Pod pojmem půst si lze představit ledacos. Někomu se vybaví hladovka, někomu omezení konzumace masa, jiný má vidinu očištění těla od škodlivin. Se slovem půst také často vyvstane spojení s jarem. Podle Wikipedie se půstem rozumí jednání jedince nebo společenské skupiny dané zřeknutím se potravy, její omezení na minimum nebo omezením na vyhraněné, skromností charakterizované pokrmy, jež má mít pro postící se osobní pozitivní přínos. Jedná se tedy o dobrovolné zřeknutí se něčeho příjemného s cílem dosáhnout duchovní nebo tělesné očisty. V hlubším slova smyslu není půstem jen prosté odřeknutí si potravy nebo vybraných skupin potravin, ale i běžných radovánek. Dodržování půstu bývá většinou motivováno náboženskými a zdravotními pohnutkami.
Půsty provázejí téměř všechna náboženství a jejich podstatou je duchovní rozměr, obrácení se k sobě samému, rozjímání o víře. Velmi výstižně definovala křesťanský půst Kateřina Lachmanová, teoložka a psycholožka Pastoračního střediska pražského arcibiskupství, podle které má být půst odtučňováním srdce, ne těla. Půst předchází největším křesťanským svátkům – Vánocům a Velikonocům. Podle křesťanských tradic trvá předvelikonoční půst 40 dní. Po Masopustním úterý nastupuje Popeleční středa, kterou také půst začíná, a končí na Velikonoční neděli (Boží hod velikonoční nebo Neděle Zmrtvýchvstání Páně). Dříve lidé během půstu jedli jen jednou denně a zdržovali se nejen alkoholu, masa, ryb, vajec, mléčných výrobků, ale i zábavy nebo svatebního veselí. Dnešní praxe je zpravidla mírnější, ale půst bývá věřícími důsledně dodržován na Popeleční středu a Velký pátek. Podle Nového zákona by se půst neměl dodržovat okázale: A když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; (…) tvář svou umyj, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci (…) a tvůj Otec (…) ti odplatí (Mt 6, 16–18).
Půst a znalost jeho blahodárného vlivu na organismus není v historii žádnou novinkou, neboť měl své místo již ve starověku a antickém Řecku. K půstu se přiklánělo mnoho slavných osobností, například Platón, Aristoteles, Pythagoras dokonce nenechal postoupit své žáky do vyššího vzdělání, dokud si sami nevyzkoušeli půst. Půst patřil a stále patří mezi léčebné metody, které propagoval i Hippokrates a Galén.
Půst by však měl být vždy prováděn pod odborným dohledem, jelikož se jedná o určitou formu hladovění, byť se s ní tělo dokáže dobře vyrovnat. Během prvního období významně klesne hladina inzulínu a hladina krevního cukru v krvi je udržována glykogenolýzou. Zároveň dochází ke štěpení tuků za účelem uvolnění mastných kyselin, které se stávají zdrojem energie. Krátkodobé hladovění neovlivňuje zásoby vlastních bílkovin, jelikož energie se získává z glykogenu a tukových zásob. Následuje fáze adaptace (nebo také fáze šetřící bílkoviny), přičemž hlavním zdrojem energie se stávají ketolátky. Využití energetických zdrojů pomocí glukoneogeneze klesá, přesto je stále využíván glycerol, laktát a pyruvát. Redukční dieta spojená s intermitentním hladověním tak může v porovnání s běžnými nízkokalorickými dietami působit méně nepříznivě na klidový metabolismus (nebude docházet k jeho zpomalení a adaptaci na nízký energetický příjem, jako je tomu u nízkokalorických diet), což ve výsledku nahrává i dlouhodobému udržení hmotnosti.
V posledních letech je velmi populárním tématem otázka přerušovaného půstu (periodické hladovění nebo anglicky intermittent fasting). Podstata přerušovaného hladovění spočívá v tom, že určitý počet hodin během dne je dovoleno jíst prakticky bez omezení a určitý počet hodin se nesmí konzumovat žádné jídlo, přičemž existuje několik variant. Nejčastější je model 16/8, který je tvořen 16hodinovým půstem a 8hodinovou fází příjmu potravy. V praxi to znamená, že se například naposledy najíte v šest hodin odpoledne a pak až následující den v 10 hodin dopoledne. Jiné modely přerušovaného půstu vyžadují 20 hodin lačnění a 4 hodiny jídla, oblíbený je i režim 5 : 2, kdy se střídají dny půstu a dny bez energetické restrikce. Ve dnech půstu by denní příjem kalorií neměl převýšit 500 kcal (tj. 4 200 kJ). Při dodržování modelu 16/8 se ochudíte přibližně o jedno denní jídlo, je tedy nutné myslet především na dostatečný příjem bílkovin a zeleniny v ostatních porcích jídla během dne.
