Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Známé i méně známé směry ve výživě


 

Důvody, proč se člověk rozhodne stravovat „jinak“, mohou být různé. Nejčastějším motivem jsou ekologické, náboženské a zdravotní pohnutky, u dospívajících se mnohdy jedná o jistý projev revolty (touha odlišit se, vymanit z vlivu rodičů) nebo společenský status.

Existuje velké množství odlišných směrů, můžeme ale pozorovat nový trend – návrat k vlastní přirozenosti a respektování individuálních potřeb těla. Diktát společnosti – štíhlost – vyžaduje od mnohých zaplacení vysoké daně v podobě opakovaného držení nejrůznějších diet, odpírání si oblíbených pokrmů a potravin, výčitky, pokud dojde k porušení nastaveného režimu. Roztáčí se kolotoč, v jehož spárech uvízne nejeden z nás. Problém je ten, že často máme v hlavě tak zakořeněná dietní pravidla, že si stejně na „zakázaných“ potravinách nepochutnáme. Příkladem je čokoláda potají zhltnutá v kuchyni, pár koleček salámu rychle snědených ve dvířkách lednice nebo rezignované přejedení se u televize, protože to už „stejně nemá cenu“. Výsledkem takového postoje a chování je střídání období diet a „rezignace“, v rámci něhož dochází k jo-jo efektu s prohloubením nefunkčního stravovacího chování.

Alternativní způsoby stravování nemají za cíl snižovat hmotnost, nejedná se o žádnou redukční dietu. Jde o životní styl, způsob stravování, který vyhovuje osobnosti člověka a v ideálním případě podporuje zdraví. V současnosti získávají na oblibě směry, které nic nenařizují, nemají striktně daná pravidla, nejsou spojeny s vynecháváním některých skupin potravin, jsou však ohleduplné k životnímu prostředí a obnovují/vytváří zdravý vztah k jídlu.

 

Jedním z takových směrů je intuitivní stravování. Cílem i podstatou intuitivního stravování je zbavit se diktátu diet, naučit se vnímat signály svého těla a adekvátně na ně odpovídat. Při prvních známkách hladu se najíst, při pocitu nasycení přestat jíst. Důležité je rozpoznávat emoční hlad a brát jídlo jako příjemnou součást života, nikoli něco, co mi ovlivňuje život. Tedy žádné počítání kalorií nebo nucené vyřazování potravin z jídelníčku. Můžete jíst vše, na co máte chuť, a to bez výčitek. Samozřejmě to neznamená jíst od rána do večera čokoládu nebo klobásy, důležité je poskytnout tělu co možná nejhodnotnější výživu. Značný důraz je kladen na stravovací zvyklosti, jako je pomalé jedení v klidném prostředí, vychutnávání si jídla a soustředění se na něj (nečíst si při jídle, nedívat se na TV nebo do mobilu apod.). Intuitivní stravování v sobě zahrnuje i přijetí sebe sama se všemi nedostatky. Filozofií intuitivního stravování je také přiměřená fyzická aktivita prováděná tak, aby člověku přinášela radost a uspokojení a nejednalo se pouze o nucené cvičení za účelem spálení tuku nebo že je to součást nějakého předepsaného režimu.

Prováděné klinické studie ukazují, že intuitivní stravování nevede k redukci hmotnosti, ale k jejímu udržení. Poukazují na zlepšení psychického zdraví, stravovacích zvyklostí a možné zlepšení krevního tlaku a hladin cholesterolu. Studie z roku 2020 naznačuje, že intuitivní stravování může být spojeno i s lepší kontrolou glykemií u diabetiků 2. typu.

Zajímavé výsledky přinesla také studie sledující vztah mezi intuitivním stravováním a přibíráním hmotnosti v těhotenství. Intuitivní stravování bylo měřeno pomocí dotazníku Intuitive Eating Scale (IES) přizpůsobeného pro těhotné ženy. Zdá se, že intuitivní stravování je spojeno s nižším gestačním přírůstkem hmotnosti, ale porodní hmotnost kojenců ovlivněna nebyla.

