závažné alergické reakce. Velkým rizikem a přímým ohrožením na životě je vznik maligních arytmií.
Příčinou alergických reakcí na potraviny jsou především proteiny nebo polysacharidy v potravinách. Z hlediska alergogenního potenciálu potravin vede kravské mléko, vejce, resp. především bílek, korýši, ryby, arašídy, ořechy, sója, pšenice, ječmen, žito a chemické látky používané v průmyslové výrobě. Zapomínat nesmíme ani na zeleninu nebo maso. Mezi druhy zeleniny s potenciálem vyvolávat alergické reakce je syrová zelenina, především celer, mrkev, fenykl, petržel a chřest. Často se u jednoho člověka projeví alergie vůči různým potravinám, přičemž spektrum potravin a přídatných látek schopných vyvolat alergie se odhaduje na 120.
V dětství je hlavním alergenem kravské mléko, v dospívání vzrůstá počet alergických reakcí na arašídy a v dospělosti jsou nejčastějšími alergeny mák, ořechy, ryby, vejce, exotické ovoce (významným způsobem přibývá těžkých anafylaxí na kiwi). V případě alergie na mléčnou bílkovinu je nutné důsledně vyřadit potraviny s obsahem mléčné bílkoviny, protože dlouhodobé vystavení alergenu může vyústit v rozvoj alergií i na jiné potraviny. Zajištění dostatečného množství plnohodnotných bílkovin a některých mikronutrientů (vápník, železo, vitamin D) může být velmi obtížné, zejména pokud se sdružuje několik potravinových alergií.
Otázkou u malých dětí je kojení, protože příslušnému alergenu se musí vyhnout i matka. Na jedné straně je nepopiratelné, že mateřské mléko je pro dítě alergika blahodárné, na straně druhé musíme brát v úvahu nutriční stav matky. Kojení je samo o sobě proces náročný na dostatečný příjem energie a dalších složek výživy a strava ochuzená o mléčné výrobky, ryby, vejce, atd. je pro kojící matku deficitní. Důsledkem mohou být poruchy imunity matky, projevující se např. častými infekcemi horních a dolních cest dýchacích, opakovanými angínami, zvýšenou únavou, atd. Nedostatky ve výživě matky mohou mít odraz i v jejím psychickém stavu. Zvýšená úzkostnost může prohlubovat psychologické podhoubí alergií (dezinfekce všeho, přílišná péče o dítě, aby neprochladlo, něco nedalo do úst, atd.). Je proto na pečlivém zvážení (včetně finančních možností rodiny), zda raději kojení neukončit a nepřejít na kvalitní náhradní mléčnou stravu určenou pro děti s alergií na mléčnou bílkovinu (speciální mléka s hydrolyzovanou bílkovinou).
Pseudoalergické reakce se vyznačují stejným klinickým obrazem jako alergie typu I. Nevyvolávají ji však specifické protilátky ani senzibilizované buňky vlastního organismu, ale přímo látky obsažené v potravinách. Příčin vyvolávajících potravinové intolerance je celá řada, proto je pro větší přehlednost předkládám v tabulce.
Léčba potravinových alergií i intolerancí spočívá především ve vyřazení rizikových potravin a hledání jejich náhrad, aby byl zajištěn dostatečný příjem energie, makro- i mikronutrientů. Své místo má celková úprava životosprávy – pravidelnost denního režimu, dostatek spánku, otužování, vhodná a pravidelná pohybová aktivita prováděná s cílem zlepšit fyzickou zdatnost a tím i obranyschopnost. V některých případech je indikována psychoterapie a cvičení na zmírnění stresu. Pro dobrou funkci obranného systému je zvláště důležitý dostatečný příjem bílkovin, nenasycených mastných kyselin (n-3 a n-6), vitaminů (zejména vitamin A, B6, B12, C, E, D) a minerálních látek (železo, zinek, selen, měď).
V prevenci alergií je významným faktorem kojení a včasné, nikoli však předčasné, vystavení alergenům. Příkrmy by neměly být zaváděny dříve než před ukončeným 4. měsícem věku, ale ne později než v 6. měsíci věku dítěte. V mateřském mléce jsou vedle jiného důležitým faktorem oligosacharidy, které podporují vývoj intestinální flóry s převahou bifidobakterií a laktobacilů. Oligosacharidy mateřského mléka ovlivňují reaktivitu imunitního systému i přímou interakcí s imunitními buňkami i tvorbu cytokinů, a mají tak protizánětlivé účinky. U kojených dětí představuje probiotická mikroflóra 95 % bakteriálního osídlení střeva, přičemž u dětí uměle živených jen 40–60 %.
Doporučení pro nutriční terapeuty
Publikováno v časopisu Kazuistiky v diabetologii 4/2015.
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
