Repaglinid je perorální antidiabetikum ze skupiny nesulfonylureových sekretagog. Vyznačuje se rychlým a krátkým působením. Ve srovnání s deriváty sulfonylurey má nižší riziko hypoglykemie a nižší nárůst tělesné hmotnosti. Někdy je označován jako regulátor prandiální glykemie, protože jeho účinek cílí především na postprandiální glykemii. Dávkování je svázáno s hlavními jídly, pokud pacient jídlo vynechá, vynechává i dávku repaglinidu. Výhodné je jeho užití u diabetiků 2. typu se zachovalou sekreční odezvou inzulínu, u pacientů s mírnější poruchou inzulínové sekrece v časných fázích diabetu.
Repaglinid zvyšuje sekreci inzulínu v beta buňkách. Uzavírá draslíkové ATP-dependentní kanály v membráně beta buněk pankreatu a vede k otevření kalciových kanálů. Přívod kalcia v beta buňkách indukuje sekreci inzulínu. Repaglinid se rychle vstřebává z trávicího ústrojí, do 30 minut nastává inzulinotropní efekt, maximální plazmatická hladina je dosažena do hodiny od podání, poté rychle klesá. Z krve je repaglinid eliminován během 4–6 hodin. V lidském těle je ve značné míře vázán na plazmatické proteiny (98 %). Metabolity jsou vylučovány převážně žlučí.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons
Podle souhrnu údajů o přípravku je repaglinid indikován (v monoterapii nebo v kombinaci s metforminem) u dospělých s diabetes mellitus 2. typu, u nichž dieta, redukce hmotnosti a cvičení nestačí k úpravě glykemie.6–9
Účelné kombinace repaglinidu zahrnují podle odborných autorů např. glitazony, glifloziny, bazální inzulín + PAD, naopak účelné není kombinovat repaglinid s deriváty sulfonylurey či inkretiny.10–15
Česká národní doporučení diagnostiky a léčby diabetes mellitus 2. typu doporučují meglitinidy (kam dnes patří v ČR výlučně repaglinid) jako výhodnou alternativu terapie namísto derivátů sulfonylurey do kombinace s metforminem. Výhodou je kratší prandiální stimulace sekrece inzulínu než u derivátů SU.1 Důsledkem je nižší riziko hypoglykemie a menší přírůstek tělesné hmotnosti ve srovnání s deriváty SU.10–15
Aktuálně je repaglinid dostupný v ČR od čtyř výrobců, většina poskytuje balení o síle 0,5 mg, 1 mg a 2 mg. K úhradě repaglinidu u diabetes mellitus ze zdravotního pojištění nejsou žádné dodatečné podmínky, hrazen je při předepisování lékaři specializace diabetologie, endokrinologie a vnitřní lékařství.5
Kontraindikace repaglinidu zahrnují krom obvyklé hypersenzitivity také diabetes mellitus 1. typu, diabetickou ketoacidózu, závažné poškození jaterních funkcí a souběžné užívání gemfibrozilu. Repaglinid by neměl být používán v těhotenství a při kojení.
Metabolismus repaglinidu ovlivňuje řada dalších látek a léčiv – je metabolizován především CYP2C8 a CYP3A4 a je substrátem pro aktivní vychytávání játry (OATP1B1). Zvyšovat nebo prodlužovat hypoglykemizující účinek repaglinidu mohou: gemfibrozil (společné podání kontraindikováno), klarithromycin, itrakonazol, ketokonazol, trimethoprim, cyklosporin, deferasirox, klopidogrel, ostatní antidiabetika, inhibitory MAO, neselektivní beta blokátory, ACE inhibitory, salicyláty, NSAID, oktreotid, alkohol, anabolické steroidy. Rifampicin (induktor CYP3A4 i CYP2C8) způsobuje jak inhibici, tak indukci metabolismu repaglinidu. Úpravy dávek repaglinidu je tedy při společném podávání s rifampicinem potřebné činit podle monitorování glykemie. Je možné, že ostatní induktory těchto enzymů, jako je fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, třezalka tečkovaná, mohou mít podobný účinek. S cyklosporinem, deferasiroxem či klopidogrelem by neměl být repaglinid společně podáván, pokud je to nezbytné, je třeba pečlivě monitorovat glykemii (dochází ke zvýšení AUC repaglinidu). Beta blokátory mohou maskovat příznaky hypoglykemie. Hypoglykemizující účinek repaglinidu mohou snižovat: perorální kontraceptiva, rifampicin, barbituráty, karbamazepin, thiazidy, kortikosteroidy, danazol, tyreoidální hormony a beta sympatikomimetika.
Nejčastějším hlášeným nežádoucím účinkem je hypoglykemie. Ta se však vyskytuje podstatně méně často než u derivátů sulfonylurey. Mezi často hlášenými nežádoucími účinky najdeme ještě bolest břicha a průjem. Ostatní nežádoucí účinky jsou vzácné nebo s neznámou frekvencí výskytu (alergické reakce, refrakční poruchy, kardiovaskulární onemocnění, zvracení, zácpa, abnormální jaterní funkce, zvýšení hladiny jaterních enzymů a přecitlivělost).6–9
Repaglinid se podává před hlavními jídly (preprandiálně), obvykle 15 minut před jídlem (lze využít interval 30 minut před jídlem). Obvykle se tedy užívají 2, 3, nebo 4 dávky repaglinidu denně – podle počtu hlavních jídel. Pokud pacient jídlo vynechá (nebo přidá) má vynechat (přidat) i dávku repaglinidu. Doporučená počáteční dávka je 0,5 mg (u pacientů dosud neléčených antidiabetiky), ev. 1 mg (u pacientů převáděných z jiných perorálních antidiabetik). Titruje se individuálně tak, aby bylo dosaženo optimální kontroly glykemie. Nejvyšší doporučená jednotlivá dávka je 4 mg před hlavním jídlem. Nejvyšší celková denní dávka nesmí překročit 16 mg.
Raabová, D. První rok zkušeností s repaglinidem v České republice. Kazuistiky v diabetologii 3, 2: 29–30, 2005.
Račická, E. Léčba repaglinidem v kombinaci s bazálním inzulínem a metforminem. Kazuistiky v diabetologii 11, 3: 11–13, 2013.
Pivarčiová, V. Efekt léčby repaglinidem v kombinaci s metforminem a inzulínem v režimu bazál-plus. Kazuistiky v diabetologii 11, 3: 15–17, 2013.
Pecová, J. Léčba diabetika typu 2 monoterapií Dibetixem (repaglinidem). Kazuistiky v diabetologii 11, 4: 19–20, 2013.
Tománek, P. Přidání repaglinidu k metforminu – úspěšný krok k dosažení adekvátní kompenzace diabetes mellitus 2. typu. Kazuistiky v diabetologii 11, 4: 16–18, 2013.
Tománek, P. Recentní diabetik 2. typu velmi brzy stabilizovaný po včasném nasazení kombinace metforminu a repaglinidu. Kazuistiky v diabetologii 16, 1: 27–29, 2018.
Löblová, M. Repaglinid a příklad jeho využití v klinické praxi. Kazuistiky v diabetologii 16, 1: 31–32, 2018.
Janíčková Žďárská, D. Nesulfonylureová sekretagoga – glinidy, jejich místo v terapii a kazuistiky. Kazuistiky v diabetologii 16, 4: 22–23, 2018.
Malá, Š. Repaglinid jako alternativa léčby inzulínem u dekompenzovaného diabetes mellitus 2. typu. Kazuistiky v diabetologii 18, 2: 15–17, 2020.
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