Dalším populárním směrem je flexitariánství. Slovem flexitarián je označen člověk, který se po většinu času stravuje vegetariánským způsobem, ale občas do svého jídelníčku zařadí maso. Tento výživový směr nemá přesná pravidla, nic nezakazuje ani nenařizuje, a přitom přináší pozitiva vegetariánství. Strava složená převážně z rostlinných potravin je bohatá na vlákninu, vitaminy, minerální látky i fotochemikálie a zároveň má nižší zastoupení nasycených mastných kyselin a cholesterolu. Pozornost není věnována jen nutriční stránce, velkou úlohu sehrávají ekologické aspekty. Produkce rostlinných potravin v porovnání s produkcí masa méně zatěžuje životní prostředí a jejich výroba je levnější. Koncept flexitariánství tedy vybízí ke snížení četnosti spotřeby živočišných produktů a zohlednění původu potravin v jídelníčku (např. nikoli z velkochovů, ale z volných výběhů, z ekologického zemědělství).

Přesto stále mezi nejčastější a nejrozšířenější směry alternativního stravování patří různé formy vegetariánství. Obecně je vegetariánem označován člověk, který nekonzumuje maso. Vegetariánství se však dělí do několika podskupin podle rozsahu omezení konzumace potravin živočišného původu. Například lakto-ovo-vegetariáni konzumují vejce a mléčné výrobky, vegané vyřazují ze svého jídelníčku veškeré potraviny živočišného původu, včetně medu.

Vegetariánský způsob stravování je spojen se zvýšenou konzumací obilovin, luštěnin, ořechů, semen, zeleniny a ovoce. Vegetariánská strava je tedy bohatá na komplexní sacharidy, vlákninu, mastné kyseliny řady n-6, hořčík, draslík, fotochemikálie (například karotenoidy, flavonoidy), kyselinu listovou, vitamin C a vitamin E.

Vegetariáni a vegané mívají v porovnání s nevegetariány nižší BMI, nižší hladiny celkového a LDL-cholesterolu a nižší hodnoty krevního tlaku. Studie potvrzují u vegetariánů nižší výskyt srdečně cévních onemocnění, například úmrtnost na srdeční příhodu je až o 25 % nižší v porovnání s nevegetariány. Samozřejmě je otázkou, jak silný je vliv výživy a do jaké míry se uplatňují další rysy typické pro vegetariány – tj. nekouření, pravidelná pohybová aktivita a umírněná konzumace alkoholu.

Nic však není bez kazu, jelikož studie ukazují, že lidé, kteří dodržují vegetariánskou stravu, mohou být v porovnání s nevegetariány/nevegany náchylnější k dentálním problémům.

V případě nádorových onemocnění nebyly prokázány jasné rozdíly mezi vegetariány a ostatní populací. Každopádně vegetariáni a vegané přijímají větší množství ochranných látek z ovoce a zeleniny než běžná populace. Také vyloučení konzumace červeného masa a sekundárně zpracovaného masa znamená snížení rizik pro vznik kolorektálního karcinomu.

Vegetariánství je přínosné i pro diabetiky 2. typu, u kterých vede k poklesu tělesné hmotnosti, úpravě glykemie a poklesu LDL-cholesterolu. Převážně rostlinná strava je tedy účinná jak v prevenci, tak léčbě cukrovky 2. typu.

Formy vegetariánství, kde je alespoň částečně zastoupena živočišná složka stravy, jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, včetně dětí a těhotných. Potenciální rizika nejčastěji vycházejí ze špatné skladby stravy, jako je tomu například u tzv. americké formy vegetariánství – její stoupenci sice nejí maso, ale klidně si dopřejí hranolky, colu a pochutnají si na sladké tyčince.

