Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Generace? GENERACE!

Fejeton Milana Kvapila


 

Měl jsem tu čest být přizván k řadě jednání na různých fórech, s různým smyslem a odlišnými cíli. Jsa nezkušeným novicem jsem však po dlouhou dobu nemohl pochopit všechny aspekty diskusí, které probíhaly, takže jsem byl pouze němým přihlížejícím. Pro orientaci v tom, co se kolem mě děje, jsem se proto snažil vždy pochopit nejen prezentované názory účastníků, ale zejména jejich osobní cíle (což není obvykle složité), jejich motivaci (to je již složitější), stejně jako taktiku a strategii, kterou zvolili a používali. Po čase se mi zazdálo, že mi v řadě případů chybí ke komplexnějšímu vhledu ještě nějaký jednotící prvek, základ, pojítko, které tmelí názory v některých skupinách. Dalším pozorováním, analýzou a studiem jsem došel k názoru, že tím základním kamenem jednání účastníků je nadčasová generační příslušnost k jisté, odborně definované události, jíž se účastnili. Byli ve středu dění, byli hybateli pokroku, prosazovali dobro hlavně pro pacienty, byli nadšení z toho, že proti svým předchůdcům pochopili, poznali a mohli používat nejnovější objevy medicíny. Byli v té době v rozpuku sil a do paměti se jim vypálily engramy jak pohnuli světem (tedy většinou jenom v blízkém okolí; planety Alfy Kentaura byly v klidu včetně jejich osídlení), zarámované velmi silnými emocemi. A celý další život nemohlo přijít nic, co by tento jedinečný zážitek překonalo. A tak jsem stvořil teorii generací zvěstovatelů pokroku. Samozřejmě berte vše jako velkou nadsázku, protože každý jsme jiný a s davem vědci a akademici nikdy nechodí.

Generace IIT. Přelom 80. a 90. let minulého století. Stále (oprávněně) tvrdí, že intenzivní terapie diabetu není pouze režim bazál/bolus, ale komplexní pojetí postavené na přiblížení se fyziologické sekreci inzulínu, selfmonitoringu (aktuálně senzory), kontroly glykohemoglobinem (bez zpětné vazby v přírodě nic nefunguje) a zejména edukaci pacienta.

Generace inzulínorezistentní. 90. léta minulého století. Nedá dopustit na teorii inzulínové rezistence jako základního faktoru kardiovaskulárního rizika. Stále si ještě myslí, že esenciální hypertenze je etiologicky metabolické onemocnění s kardiovaskulárními důsledky (v čemž asi mají pravdu). Odcházení do zapomnění se může invertovat pouze tehdy, pokud bude objevena a schválena nová účinná farmakologická terapie, překonávající pioglitazon.

Generace statinová. Přelom tisíciletí a první dekáda. Hlavní teze je, že statiny nic nenahradí (což je pravda, studie bez nich nelze provést, nová terapie může být jenom doplňkem či nadstavbou, to překonal až aktuální hit kyselina bempedoová). Typickým rysem je teze, kterou někteří doposud neopustili, že diabetici mají vysoké kardiovaskulární riziko, a to bez ohledu na skutečnost, jak jsou léčeni. Urputní zastánci dokonce začali rozlišovat pozitivní snížení LDL-cholesterolu a nepřínosné snížení LDL-cholesterolu bez důkazu, které bylo zavrženo, protože nebyly důkazy (causa ezetimibu). Z hlediska nezúčastněného pozorovatele nás čeká v brzké době velmi zajímavý vývoj v názorech, neboť již nyní, kdo chce, dosáhne koncentrace LDL-cholesterolu limitně se blížící nule. Na co pak hodíme kardiovaskulární riziko?

Generace januviová. Druhá polovina prvního desetiletí aktuálního milénia. Typicky zuby nehty brání sitagliptin před vším okolo. Zejména před názorem, že je to léčba obsoletní, stará, neúčinná a zbytečná. Ale tato generace ví velmi dobře, že pravda se nedá zašlapat do země a vždy se na světle božím objeví.

Generace gliflozinová. Tahle generace se právě konstituuje. Je oslněna (experimentálními) efekty gliflozinů, které byvše podstrčeny výrobci budují základy budoucího pomníku nové skupiny léčivých látek – panaflozinů (čti pana(ceum a gli)flozin). Můžeme sledovat v přímém přenosu. Jest hledán zázrak i tam, kde není a patrně nikdy nebude.

