Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Výživa v léčbě nádorových onemocnění

Úvod


 

Máte rakovinu. Po vyslechnutí této diagnózy se většině lidí zhroutí svět. Zpráva se přímo dotkne naší existence, někteří lidé upadají do depresí, ztrácí smysl života a boj s nemocí předem prohrávají. Většina však v sobě nachází vůli žít, začne si všímat běžných maličkostí, udělá vše pro uzdravení. Nádorové onemocnění se netýká pouze tělesné schránky, ale prostupuje celou rovinu bytí. Proto je důležité na rakovinu hledět v kontextu celého těla a i léčbu chápat komplexně.

Po odeznění prvních fází bezmoci, zoufalství, vzteku, zpravidla přicházejí otázky. Proč já? Proč jsou nádorová onemocnění tak častá? Je konvenční léčba, tedy operace, ozařování, chemoterapie, popř. hormonální nebo biologická léčba tím pravým? Nejde jen o zhoršování stavu přiléváním chemických látek do těla? Není spíše řešením nastolení přirozené rovnováhy organismu a mentální očista? Literární zdroje uvádějí, že minimálně polovina pacientů vyzkouší některý z alternativních způsobů léčby, včetně netradičních způsobů stravování. V tomto smyslu jde především o různé typy diet a užívání doplňků stravy. Je to pochopitelné, protože řada lidí považuje za hlavní příčinu rakoviny znečišťující látky v životním prostředí a následkem toho oslabení imunitního systému. V popředí zájmu proto stojí přípravky nebo diety slibující posílení imunitního systému, detoxikaci a odkyselení organismu. Velmi blízká se lidem stává i myšlenka východní medicíny, tedy princip neustálého působení protikladů, odvěký princip jin a jang. Alternativním způsobům léčby nahrává i fakt, že je v rámci nich zdůrazňován tzv. holistický, neboli ucelený pohled na člověka. Bere se v potaz nejen jeho tělesná schránka, ale i jeho osobnost a duše. Bohužel tento aspekt se mnohdy vytrácí z běžné medicíny, na člověka je pohlíženo jen jako na „pacienta“. Argumenty pro zahájení alternativní cesty jsou velmi silné a dlužno říct, že pokud člověk nedisponuje hlubší nutriční gramotností, může snadno podlehnout. Alternativní léčba může být vhodným doplňkem léčby standardní, ale pokud je brána do extrémů, může velmi uškodit.

Jedním z prvních projevů, ale také následků nádorových onemocnění je úbytek hmotnosti. K němu přispívá i léčba, která sebou nese řadu vedlejších účinků. Je proto bezpodmínečně nutné, aby se člověk udržel v dobrém nutričním stavu a mohl statečně bojovat s nemocí. Pokud díky alternativní léčbě zbytečně vyhubne, jeho šance na úspěch se značně tenčí, protože nutriční stav pacienta významně ovlivňuje celkový výsledek protinádorové léčby.

 

Nádorová kachexie a vliv onkologické léčby na nutriční stav


Pacienti s nízkým body mass indexem (BMI), kteří značně zhubli před léčbou rakoviny, vykazují horší odpověď na léčbu, přičemž mnohdy v důsledku špatného nutričního stavu vůbec nelze k léčbě přistoupit, nebo pouze v její redukované formě. To se často stává v okamžiku, kdy člověk při zjištění prvních příznaků nemoci nevyhledá odbornou lékařskou pomoc, ale sám nebo za pomoci alternativních poradců se pokouší léčit. Bohužel mnohdy je pak na adekvátní léčbu již pozdě. Lidé ve špatném nutričním stavu mívají také vyšší riziko komplikací a celkově nižší kvalitu života provázenou sníženou výkonností a celkovou slabostí.

Na nemoc často upozorní výrazný váhový úbytek. Asi 45 % nemocných má pokles hmotnosti větší než 10 % za 6 měsíců nemoci a často ještě před stanovením diagnózy maligního tumoru. Ztráta hmotnosti je dána jednak průvodním nechutenstvím, u nádorů hlavy a krku a horního zažívacího traktu také příčinami, které omezují příjem stravy, velmi silné jsou i vlivy metabolické. Z hlediska výskytu malnutrice velmi záleží na lokalizaci tumoru. V případě nádorů pankreatu, žaludku a jícnu, přesahuje incidence malnutrice 83 %, u nádorů prsu nebo rekta se udává incidence malnutrice v rozmezí 36–40 %.