Řadu stoupenců má i organická strava. Pěstování a produkce BIO potravin je zvláštním druhem zemědělského hospodaření, které je ohleduplné k životnímu prostředí i hospodářským zvířatům. Zvířata mají možnost volného výběhu, pastvy, neuvazují se. Zakázáno je preventivní používání antibiotik, podávání hormonálních přípravků a růstových hormonů. K hnojení půdy se užívá pouze kompost a hnůj, nikoli průmyslová hnojiva. Nesmí se také používat chemické látky na ochranu rostlin.

Biopotraviny jsou vyrobeny pouze z kontrolovaných výrobků ekologického zemědělství. Nesmí obsahovat mnohé přídatné látky, jako jsou syntetická barviva, aromatické a konzervační látky, ochucovadla, emulgátory atd. Výrobci dále nesmí při jejich zpracování používat některé postupy, např. ozařování, bělení nebo mikrovlnný ohřev. Biopotraviny musí být označeny ochrannou známkou BIO.

V čem tedy může nastat problém? Vždyť filozofie ekologického přístupu k přírodě a snaha o konzumaci co nejpřirozenějších potravin je správná. Nicméně u některých lidí může tato snaha sklouznout až k posedlosti zdravou výživou. Pak se již jedná o patologický a značně nebezpečný stav – ortorexii. Ortorexie patří mezi poruchy příjmu potravy podobně jako mentální anorexie a bulimie. Zastánci ortorexie jsou radikálními odpůrci uměle hnojených, geneticky upravovaných potravin, zaměřují se pouze na BIO potraviny ze specializovaných obchodů. Potraviny, které neodpovídají přísným kritériím, ze své stravy nekompromisně vyřazují. Seznam povolených potravin se však dále časem zužuje, jelikož vyčleňují i z BIO potravin ty, které považují za méně bezpečné třeba z důvodu, že je mohl kontaminovat znečištěný vzduch nebo že se jim nezdá výrobní postup daného výrobce. Ortorexií postižení jedinci trpí nejen poruchami výživy ve smyslu deficitu energie a nutrientů, ale mají i značné sociální problémy (přesvědčují své okolí o nevhodnosti jejich způsobu stravování, vyčleňují se z kolektivu atd.).

O problematice ortorexie velmi pěkně a obsáhle hovoří MUDr. Miroslava Navrátilová, Ph.D., vedoucí lékařka z Poradny pro poruchy metabolismu a výživy Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno (www.fnbrno.cz/co-presne-znamena-ortorexie/t6052).

 

Závěr


 

Alternativní směry ve výživě mohou být mocnou inspirací, jak si obohatit své současné stravovací zvyklosti. Pozitivním trendem je důraz na trvalou udržitelnost, ekologii, vlastní přirozenost a respektování potřeb těla bez úzkosti z dodržování mnohdy složitých dietních předpisů. Nic se však nesmí přehánět, určitá pravidla (v ideálním případě základní doporučení pro pestrý a vyvážený jídelníček) sice důležitá jsou, ale přílišné zaobírání se jídlem může i škodit. Takže závěrem okřídlené, leč pravdivé: „Všeho s rozumem“.

 

 

Literatura


 

1. Co přesně znamená ortorexie? Fakultní nemocnice Brno. (online: fnbrno.cz/co-presne-znamena-ortorexie/t6052)

2. Van Dyke, N., Drinkwater, E. J. Relationships between intuitive eating and health indicators: literature review. Public Health Nutr 17, 8: 1757–1766, 2014.

3. Paterson, H., Treharne, G. J., Horwath, C. et al. Intuitive eating and gestational weight gain. Eat Behav 34: 101311, 2019.

4. Soares, F. L. P., Ramos, M. H., Gramelisch, M. et al. Intuitive eating is associated with glycemic control in type 2 diabetes. Eat Weight Disord, 2020.

5. Craig, W. J. Nutrition concerns and health effects of vegetarian diets. Nutr Clin Pract 25, 6: 613–620, 2010.

6. Smits, K. P. J., Listl, S., Jevdjevic, M. Vegetarian diet and its possible influence on dental health: A systematic literature review. Community Dent Oral Epidemiol 48, 1: 7–13, 2020.

 

Publikováno v časopise Kazuistiky v diabetologii 1/2021.