Prognostici to mají těžké. Jednodušší badatelé o budoucnosti předpovídají vývoj lineárně. Jejich vize je vždy, ať již dříve, nebo později anulována fenoménem černé labutě – tedy nečekanou, tudíž nepředpovídatelnou událostí. Pak jsou za hlupáky i veřejně: „Jak jsi na to mohl nepomyslet?“.
Výzkumníci obdaření schopností myslet komplexněji si jsou vědomi skutečnosti, že v přírodě je vývoj vždy nelineární (většinou exponenciální). Nadhazují tedy možnosti podobné jako je příklad: jestliže dneska cestujeme po nebi, za deset let budeme běžně létat na měsíc a za dalších deset let budeme létat na Alfa Centauri, možná i k exoplanetě TOI-1452 b. Tohle někdy platí dosti dlouho. Typickým příkladem z praxe je tzv. Moorův zákon, který velmi zjednodušeně říká, že každých 18 měsíců se zdvojnásobí výpočetní kapacita počítačů (tedy vývoj je exponenciální).
A jak jsou na tom vědci, kteří povýšili z prognostiků na futurology? Stejně jako vždy. Vizionáři dříve mohli skončit na hranici. Opatrní, jako Koperník, publikovali své názory po smrti, neopatrní měli na vybranou – příčiny smrti Galilea a Bruna se velmi liší. Později končili géniové v blázinci (Georg Cantor, objevitel a zakladatel teorie množin; pro vysvětlení jeho osudu jeden příklad, nad kterým si lámal hlavu: je součet dvou nekonečen větší než jedno nekonečno?). V současnosti, jsouce ostrakizováni, jsou eliminováni sociálními sítěmi a cenzurou na definitivní okraj společnosti (jsou to prostě vyvrhelové). A to proto, že když by někdo hlásal před desetiletími, že uložíte všechny informace lidstva do krystalu, tak byl považován za neškodného fantastu (podobně to popsal Stanisław Lem v knize Astronauti, promyšleněji v knize Summa technologiae). Přesto vše se odvážím navrhnout jeden z možných scénářů, který se chystá na diabetologii.
Skutečná krize je líhní moudrých, kteří radí, jak se s ní vypořádat (když máte dosti velký majetek), jak k majetku přijít (v krizi zchudnou nebohatí, naopak bohatí zbohatnou), jak se potěšit krizí jako příležitostí (dobrovolně a uvědoměle se uskromnit), jak jste omezení, protože jste zavčasu neochránili svůj majetek investicemi do akcií (které stejně na hodnotě ztratí, vydělají ale obchodníci), jak je to jednoduché ušetřit přechodem na fotovoltaiku, když si na svém malém paláci osadíte střechy panely, vybudujete z baterií úložiště elektřiny na dobu, kdy nesvítí a vše zefektivníte tepelnými čerpadly, jak…
Že je mnoho krizí v dohledu, je zřejmé z exponenciálně rostoucí záplavy informací, které jako návod pro šťastné žití předkládají ideologické žvásty a útočí proti vědeckým poznatkům. Typicky lze sledovat na procesu, který vyvrcholil moudrým rozhodnutím našich vrchních ideologů zakázat prodej automobilů se spalovacím motorem v roce 2035. Takže nohsledové mohou soutěžit o první místo v zastavení výroby (samozřejmě, jako vždy, jde o soukromé zisky a celospolečenské náklady).
Kladete si celkem racionální otázku, jak tento úvod souvisí s diabetologií? Kupodivu velmi úzce. Život předestírá nekonečné množství variant reakcí na jakoukoliv krizovou situaci. Dvě krajní polohy jsou zjednodušeně tyto: pokusím se reagovat tak, abych přežil, anebo slepě a oddaně věřím, že se někdo postará.