Metoda přerušovaného půstu nijak nediktuje skladbu jídelníčku, ani nemusíte nic vážit, jelikož gramáž potravin není nijak limitována. Možnost jíst de facto bez omezení však neznamená, že doba určená k příjmu potravy bude využita k přejídání. I výběr potravin by měl odpovídat zásadám správné výživy, aby tělo nestrádalo a dostalo vše, co potřebuje.
Studie poukazují na celou řadu pozitivních účinků intermitentního stravování, a to především v prevenci i léčbě cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních chorob. V současnosti je také studován pravděpodobný efekt na snížení rizika vzniku nádorových onemocnění. Zajímavé výsledky přináší i studie sledující vliv intermitentního hladovění na kognitivní funkce a psychické zdraví. Mechanismus účinku částečného hladovění je vysvětlován především ovlivněním tělesné hmotnosti člověka a také aktivací evolučně daných adaptivních buněčných mechanismů, které zlepšují vnitřní ochranu proti oxidativnímu a metabolickému stresu a zvyšují schopnost opravovat poškozené buňky.
Tabulka: Pozitivní vliv částečného hladovění
Navzdory všeobecnému zdravotnímu prospěchu tu jistá rizika jsou, a to především v situacích, kdy se interval určený pro příjem jídla významně zkracuje a/nebo je v týdnu více postních dnů. V těchto situacích již reálně hrozí deficit v příjmu energie, živin i mikronutrientů. U některých osob hrozí i rozvoj poruch příjmu potravy, především ve smyslu anorexie nebo ortorexie. Dodržování půstů není vhodné pro děti a těhotné ženy. Otázka vhodnosti přerušovaného půstu panuje také u sportovců, kde jsou studie dost rozporuplné. Podobně je tomu u těžce pracujících osob. Hladovění, byť přerušované, není vhodné například pro diabetiky 1. typu (neplatí to však bezpodmínečně), kteří si musí aplikovat inzulín. Oproti tomu může mít přerušovaný půst velmi dobrý efekt u diabetiků 2. typu, jelikož dochází vlivem poklesu hmotnosti a snížené hladiny inzulínu ke zlepšení stávající inzulínové rezistence. Takže přestože je klinicky prokázán pozitivní zdravotní efekt přerušovaného půstu, je vždy dobré toto rozhodnutí konzultovat s odborníkem.
Z pohledu zdraví je půst často mylně považován za detoxikaci (očistu) organismu. Podoby detoxikace mohou být různé, v pozadí však často stojí byznys. Motivací k dodržování detoxikačních kůr bývá boj proti jarní únavě, snaha ozdravit jídelníček a dodat potřebné živiny, jejichž příjem je přes zimu omezen. Jedná se především o vitamin C, D a o látky s antioxidačním účinkem. Důvodem nedostatku těchto složek výživy je nižší příjem ovoce a zejména pak zeleniny (příčinou je především horší kvalita a vysoká cena zeleniny), vyšší potřeba vitaminů v zimním období a obecně nižší obsah vitaminů a minerálních látek v potravinách následkem dlouhého skladování. V případě nedostatku vitaminu D je hlavním viníkem nedostatečný pobyt venku, a hlavně méně slunečných dní.
Příkladem jarní očisty je oblíbené a relativně neškodné pití bylinných čajů (známá kopřivová očistná kůra) a zařazování zelených natí a jarních bylin do jídelníčku. Uvádím relativně neškodná, protože co pomáhá jednomu, může být nebezpečné druhému. Vždy je žádoucí poradit se o užívání bylin nebo doplňků stravy s lékařem nebo nutričním terapeutem, aby se zabránilo nežádoucím účinkům, např. z důvodu lékové interakce. Ukázkovým příkladem jsou lidé léčení warfarinem, kteří by měli být obezřetní vůči bylinným čajům, zeleným natím a mléčně kysané zelenině.
Mírnější detoxikační kůry většinou stojí na vyřazení potravin živočišného původu (maso, vejce, mléko a mléčné výrobky), základem jídelníčku se stávají ovocné a zeleninové šťávy, zeleninové polévky, v menší míře celozrnné obiloviny a rostlinné oleje. V některých detoxikačních programech jsou povoleny rostlinné náhrady mléka, např. rýžové, pohankové nebo sójové nápoje. Oblíbené je užívání doplňků stravy, kupříkladu ostropestřec, rdesno, vitamin C aj., výrobky ze zeleného ječmene nebo chlorelly, užívání probiotik a popíjení minerálních vod s projímavým účinkem.
