Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Výživa při onemocnění jater


 

Játra plní v těle celou řadu důležitých funkcí, což z nich činí velmi důležitý orgán. Udává se, že nejméně 22 jejich funkcí je pro náš život zcela nezbytných. Zdaleka se tedy nejedná pouze o jejich detoxikační úlohu, jak se mnozí domnívají. Játra mohou být poškozena infekcí (hepatitidy, mononukleóza), nádory (nejčastěji se jedná o tzv. hepatocelulární karcinom), chemickými látkami či plísněmi, léky (např. paracetamolem), alkoholem a také nesprávným životním stylem. Právě na souvislost mezi životním stylem a onemocněním jater se zaměříme v dnešním příspěvku.

 

 

Co víme o játrech?


Játra jsou metabolicky nejaktivnějším orgánem, který se nachází v pravé horní části dutiny břišní. V dospělosti váží okolo 1,5 kg a každou minutu jimi proteče 1,5 litru krve.

 

Jaké jsou funkce jater?


  • udržování hladiny krevního cukru (glykemie)
  • tvorba cholesterolu
  • β-oxidace mastných kyselin (to je proces, při kterém jsou mastné kyseliny štěpeny za tvorby energie)
  • přeměna glukózy a aminokyselin na tuk
  • přeměna aminokyselin na bílkoviny
  • detoxikace látek, které jsou již pro tělo nepotřebné a/nebo škodlivé či dokonce jedovaté
  • tvorba žluči
  • rezervoár krve a zásobárna železa
  • sklad vitaminů A, D a B12
  • termoregulační funkce (Díky vysoké aktivitě jater je v nich teplota 41 °C a teplo je odtud pomocí krve rozváděno do ostatních částí těla.)

 

Kdo je nejvíce ohrožen onemocněním jater?


Jako nejčastější příčina poškození jater byla dlouho udávána hepatitida C. Vzhledem ke stoupajícímu výskytu obezity se však do popředí dostává nealkoholová tuková choroba jater (NAFLD – non-alcoholic fatty liver disease). Prevalence NAFLD se celosvětově pohybuje v dospělé populaci mezi 17–46 %, v evropské populaci se udává prevalence 25 %.

NAFLD zahrnuje celé spektrum patologických stavů lišících se svou závažností. Označení nealkoholová je užíváno proto, že nemocný buď nepije alkohol vůbec, nebo jen relativně málo (u mužů to znamená maximálně 40 g alkoholu denně, pro představu to jsou 2 velká 10° piva nebo necelé 3,5 dcl vína).

Nealkoholová tuková choroba jater se považuje za součást nebo dokonce přímou jaterní manifestaci metabolického syndromu. Společným jmenovatelem metabolického syndromu a NAFLD je nepoměr mezi příjmem a výdejem energie, což vede k nadměrnému ukládání tuku nejen v tukové tkáni, ale i orgánech, které nejsou primárně určeny ke skladování tukových zásob. Těmito orgány jsou nejen játra, ale i svaly nebo pankreas. U osob s BMI vyšším než 40 kg/m2 se NAFLD vyskytuje u více než 90 % z nich, v případě diabetu 2. typu postihuje NAFLD 80 % nemocných.

Prvním stupněm NAFLD je jaterní steatóza. Jaterní steatóza znamená lidově řečeno ztučnění jater, odborněji podáno se jedná o ukládání tuku v jaterních buňkách. Funkce jater je v této fázi normální, pouze je snížena odolnost jater proti jinému poškození. Dalším stupněm postižení je přechod z poměrně nezávažné nealkoholové steatózy do stadia nealkoholové steatohepatitidy (NASH – non-alcoholic steatohepatitis), která může dále přejít do závažné steatofibrózy (to již dochází k přeměně tkáně ve vazivo a je přítomen i zánět). NASH je, na rozdíl od poměrně benigní jaterní steatózy, spojena s desetinásobným zvýšením rizika úmrtí na jaterní choroby a s dvojnásobným rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.