Potenciální krize možnosti plného využití nejnovějších způsobů léčby v diabetologii je na dohled. S orientační znalostí základů ekonomiky lze předpokládat následující vývoj. Pokud nevyužijeme finanční prostředky, které se uvolní zejména po skončení patentové ochrany sitagliptinu a nástupem dalšího biosimilárního inzulínu glargin (s následným poklesem úhrad, který bude činit stovky milionů), tak v krátké době diabetologické ambulance budou pokutovány za využití nových antidiabetik (stále ještě glifloziny, týdenní agonisté receptorů GLP-1, nová analoga inzulínu). A to proto, že se ambulancím sníží limity preskripce. S jistotou také nebude možné využívat dostatečně široce nové technologie. Protože důsledkem všeobecné krize bude snaha snížit finance alokované pro zdravotnictví nenavyšováním úhrad podle inflace (v září 2022 aktuálně 18 %), a protože jiní se o ty „přebytečné“ finance uspořené diabetology postarají.
Již jsme pozapomněli na nedávné války o finanční limity preskripce. Pro připomenutí – kdo léčil dobře, komplexně a nově, dostal za uši, protože zvýšené náklady na léky mu byly strženy z plateb od ZP za vykonanou práci. Vzpomínáte? Diabetická asociace ČR v tehdejších krizích pomohla hodně právními službami postiženým ambulancím.
Do které skupiny standardně predeterminovaných osobnostních profilů v této situaci vstoupíte? Věříte, že se o nás a naše pacienty někdo postará, anebo věříte sami sobě a se vším se úspěšně poperete? Jsa realistickým optimistou říkám, že máme zřejmě na pár let poslední šanci skokově zlepšit léčbu diabetiků v naší zemi. Budu velmi potěšen, když se napřesrok zjistí, že jsem se mýlil a budu zařazen mezi pomýlené futurology.
Váš
Milan Kvapil
Planeta TOI-1452 b
Obíhá kolem hvězdy v binárním systému vzdáleném pouhých 100 světelných let od Země. Exoplaneta je o něco větší než Země a shodou okolností se rovněž nachází v „obyvatelné zóně“. Z dosavadních analýz plyne, že až 30 % její hmotnosti by mohla tvořit voda. „TOI-1452 b je jedním z nejlepších kandidátů na oceánskou planetu, které jsme dosud našli,“ uvedl v prohlášení badatel Charles Cadieux z Université de Montréal.
TOI-1452 b is a confirmed super-Earth exoplanet, possibly a water world, orbiting a red-dwarf star TOI-1452, in the star's habitable zone, about 100 light-years away in the Draco constellation. The exoplanet is about 70% larger than Earth, and roughly five times as massive. https://en.wikipedia.org/wiki/TOI-1452_b
Moorův zákon
Moorův zákon je empirické pravidlo o exponenciálním růstu výpočetního výkonu obvodů v elektronice, které roku 1965 vyslovil chemik a spoluzakladatel firmy Intel Gordon Moore. Původní znění bylo: „počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí.“
Zdroj zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Moorův_zákon
Autor: Max Roser – https://ourworldindata.org/uploads/2019/05/Transistor-Count-over-time-to-2018.png, CC BY-SA 4.0
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=79751151
Georg Ferdinand Ludwig Philipp Cantor
Významný německý matematik a logik. Kromě matematiky se především v pozdějším věku intenzivně věnoval teologii, zejména ve vztahu k vlastní práci o nekonečnu.
Potěšte se příkladem: počet bodů na úsečce je „stejný“ jako počet bodů ve čtverci, resp. v krychli jakékoli (spočetné) dimenze. Je to natolik paradoxní tvrzení, že i sám Cantor se svému důkazu podivoval a napsal Dedekindovi: „Vidím to před sebou, ale nemohu tomu uvěřit.“
Zdroj https://cs.wikipedia.org/wiki/Georg_Cantor
Stanisław Herman Lem (12. září 1921 Lvov – 27. března 2006 Krakov)
Polský spisovatel, filozof, lékař, futurolog a satirik, světoznámý autor sci-fi. Jeho knihy byly přeloženy do 40 jazyků a prodalo se přes 27 milionů výtisků. Jeho dílo ovlivnilo nejen polskou, ale i světovou vědecko-fantastickou literaturu.
Dneska zvesela s Mirai, ještě jako ozvěna krásného léta:
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
