Rok 2023 přinesl do diabetologické praxe širokou škálu nových generik s obsahem vildagliptinu nebo fixních kombinací vildagliptinu a metforminu v jedné tabletě. Spolu s rozšířením možnosti preskripce některých přípravků s obsahem vildagliptinu praktickými lékaři (mj. fixních kombinací) jde o významné změny. Při započtení generických forem a fixních kombinací tak skupina gliptinů dnes (k datu přípravy článku) představuje více než 50 různých léčivých přípravků (a více než 100 různých balení), které jsou reálně na trhu13, a předepisování gliptinů se dostává do rukou významně širší skupiny lékařů. Na trh v průběhu roku jistě přibudou i další přípravky, stejně jako se dá očekávat, že ne všechny aktuálně dostupné se na trhu udrží. Státní ústav pro kontrolu léčiv se chystá provést v letošním roce hloubkovou revizi úhrad některých skupin léků, mj. i fixní kombinace vildagliptin–metformin.6 Pokládáme za užitečné v této situaci postupně připomenout základní informace o této skupině léků, jejich indikaci, dávkování i výsledcích klíčových klinických studií. Tento článek je věnován vildagliptinu.
Vildagliptin je vysoce selektivní DPP-4 inhibitor s vysokou afinitou k lidské DPP-4. Podání vildagliptinu diabetikům 2. typu vede k rychlé a kompletní inhibici účinku DPP-4 s následným zvýšením endogenních hladin inkretinů GLP-1 a GIP nalačno i po jídle. Tím je zvýšena senzitivita beta buněk ke glukóze a zlepšena sekrece inzulínu v závislosti na hladině glykemie. Léčba vildagliptinem u diabetiků 2. typu signifikantně zlepšuje markery funkce beta buněk včetně HOMA-B. Dochází také ke zvýšení senzitivity alfa buněk pankreatických ostrůvků ke glukóze. Větší zvýšení poměru inzulín–glukagon během hyperglykemie (způsobené vyšší hladinou inkretinů) snižuje produkci glukózy v játrech nalačno i po jídle. Nebylo pozorováno, že by vildagliptin zpomaloval vyprazdňování žaludku. Při srovnání vildagliptinu podávaného dvakrát denně v dávce 50 mg a sitagliptinu jednou denně 100 mg bylo v případě vildagliptinu dosaženo nižší glykemické variability a snížení markerů oxidačního stresu, což zřejmě souvisí s vyrovnanější hladinou GLP-1 a vyšší supresí glukagonu.11
Obdobně jako u ostatních gliptinů je podávání vildaglitpinu hmotnostně neutrální.10,12
Vildagliptin je indikován5 (k dietě a cvičení) ke zlepšení kontroly glykemie u dospělých diabetiků 2. typu, a to jak v monoterapii (pokud metformin je kontraindikován nebo není snášen) nebo v kombinaci s ostatními antidiabetiky, vč. inzulínu. V kombinační léčbě nejsou zkušenosti s trojkombinací vildagliptinu s metforminem a současně thiazolidindionem, proto se tato kombinace nedoporučuje.
K dispozici máme aktuální doporučení České diabetologické společnosti pro diagnostiku a léčbu diabetes mellitus 2. typu z roku 2020.1 Ta akceptovala algoritmus terapie diabetu 2. typu představený ve společných doporučeních EASD a ADA.2–4
Podle těchto doporučení se farmakologická léčba zahajuje ihned při stanovení diagnózy diabetu zároveň s režimovými opatřeními. Lékem první volby je metformin, jiné antidiabetikum se použije buď při jeho nesnášenlivosti nebo po zvážení indikace příslušné skupiny ev. klinického stavu pacienta. Pokud terapie metforminem nevede do šesti měsíců k dosažení požadované kompenzace (HbA1c do 45 mmol/mol, resp. do 60 mmol/mol u fragilních diabetiků s vysokým kardiovaskulárním rizikem), je třeba zvolit jednu z variant kombinované terapie. U vybraných skupin pacientů by mělo být v kombinační léčbě zváženo antidiabetikum s příznivým efektem na danou komorbiditu (kardiovaskulární onemocnění, srdeční selhání, postižení ledvin). Hodnota HbA1c 53 mmol/mol je obvyklou hranicí, kdy se reviduje léčba a zvyšují nebo upravují dávky antidiabetik.1
Místo vildagliptinu je v tomto schématu (podobně jako u sitagliptinu) v druhé linii terapie po metforminu u pacientů s diabetem bez současně přítomného kardiovaskulárního onemocnění, srdečního selhání nebo chronického onemocnění ledvin.1
Obr. 1: Algoritmus farmakologické léčby diabetu 2. typu dle EASD a ADA 20223
Obr. 2: Algoritmus farmakoterapie diabetu 2. typu dle doporučení ČDS z roku 20201
Dávkování je jednoduché – podává se dvakrát denně 50 mg vildagliptinu (ráno a večer) s tím, že při kombinační léčbě se sulfonylureou se doporučuje pouze dávka 50 mg jednou denně (ráno). V případě mírné poruchy funkce ledvin není nutná úprava dávky vildagliptinu, u pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin (ev. v konečném stadiu onemocnění ledvin – ESRD) je doporučená dávka omezena na 50 mg jednou denně. U pacientů s poruchou funkce jater nesmí být vildagliptin podáván, a to včetně pacientů, kteří mají zvýšené hodnoty ALT nebo AST nad trojnásobek horní hranice normálu.