Od steatofibrózy je pak jen krůček k jaterní cirhóze, popř. hepatocelulárnímu karcinomu. Velmi pěkně graficky znázorněný postupný proces poškození jater publikoval např. časopis Nature.

 

Patofyziologie NAFLD


Hypotéz pro vznik a progresi NAFLD je několik, nicméně velmi zjednodušeně lze říct, že v podstatě postupně dojde k vyčerpání kapacity jater zpracovávat základní energetické substráty (cukry a mastné kyseliny). To vede k akumulaci toxických lipidů, které zapříčiní stres hepatocytů a jejich následné poškození či nekrózu s rozvojem zánětlivých změn. Poškozené jaterní buňky reagují uvolňováním mnoha látek (prozánětlivé cytokiny – TNF-α, IL-6, IL-1β atd.), jenž způsobují zánět v okolní tkáni a aktivují podpůrné jaterní buňky. V důsledku této aktivace dochází k jejich přeměně na myofibroblasty, které jsou odpovědné za tvorbu vaziva a významně přispívají ke zhoršení zánětlivé reakce v jaterní tkáni. Důvody, proč u některých osob dojde k přesmyku z poměrně nezávažného ztučnění jater do zánětlivé fibrózy, nejsou zcela jasné. V posledních letech je však považována za významný rizikový faktor narušená mikrobiota.

 


Jaké jsou příznaky jaterní cirhózy?


Vzhledem k mnoha funkcím jater je i klinický obraz velmi pestrý.

 


md7_2022_34_obr1.png

Jak vypadá léčba jaterní steatózy?


Léčba nealkoholové jaterní choroby spočívá v podstatě v opatřeních, která jsou shodná s léčbou metabolického syndromu a obezity a vedou k poklesu tělesné hmotnosti. Již redukce hmotnosti o 7–10 % vede u pacientů s NASH k významnému zlepšení histologického nálezu, včetně ústupu fibrózy. Základními opatřeními je tedy změna životního stylu zahrnující úpravu stravovacích a pohybových návyků. Indikována je redukční dieta s výrazným omezením cukrů, což je efektivní způsob, jak snížit obsah tuku v játrech. Omezení cukrů se v praxi týká nejen sladkostí, ale především vyřazení slazených nápojů a nápojů slazených fruktózou.

Hledání optimální redukční diety v léčbě NASH je věnována značná pozornost odborníků. Výsledky studií naznačují, že významný úbytek hmotnosti spojený se zlepšením jaterních funkcí i složek metabolického syndromu může přinést hypokalorická ketogenní dieta. Jako velmi efektivní, a především dlouhodobě únosná, se jeví středomořská strava a DASH dieta. Středomořská strava i DASH dieta se vyznačují vysokým příjmem zeleniny, ovoce a luštěnin, ryb a mořských plodů. Hojně používanou potravinou je olivový olej. Nedílnou součástí jídelníčku jsou také mléčné výrobky, celozrnné obiloviny a v případě středomořské stravy umírněné pití vína. Výsledkem je tedy strava bohatá na vlákninu, antioxidačně působící látky a mono a vícenenasycené mastné kyseliny.

Představu o přínosu takového způsobu stravování přináší rovnání středomořského a tuzemského stylu.


Ukázka jídelníčku sestaveného podle zásad středomořské stravy


md7_2022_34_obr2.png

Ukázka jídelníčku sestaveného podle tuzemských zvyklostí


md7_2022_34_obr3.png

Nutriční srovnání středomořského a tuzemského způsobu stravování


md7_2022_34_obr4.png

Jídelníček sestavený podle zásad středomořské stravy je na první pohled bohatší a působí energeticky vydatně. To je dáno zejména vysokým podílem zeleniny a pestrostí ve výběru potravin. Z pohledu energetické vydatnosti je to trochu klam, tuzemský jídelníček má o 100 kJ více. Hlavní rozdíl však spočívá v nutričním přínosu. Středomořský jídelníček má významně lepší spektrum mastných kyselin – nejvýznamnější je dominance MUFA a PUFA (u českého převládají SFA) a vyšší příjem vlákniny a fytosterolů.

 

Jak ozdravit játra?