Metabolické příčiny zhoršení nutričního stavu u onkologicky nemocných spočívají především v narušení energetické rovnováhy. Potřeba energie a živin je zvýšená, ale nutriční substráty jsou využívány neefektivně (př. odlišný metabolismus aminokyselin, přítomnost neužitečných – futilních cyklů, intolerance laktózy). Značnou úlohu sehrává vzestup systémové zánětlivé odpovědi, což je způsobeno produkcí prozánětlivých cytokinů (TNF alfa, IL-1, IL-6). Cytokiny negativně ovlivňují příjem stravy přes centrum sytosti a tím způsobují pocity časné sytosti. Výsledný stav se označuje termínem syndrom nádorové anorexie a kachexie (cancer anorexia/cachexia syndrome, CACS).


Tab. 1: Vliv cytokinů na metabolismus živin


md7_2022_38_tab1.png

Nádorová kachexie, coby nejčastější projev nádorového onemocnění, se vyskytuje zhruba u 70 % pacientů. Pokles tělesné hmotnosti je výsledkem úbytku tukové a svalové tkáně. Výrazné ztráty tělesných bílkovin se laboratorně projeví poklesem albuminu, transferinu a prealbuminu. Sekundárně vzniká anemie, hypokalemie a hyperhydratace, což samozřejmě celkový stav zhoršuje. Na rozvoji nádorové kachexie se značnou měrou podílí i onkologická léčba a její nežádoucí účinky.


Tab. 2: Nežádoucí projevy onkologické léčby


md7_2022_38_tab2.png

Tab. 3: Doporučení pro zmírnění komplikací onkologické léčby


md7_2022_38_tab3a.png

md7_2022_38_tab3b.png

md7_2022_38_tab3c1.png

md7_2022_38_tab3d.png

Dosud jsme mluvili o doporučeních, která využívá většina onkologických pracovišť a která jsou vytvořena na podkladě výsledků klinických studií (přístup evidence based medicine – medicína založená na důkazech). Vraťme se ale k úvodu a alternativní léčbě. Proč má tolik příznivců? V jádru je myšlenka každého alternativního proudu logická a po prostudování jejích principů si člověk řekne: „No ano, to je přesně ono!“. Který proud jedince osloví, záleží na osobním založení, chcete-li, víře. Společným jmenovatelem alternativních myšlenek bývá dodržování přísného režimu, vyloučení všech škodlivin (kouření, alkohol, veškeré uzeniny, maso, mléčné výrobky), zařazení značného množství čerstvých potravin (zeleninové, ovocné šťávy získané nejlépe lisováním, vypité ihned po získání, naklíčené obiloviny, luštěniny, ořechy, tedy potraviny bohaté na enzymy), určitá forma detoxikace/půst, pití většího množství tekutin, nejlépe filtrované vody (výjimkou je např. jeden z nejvyšších stupňů makrobiotiky, který je na vodu velmi skoupý) a intenzivní meditativní činnosti.

Čínská medicína staví na znovunastolení rovnováhy a to pečlivou kombinací potravin skupiny jin a potravin skupiny jang. Podle čínské medicíny jsou i nádory různého typu, některé více jangové (dolní polovina těla, typické pro muže), jiné jinové (horní polovina těla, typické pro ženy. Pokud dlouhodobě konzumujeme potraviny jangového charakteru (obecně potraviny živočišného původu, tedy maso, ryby, sýry, vejce, potraviny bohaté na sůl), pomůže posunout rovnováhu směrem k jin (obecně potraviny rostlinného původu, zelenina, ořechy, semena, mléčné výrobky, ovoce, oleje, sladkosti). Střed (pole neutrality) představují obiloviny, z tekutin voda. Výběrem potravin lze zmírnit i nežádoucí účinky léčby. Například chemoterapie je převážně jangová, je tedy žádoucí v průběhu léčby upřednostňovat potraviny jinového charakteru. Opak platí v případě radioterapie.

S energiemi jin a jang pracuje makrobiotika. Makrobiotická strava má 11 stupňů (-3 až +7), ve svém extrému dojde pouze ke konzumaci obilovin a malému množství tekutin. Makrobiotická strava se sestává z 60 % z obilovin, 25–30 % ze zeleniny, polévek, malou část jídelníčku tvoří luštěniny, mořské rostliny a řasy. Její striktní dodržování může být však životu nebezpečné. Příjem bílkovin je kritický, chybí vitamin D, C, vitamin B12, zinek, vápník, železo. Častá je anemie a skorbut. Důraz je kladen na velmi šetrnou tepelnou úpravu, nezbytnou součástí je požadavek na klidnou konzumaci bez emocí. Emoce ovlivňují naše chování, pokud se člověk stále trápí, má komplikované vztahy, tělo směřuje negativním směrem a dříve nebo později se nespokojenost „provalí“ jako nádor. Z pohledu alternativní medicíny je pro definitivní léčbu jakéhokoli onemocnění nutné pracovat na duševní úrovni, protože odstraněním nádorů (např. operací) odstraňujeme z těla pouze následek, nikoli příčinu.

