Opakovaně jsem se bavil otázkou, pročpak máme normální glykemii v rozmezí normálním? A sám jsem si odpovídal asi takto: Homo sapiens sapiens se vyvíjel dosti dlouho na to, aby si vyvážil optimální poměr mezi toxicitou glukózy a její potřebou jako energetického substrátu. A hlídá si to zatraceně přísně (řekl by JB), tedy setsakramentsky přísně (říká obyvatel středu Evropy).
Cílem našeho snažení je prevence komplikací cestou normalizace metabolických odchylek, což je předstupeň před dokonalou prevencí vzniku diabetu. Osudem diabetologie je tak hledání cesty ke svému zániku na straně jedné, a na straně druhé rozsévání dobra mezi postižené diabetem. Jedním z kroků pro naplnění cíle je zavedení „uzavřené smyčky“ do léčby. Přehršlí parametrů/indexů jsem se pokusil zabývat v minulých fejetonech a nyní předposlední k tomuto tématu, věnovaný TITRu.
TIR je skvělá pomůcka, a to do té doby, než si uvědomíte, že rozmezí pro „cílové/ideální“ hodnoty je 3,9–10 mmol/l. Souběžně se zlepšujícími se možnostmi, které nabízejí pokročilé technologie, si bystří stanovili přísnější realizovatelné cíle a k hodnocení jejich dosažení ustanovili TITR (time in tight range; 3,9–7,8 mmol/l). První zmínky samozřejmě v doporučení1 následovány miniexplozí originálních publikací týkajících se zejména aplikace u juvenilních pacientů.2 Jistě nebude pro nikoho z přemýšlivých překvapením, že TIR a TITR korelují, ale vztah není lineární.3 Práci, která by potvrdila, že TITR může mít vyšší hodnotu než TIR, jsem nenašel, ale jistě se na ní pracuje, neboť trochu nepředpovídatelnosti do vztahu vnáší CV.4 Nepřekvapivě (sic!) jsou TIR a TITR inverzně asociovány s rizikem pozdních komplikací podle analýzy u pacientů s diabetem 1. typu.5 Práce je dosti přesvědčivá, a proto jistě každého zaujmou přesné výsledky:
Each 10% increase in TITR was associated with a lower incidence of any microvascular complication (OR 0.762; 95% CI 0.679, 0.855; p<0.001), diabetic retinopathy (OR 0.757; 95% CI 0.670, 0.856; p<0.001), background diabetic retinopathy (OR 0.760; 95% CI 0.655, 0.882; p<0.001), severe diabetic retinopathy (OR 0.854; 95% CI 0.731, 0.998; p=0.048), diabetic nephropathy (OR 0.799; 95% CI 0.699, 0.915; p<0.001), DPN (OR 0.837; 95% CI 0.717, 0.977; p=0.026) and CVA (OR 0.651; 95% CI 0.470, 0.902; p=0.010). The independent association of TITR with any microvascular complication (OR 0.867; 95% CI 0.762, 0.988; p=0.032), diabetic retinopathy (OR 0.837; 95% CI 0.731, 0.959; p=0.010), background diabetic retinopathy (OR 0.831; 95% CI 0.705, 0.979; p=0.027) and CVA (OR 0.619; 95% CI 0.426, 0.899; p=0.012) persisted after adjustment for HbA1c.5
Je to velmi zajímavé, že?
Zdá se mi, že TIRu zvoní hrana, neboť guru diabetologické indexace a technologií R. M. Bergenstal položil v recentní publikaci6 vyzývavou otázku: „Is it time to move beyond TIR to TITR?“. Skromně si dovoluji přitakat, ano. Nebojím se souhlasit, ano, odvážně se přidávám k novému manifestu, neboť mi připadne velmi logický: po 200 000 letech příroda vyvíjející lidský organismus asi našla ideální koncentraci glukózy. Nebo se snad příroda mýlí?
Originální song Popkorn, zavzpomínejte.
Jan Hammer – Crockett's Theme; nedivím se, že v USA Jana Hammera milovali.
Alan Parsons Project – Sirius / Eye In The Sky; hudba z budoucnosti.
Kraftwerk – The Model (official video); klasika, a to v německém podání.
Kraftwerk – Autobahn; superklasika:
Jean-Michel Jarre – Oxygene; melodie kyslíku vás nemohly minout.