Detoxikační kúry však mohou být velmi agresivní, ve své extrémní podobě se v podstatě jedná o několikadenní hladovku nebo pouhé popíjení zeleninových šťáv a ovocných šťáv. Nebezpečné mohou být i detoxikační kůry spojené s opakovanými výplachy střev, tzv. hydrocolon. Výplach tlustého střeva se může jevit jako efektivní a logický způsob očisty organismu, nicméně odborná veřejnost tento názor nezastává. Střevu a celému organismu nejvíce prospěje pestrá strava s dostatečným zastoupením potravin rostlinného původu a probioticky působících mikroorganismů, ať již v podobě přípravků z lékárny, či pravidelnou konzumací potravin probiotika obsahujících (zakysané mléčné výrobky, mléčně kysaná zelenina).
K extrémním detoxikačním kůrám se často přiklání onkologicky nemocní lidé, kteří tak činí ve víře, že nádor vyhladoví. Bohužel nádor roste bez ohledu na energetický příjem člověka a nemocný hladověním ztrácí síly, tolik potřebné pro zvládání náročné léčby. Úmyslné hladovění je rizikové i z pohledu rizika rozvoje některé z poruch příjmu potravy.
Přísné detoxikační programy se vyznačují nízkým příjmem bílkovin, což je stav pro organismus nežádoucí. Vlivem přísných detoxikačních kůr se tvoří i více volných kyslíkových radikálů, zvyšuje se míra stresu. Trpí i nervový systém, častá je úzkost, nervozita, nesoustředěnost.
Chcete-li pro své zdraví udělat něco prospěšného, ale půsty či detoxikace vás nelákají, vyřaďte na čas ze svého jídelníčku tučná masa, uzeniny, sladkosti, jídla typu fast food, slazené nápoje a alkohol. Nepřejídejte se, více pijte a snažte se jíst pravidelněji, ideálně 3× denně. Zkuste také více přemýšlet nad skladbou svého jídelníčku, všímejte si, zda si jídlo vychutnáváte a nejíte zbytečně ve spěchu. Jezte mnohem více rostlinné stravy, tedy zeleniny a ovoce, celozrnných obilovin, luštěnin, ořechů, používejte rostlinné oleje, zelené natě a jarní bylinky. Nemusíte jíst maso, ale ponechte v jídelníčku zakysané mléčné výrobky, popř. vejce a ryby. Pokuste se omezit čas strávený na mobilu nebo počítači a denně si udělejte čas na procházku nebo cvičení. Součástí půstu by měl být i zvýšený zájem o své nitro a psychickou pohodu.
Pokud vás oslovil přerušovaný půst, směle do toho. Nejvhodnější jsou půsty, kdy okno lačnění není delší než 16 hodin. I tak můžete zpočátku pociťovat hlad, podrážděnost a výkyvy nálad. Pečlivě dodržujte čas, kdy jíte naposledy a kdy druhý den, tělo si lépe navykne na nový režim. Jídlo byste měli mít již přichystané a intervaly zbytečně neprodlužovat přípravou jídla. Důležité je dbát na kvalitu stravy s omezením průmyslově vyráběných potravin.
1. Křesťanský půst má být odtučňováním srdce, ne těla. (online: https://www.cirkev.cz/archiv/100308-krestansky-pust-ma-byt-odtucnovanim-srdce-ne-tela)
2. Kdy začíná a kdy končí velikonoční půst. (online: https://vimjakna.cz/dny/velikonocni-pust)
3. Vavřinová, V. Abeceda Velikonoc. Praha: Krásná paní, 2011.
4. Malinowski, B., Zalewska, K. et al. Intermittent fasting in cardiovascular disorders –an overview. Nutrients 11, 3: 673, 2019.
5. Tinsley, G. M., La Bounty, P. M. Effects of intermittent fasting on body composition and clinical health markers in humans. Nutr Rev 73, 10: 661–74, 2015.
6. Crupi, A. N., Haase, J. Brandhorst, S., Longo, V. D. Periodic and intermittent fasting in diabetes and cardiovascular disease. Curr Diab Rep 20, 12: 83, 2020.
7. De Cabo, R., Mattson, M. P. Effects of intermittent fasting on health, aging, and disease. N Engl J Med 381: 2541−2551, 2019.
8. Crhová, M. Vliv půstu na vybrané kognitivní parametry a jiné funkce. Magisterská práce, MU Brno, 2018.
Publikováno v časopise Kazuistiky v angiologii 1/2022.
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