V alternativních metodách se často setkáváme s důrazem na vyloučení potravin bohatých na bílkoviny. Teorie vychází z toho, že trávení bílkovin je relativně složitý a zejména energeticky náročný proces (pozn. bílkoviny vykazují největší postprandiální termogenezi, tedy výdej energie ve formě tepla po jídle), který tělo ve výsledku oslabuje. To je sice pravda, ale že je nežádoucí jíst maso, protože zatěžuje organismus, nejíst mléčné výrobky, protože zahleňují, to již patří do říše mýtů. U nemocného s rakovinou, který se zpravidla potýká s nádorovou kachexií, může mít víra v tyto teorie fatální následky.

Na druhou stranu, správně sestavená vegetariánská strava může být přínosem. Ve své umírněné formě, kdy je maso nahrazeno rostlinnými zdroji, ale je povoleno konzumovat mléčné výrobky a vejce, je možné provozovat vegetariánský způsob celoživotně bez rizika nedostatku hlavních živin i mikronutrientů.

Hrozbou jsou extrémní stupně, jako je veganství (stoupenci konzumují pouze potraviny rostlinného původu), vitariánství (vitariáni přijímají pouze syrovou rostlinnou stravu) nebo fruitariánství (fruitariáni jedí pouze plody rostlin). Proti hovoří špatná tolerance syrové rostlinné stravy u pacientů s nádory zažívacího traktu, stomatitidou, zánětem v ústech a jícnu, apod. Důsledkem dodržování těchto diet bývá značný váhový úbytek, proteinová malnutrice, nedostatek vitaminu B12, vitaminu D, vápníku a zinku.

 

Nízkosacharidové a ketogenní diety


Nízkosacharidové diety představují další oblíbený způsob stravování při léčbě nádorových onemocnění. Podstatou diety je omezení příjmu sacharidů pod 10 % z celkového energetického příjmu. Dochází k vyčerpání glykogenových zásob a nastavení procesu ketózy, tedy stavu, kdy tělo využívá jako hlavní energetický zdroj tuk za produkce ketolátek, které jsou využívány jako alternativní energetický zdroj namísto glukózy. Ketóza ovlivňuje prožívání a myšlení, lidé se cítí lehcí, nemají pocit hladu, v některých studiích bylo popisováno i zlepšení kvality spánku. Ketogenní dieta má zastavit růst nádorů, jelikož se vychází z předpokladu, že nádor potřebuje pro svůj růst přednostně produkty anaerobní glykolýzy. Hlavní rizika spočívají v poklesu tělesné hmotnosti, hypoglykemii, dyslipidemii, dehydrataci a rozvoji metabolické acidózy.

 

Gersonova terapie


Terapie je založena na teorii, že rakovinu způsobují toxiny z životního prostředí, což má za následek vznik nerovnováhy mezi hladinou sodíku a draslíku v organismu. Cílem je tedy omezení příjmu sodíku, navýšení příjmu draslíku a celková stimulace metabolismu. Součástí léčby jsou i kávové klystýry prováděné 3–5× denně, užívání pankreatických enzymů, hormonů štítné žlázy a Lugolova roztoku coby zdroje jódu. Popisováno je i.v. podávání draslíku, glukózy a inzulínu. Tato terapie je velmi nebezpečná, pacient je ohrožen smrtí nebo kómatem z hyponatremie nebo hyperkalemie.

 

Závěr


Člověk je bytost složitá, která potřebuje nejen potravu ve fyzickém slova smyslu, ale potřebuje i sytit myšlenky a v něco věřit. Základem úspěšné léčby je včasná diagnóza nádorového onemocnění a klasická léčba. Alternativní způsoby stravování mohou být nápomocné, ale měl by o nich vždy být informován lékař onkolog. Konkrétní úpravy jídelníčku by měl pacient detailně rozebrat s nutričním terapeutem, nenechat se oslepit alternativní cestou a vyslyšet i racionální argumenty, proč je určitý způsob nevhodný. Úkolem nutričního terapeuta je vysvětlit fyziologické zákonitosti a snažit se společně s pacientem najít vhodný kompromis.


Literatura


1. Choceňská, E. et al. Průvodce pacienta onkologickou léčbou. Praha: Forsapi, s.r.o., 2009.

2. Jelínek, M. Výživa při zhoubných onemocněních. Průvodce stravou těla i mysli. Praha: ATAC spol. s r.o., 2013.

3. Huebner, J., Marienfeld, S., Abbenhardt, C. et al. Counseling patients on cancer diets: a review of the literature and recommendations for clinical practice. Anticancer Res 34, 1: 39–48, 2014.

4. Tomíška, M. Výživa onkologicky nemocného. Česká onkologická společnost ČLS JEP, 2010. (online: http://www.linkos.cz/vyziva/vyziva-onkologicky-nemocneho/) [cit. 2015]

 

Publikováno v časopisu Kazuistiky v diabetologii 1/2015.