SURMOUNT-1

SURMOUNT-1 byla randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná studie fáze III klinického zkoušení, která sledovala efektivitu a bezpečnost jednou týdně podávaného tirzepatidu v léčbě dospělých obézních (ev. s nadváhou) nediabetiků.

Do studie byli zařazeni dospělí pacienti s BMI nad 30 kg/m² nebo s BMI nad 27 kg/m² a současně přítomnou komorbiditou spojenou s nadváhou (např. hypertenze, dyslipidemie, obstrukční spánková apnoe nebo kardiovaskulární onemocnění). Zařazení pacienti již za sebou měli nejméně jeden neúspěšný pokus o snížení hmotnosti pomocí diety, a naopak nesměli mít za sebou (nebo plánovanou) bariatrickou operaci. Jednalo se výlučně o nediabetiky.

Ve studii bylo zahrnuto celkem 2 539 účastníků. Průměrný věk činil 44,9 let, většina participantů byly ženy (67,5 %) a běloši (70,6 %). Průměrná hmotnost účastníků na počátku studie činila 104,8 kg a BMI 38 kg/m² (obvod pasu 114,1 cm), přičemž 94,5 % pacientů mělo při vstupu BMI vyšší než 30 kg/m². U 40,6 % byl diagnostikován prediabetes, nikdo ze zařazených nesplňoval kritéria pro diagnózu diabetu.

Po úvodním dvoutýdenním screeningu byli pacienti randomizováni v poměru 1 : 1 : 1 : 1 k užívání subkutánně podávaného tirzepatidu v dávce 5 mg, resp. 10 mg, resp. 15 mg týdně nebo k užívání placeba. Ve všech případech byla součástí terapie také intervence životního stylu. Dávka tirzepatidu byla eskalována postupně po dobu prvních 20 týdnů studie a úvodní dávkou bylo 2,5 mg týdně.

Společným primárním endpointem studie byla jednak procentní změna tělesné hmotnosti za 72 týdnů studie, a jednak podíl pacientů, kteří za 72 týdnů studie dosáhnou poklesu tělesné hmotnosti nejméně o 5 %. Stanovena byla i řada sekundárních cílů jako podíl pacientů, kteří dosáhnou poklesu o nejméně 10 %, resp. 15 %, resp. 20 %, změna obvodu pasu, systolického krevního tlaku, inzulinemie nalačno, změny v hodnotách krevních lipidů a další.

Terapie tirzepatidem vedla k velmi významné změně hmotnosti pacientů. Průměrná změna tělesné hmotnosti činila po 72 týdnech studie -16 % (5 mg), resp. -21,4 % (10 mg), resp. -22,5 % (15 mg), na rozdíl od placeba, kde byl zaznamenán pokles pouze o 2,4 %. Oproti placebu tak bylo dosaženo snížení hmotnosti o 13,5 % až 20,1 % původní hmotnosti.

Žádoucího poklesu hmotnosti o nejméně 5 % původní za 72 týdnů studie dosáhlo významně více pacientů léčených tirzepatidem, v závislosti na dávce se jednalo o 89 % (5 mg), resp. 96 % (10 mg), resp. 96 % (15 mg), ale pouze 28 % pacientů na placebu (a při intervenci životního stylu, která probíhala ve všech skupinách). Jak vyplývá z výsledků studie, potence tirzepatidu snížit tělesnou hmotnost je významně vyšší, proto vysoký podíl pacientů léčených tirzepatidem dosáhl snížení hmotnosti i více než o 20 % původní (např. 56,7 % pacientů ve skupině léčené 15 mg tirzepatidu) – podrobněji viz tabulka 1.

Pozoruhodné byly i metabolické benefity, které zahrnovaly změny v obvodu pasu, v systolickém krevní tlaku, v hladinách krevních lipidů a změny inzulinemie nalačno. Naprostá většina (95,3 %) pacientů s prediabetem při vstupu do studie měla na konci studie normoglykemii pokud byla léčena tirzepatidem. Ve skupině léčené placebem se jednalo jen o 61,9 % pacientů. Pacienti léčení tirzepatidem měli na konci studie oproti placebu systolický krevní tlak nižší o 6,2 mmHg, hodnotu non-HDL-cholesterolu nižší o 7,5 mg/dl a hodnotu HDL-cholesterolu vyšší o 8,8 mg/dl.

Nežádoucí účinky byly zaznamenány u 78,9–81,8 % pacientů léčených tirzepatidem a u 72,0 % pacientů na placebu. Nejčastějšími nežádoucími účinky byly nauzea, průjem a zácpa. Tyto nežádoucí účinky, častěji pozorované při léčbě tirzepatidem než u placeba, byly nejčastěji mírné nebo střední intenzity a objevovaly se především při zvyšování dávky. Nežádoucí účinky vedoucí k přerušení léčby se vyskytly u 4,3 % (5 mg), resp. 7,1 % (10 mg), resp. 6,2 % (15 mg) pacientů na tirzepatidu a u 2,6 % pacientů na placebu.