O játrech je známo, že mají vysokou regenerační schopnost, takže kupříkladu poškození po akutním zánětu se může zcela zhojit. K tomu je ale potřeba dostatečný příjem energie, bílkovin a vitaminů, především vitaminu B1, kyseliny listové, vitaminu B12 a vitaminu K a C. Při stavech, kdy je přítomen ascites, je doporučováno omezit příjem soli.

Důležité je také věnovat pozornost skladbě tuků (přednost mají rostlinné oleje před nasycenými a ztuženými tuky, doporučován je zvýšený příjem tuků s vysokým zastoupením n-3 mastných kyselin, což jsou v praxi především tučné mořské ryby a olej z lněných semen), vynechání alkoholu a pravidelný pohyb. Důraz by měl být kladen i na čerstvost a pestrost potravin a šetrnou tepelnou úpravu bez smažení nebo pečení za vysokých teplot.

V lidovém léčitelství se k ozdravění jater využívá především ostropestřec mariánský.

 

Závěr


Nealkoholová jaterní choroba se řadí do skupiny onemocnění přímo ovlivnitelných životním stylem. Úprava stravovacích a pohybových návyků tak přináší zlepšení nejen jaterních funkcí, ale celého spektra dalších závažných nemocí, jako je obezita, diabetes, dyslipidemie, hypertenze atd. Přestože máme k dispozici dietní doporučení pro konkrétní neduhy – diabetickou dietu, redukční či dietu nízkocholesterolovou, základní postupy jsou totožné. Jde o dosažení a udržování energetické rovnováhy, v případě obezity navození negativní energetické bilance s cílem redukovat nadbytečné kilogramy, pestrost stravy, jistou pravidelnost a zajištění všech potřebných živin, vlákniny, vitaminů, minerálních látek i fytonutrientů. Cesta k dosažení těchto cílů může být různá, záleží na individuálních potřebách a nastavení. Někomu proto může vyhovovat intermitentní hladovění, jinému nízkosacharidová strava atp. Důležité je záměr konzultovat s lékařem a nutričním terapeutem, který poskytne důležité informace, vyvrátí mýty a celkově zlepší vyhlídky na zdárný průběh.


Literatura


1. Hsu, C. C., Ness, E., Kowdley, K. V. Nutritional approaches to achieve weight loss in nonalcoholic fatty liver disease. Review Adv Nutr 18, 2: 253–265, 2017.

2. Plaz Torres, M. C., Aghemo, A., Lleo, A. et al. Mediterranean diet and NAFLD: What we know and questions that still need to be answered. Nutrients 11, 12: 2971, 2019.

3. Pugliese, N., Plaz Torres, M. C., Petta, S. et al. Is there an 'ideal' diet for patients with NAFLD? Eur J Clin Invest 52, 3: e13659, 2022.

4. Belopolsky, Y., Khan, M. Q., Sonnenberg, A. et al. Ketogenic, hypocaloric diet improves nonalcoholic steatohepatitis. J Transl Int Med 8, 1: 26–31, 2020.

5. Ehrmann, J., Aiglová, K., Vrzalová, D. et al. Mimojaterní projevy NAFLD. Jde o příčinnou souvislost? Interní Med 19, 2: 72–77, 2017.

6. Brůha, R., Dvořák, K. Nealkoholická steatóza a steatohepatitida. Interní Med 9, 5: 210–212, 2007.

7. Hainer, V. et al. Základy klinické obezitologie. 3., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2021.

 

 


Seznam zkratek

NAFLD = non-alcoholic fatty liver disease

NASH = non-alcoholic steatohepatitis

TNF-α = tumor nekrotizující faktor alfa (tumor necrosis factor alpha)

IL = interleukin

DASH = Dietary Approaches to Stop Hypertension

MUFA = Mono Unsaturated Fatty Acids; mononenasycené mastné kyseliny

PUFA = Poly Unsaturated Fatty Acids; polynenasycené mastné kyseliny

SFA = Saturated Fatty Acids; nasycené mastné kyseliny


 

Publikováno v časopisu Kazuistiky v angiologii 2/2022.