Generace twinkretinová. Pomalu se chystá, její zrod je na dohled, ale ještě o sobě neví. Její primordiální polévka1–4 je tvořena sektou obezitologů. S nemalou pravděpodobností se podaří prokázat, že hubnutí po twinkretinech skutečně u vybraných skupin jedinců bude snižovat mortalitu. Doposud se nepovedlo takový důkaz bez bariatrické chirurgie získat. Můžeme tedy očekávat poměrně militantní generaci nejméně ze tří důvodů. Prvním je nezbytné aktivní tažení proti bariatrické chirurgii s cílem dobýt svou niku a získat prostředky ze zdravotního pojištění na úhradu antiobezitické terapie. Druhým důvodem je nutnost ubezpečování se o své pravdě a jedinečnosti, k čemuž nejlépe poslouží opovržlivé „Vidíte? Měli jsme pravdu. Obezita je mor, vraždí, zabíjí a dělá i jiné neplechy.“ A konečně třetím je skutečnost, že doba nazrála k tomu, aby se situace chytla nějaká aktivistická PR agentura a rozjela kampaň pod hesly jako „Twinkretiny proti obezitě za udržitelnou budoucnost“, „Twinkretin anuluje vaši uhlíkovou stopu“, „Twinkretiny pojistíte budoucnost svých dětí“, „S twinkretinem zaženete environmentální žal“. A možná se dočkáme i prací, na nichž lze postavit heslo nejjedinečnější: „Twinkretinem proti gendrové dysforii!“ (Neboť podvyživený jedinec nemá na takové pitomosti náladu a stejně všichni pak vypadají stejně. Podvyživeně.) A pak vstoupí do hry NFRD/CSRD (za což se stydím, proto nepřikládám odkaz).

Generace zánětlivá. Také pro tuto generaci se blýská nad obzory. A to jako reflexe anulování LDL-cholesterolu, které nevedlo k vyzmizíkování aterosklerózy. Dříme to mezi námi, odkazy jsou letité, neboť dlouhou dobu se o této teorii uvažuje. Je to i nezpochybnitelně logické – patologickoanatomicky je ateroskleróza zánět. Tak prapor generace naplněná svatým zápalem antizánětu zvedne v okamžiku, až zánět potlačíme, pacient přesto přežije a cévy bude mít pružné i ve 144 letech. V mauzoleu.

Generace technologická coby slepá větev vývoje. Září jako meteor, ale zmizí jako létavice. Proč, podrobněji v příštím fejetonku „Objevitelé cest, které nikam nevedou“. Velmi stručně – než se tato generace stačí dostat po 20 letech do zabetonovaného stavu, který je charakterizovaný sloganem „za našeho mládí to bylo lepší“, vyzmizíkuje ji AI a zůstane tak jenom pocit ukradeného úspěchu života (vždyť jsem to dělal dobře, proč mě neoslavují?).

Jedinečností se však všem předchozím vyjímá projekt Generace! Při vědomí pulsující doby jsme vymysleli projekt Generace. Zkoušeli jsme piloty, dva ročníky máme za sebou. A máme spoustu nápadů, jak vám přinést informace, pobavit vás a nabídnout nová řešení ve vašich ambulancích. Za projektem stojí Akademie postgraduálního vzdělávání v medicíně a Diabetická asociace ČR.

 

Váš

 

Milan Kvapil


P. S. Jistě vás napadlo, ke které generaci se řadím. Aniž jsem to tušil, při hledání odpovědi na tuto sebestřednou otázku jsem došel k názoru, že jsem solipsista (https://cs.wikipedia.org/wiki/Solipsismus). Po prostudování dějin, principů a současného pohledu na svět tohoto filosofického oboru jsem došel k názoru, že mi je nejbližší. A to pro jeho hlubokou a rozprostraněnou neurčitost, s níž lze interpretovat vše (prosím neplést s postmodernismem). Neboť již dlouhou dobu zastávám názor, že vše je nakonec jinak. A netrpím hladem po jedinečnosti, nemyslím si, že umím vše lépe než ti přede mnou. Já to vím J.

 

Odkazy


https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Ivanovič_Oparin

https://cs.wikipedia.org/wiki/Prebiotická_polévka

https://test.vedator.org/2019/03/jak-vznikl-zivot/

https://www.neviditelnycert.cz/blog/popularne-naucny-koutek/1223-asymetrie-hmoty-iii.html

 

Hudba ke vzpomínání. Jakémukoliv.


https://www.youtube.com/watch?v=tAGnKpE4NCI