K dispozici je i fixní kombinace vildagliptinu s metforminem. Na trhu je dostupná od řady výrobců pod různými obchodními názvy, nicméně téměř bez výjimky jde o kombinaci buď 50 mg vildagliptinu s 850 mg metforminu nebo 1 000 mg metforminu v jedné tabletě. V případě fixní kombinace je podávání dávkováno tak, aby pacient obdržel dávku 100 mg vildagliptinu denně. Obsah metforminu ve fixní kombinaci přináší omezení pro pacienty s porušenou funkcí ledvin, kterou známe při podávání samotného metforminu. Tedy je třeba před léčbou zkontrolovat funkci ledvin a u pacientů s GFR pod 60 ml/min zhodnotit faktory, které mohou zvyšovat riziko laktátové acidózy. U pacientů s GFR v rozsahu 45–59 ml/min je maximální denní dávka metforminu 2 000 mg, u pacientů s GFR 30–44 ml/min pak maximálně 1 000 mg denně (s tím, že úvodní dávkou je maximálně polovina maximální dávky). U pacientů s GFR pod 30 ml/min je podávání metforminu kontraindikováno.
Samotný vildagliptin je hrazen v kombinaci s metforminem a/nebo sulfonylureou nebo v kombinaci s thiazolidindiony u pacientů, u nichž použití maximálních tolerovaných dávek zmíněných léčiv po dobu alespoň tří měsíců společně s režimovými opatřeními nevede k uspokojivé kompenzaci diabetu definované jako hladina HbA1c < 53 mmol/mol. Nedojde-li k prokazatelnému zlepšení kompenzace diabetu o 7 % či vyššímu poklesu hladiny HbA1c při kontrole po šesti měsících léčby, vildagliptin není dále hrazen. V kombinaci s inzulínem nejsou léčivé přípravky s obsahem vildagliptinu hrazeny. Nově budou i generické formy vildagliptinu moci předepisovat nejen specialisté odbornosti diabetologie, endokrinologie a vnitřní lékařství, ale i praktičtí lékaři.
Předepisování fixní kombinace vildagliptinu s metforminem (obdobně jako v případě monokomponentního vildagliptinu) není omezeno odborností lékaře a mohou ji tedy předepisovat i praktičtí lékaři. Úhradová omezení jsou stanovena zdravotní pojišťovnou tak, že fixní kombinace léčivých látek metformin/vildagliptin je hrazena 1) samostatně nebo v kombinaci se sulfonylureou u pacientů, u nichž použití maximálních tolerovaných dávek metforminu samotného nebo metforminu a sulfonylurey po dobu alespoň tří měsíců společně s režimovými opatřeními nevedlo k uspokojivé kompenzaci diabetu definované hladinou HbA1c nižší než 60 mmol/mol, 2) jako náhrada terapie souběžně podávanými monokomponentními léčivými přípravky s obsahem metforminu a vildagliptinu. Nedojde-li k prokazatelnému zlepšení kompenzace diabetu o 7 % či vyššímu poklesu hladiny HbA1c při kontrole po šesti měsících léčby kombinací metformin/vildagliptin, není kombinace metformin/vildagliptin dále hrazena. Ani fixní kombinace vildagliptinu s metforminem není hrazena při současném podávání s inzulínem.5
Klinických studií hodnotících bezpečnost a účinnost vildagliptinu u diabetiků 2. typu (placebem nebo aktivně kontrolovaných a s délkou léčby nejméně dva roky) se účastnilo více než 15 000 pacientů. Více než 1 900 z těchto pacientů bylo starší než 65 let. V těchto studiích byl vildagliptin podáván jako monoterapie pacientům s diabetem 2. typu bez předchozí léčby nebo pacientům, u nichž nebyl diabetes adekvátně upraven jinými antidiabetiky. Souhrnně lze konstatovat, že vildagliptin zlepšuje regulaci glykemie, pokud je podáván formou monoterapie nebo v kombinaci s metforminem, sulfonylureou ev. thiazolidindionem. Snížení HbA1c v klinických studiích s vildagliptinem bylo větší u pacientů s vyšší vstupní hodnotou HbA1c.5
Zhodnotit schopnost vildagliptinu udržet snížení HbA1c po dobu 1 roku u pacientů s diabetem 2. typu, kteří dosud nebyli léčeni antidiabetiky, měla za cíl studie sledující podávání vildagliptinu v monoterapii. Jednalo se o zaslepenou, randomizovanou, multicentrickou studii, kde srovnávacím přípravkem byl metformin v dávce 2 000 mg denně.22
Ve studii bylo 526 diabetiků léčeno 100 mg vildagliptinu denně a 254 pacientů metforminem titrovaným až do dávky 2 000 mg denně. Vstupní hodnota HbA1c byla 7,5–11 %.
Vildagliptin i metformin rychle snížily HbA1c z průměrné výchozí hodnoty 8,7 %. Nejvýraznějšího snížení bylo dosaženo během prvních 12 týdnů a účinnost setrvala po celou roční dobu studijního sledování. V případě vildagliptinu byla na konci studie redukce HbA1c -1 ± 0,1 % (p < 0,001) a u metforminu -1,4 ± 0,1 % (p < 0,001). Noninferiority nebylo dosaženo, nicméně vildagliptin ukázal u těchto pacientů schopnost udržet kontrolu glykemie v dlouhém období a v případě nemožnosti užití metforminu pro jeho nesnášenlivost či kontraindikace může být jeho dobrou alternativou pro zahájení farmakoterapie.
Časná kombinační léčba vildagliptinu s metforminem
VERIFY byla mezinárodní a multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená klinická studie, která sledovala, jak budou nově diagnostikovaní pacienti s diabetes mellitus 2. typu profitovat z časné kombinační léčby metforminem a vildagliptinem.
Studie sestávala z dvoutýdenní run-in periody následované třemi týdny léčby samotným metforminem, na něž navázala pětiletá léčebná perioda. Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 k léčbě monoterapií metforminem nebo kombinací vildagliptinu a metforminu. V první fázi pětiletého sledování dostávali pacienti stabilní dávku metforminu (1 000 mg, 1 500 mg nebo 2 000 mg denně), ke které bylo přidáno 50 mg vildagliptinu 2× denně, nebo placebo. Pokud pacient na metforminu nedosáhl na této léčbě ve dvou po sobě jdoucích návštěvách HbA1c alespoň 53 mmol/mol (7 %), byl převeden do fáze 2, která obnášela pro všechny pacienty kombinační léčbu s vildagliptinem. V případě sekundárního selhání kombinační léčby byl do terapie přidán inzulín.
Do studie byli zahrnuti dospělí diabetici 2. typu s trváním diabetu méně než dva roky s glykovaným hemoglobinem v rozmezí 48–58 mmol/mol a BMI 22–40 kg/m2 a eGFR nad 60 ml/min/1,73 m2. Pacienti mohli být před vstupem do studie léčeni pouze metforminem (a to ne déle než měsíc).
Primárním sledovaným cílem studie byl čas od randomizace do iniciálního selhání léčby definovaného jako vzestup HbA1c nad 53 mmol/mol ve dvou po sobě jdoucích kontrolách (kontroly probíhaly každé tři měsíce). Sekundární cíle sledování zahrnovaly mj. ztrátu glykemické kontroly v čase, změny tělesné hmotnosti, čas do zahájení léčby inzulínem, funkci beta-buněk hodnocenou pomocí HOMA-B indexu, kardiovaskulární příhody ad.14,15,18
Do studie bylo zahrnuto 2 001 pacientů, celou pětiletou studii dokončilo 1 598 pacientů. Incidence primárního selhání léčby v periodě 1 studie činila 43,6 % (429 pacientů) ve skupině s kombinační terapií a 62,1 % (614 pacientů) ve skupině léčené od počátku monoterapií metforminem. Medián času do selhání léčby byl ve skupině s kombinační léčbou 61,9 měsíců a pro monoterapii metforminem 36,1 měsíce. Snížení relativního rizika selhání léčby pro pětileté trvání studie tak bylo reprezentováno HR 0,51 (95% CI 0,45–0,58, p < 0,0001).14,15,18
Oba způsoby léčby byly dobře tolerovány a vykázaly obdobnou bezpečnost léčby, nebyly zaznamenány neočekávané nežádoucí účinky ani úmrtí spojená s léčbou.14,15
Časná kombinační léčba vildagliptinem a metforminem dokázala v horizontu pěti let téměř zdvojnásobit čas do ztráty glykemické kontroly a pro více než dvojnásobný počet pacientů přinesla prodloužení glykemické kontroly (obr. 3). Tento efekt byl konzistentní napříč různými podskupinami pacientů (věk, výchozí kompenzace, BMI, pohlaví, kuřáctví, eGFR).18
Současně bylo prokázáno také odložení sekundárního selhání léčby (tedy ztráty glykemické kontroly na kombinační léčbě a nutnost přidání inzulínu) (obr. 4) u pacientů, kteří od počátku byli léčeni kombinační léčbou.18
V průběhu celé pětileté studie bylo procento pacientů, kteří dosáhli cílové hladiny HbA1c pod 7 % vyšší ve skupině užívající od počátku kombinační léčbu (obr. 5).18
Tělesná hmotnost zůstala stabilní v obou skupinách, výskyt nežádoucích účinků byl obdobný pro obě skupiny.18
Obr. 3: Medián času do primárního selhání léčby18
Obr. 4: Čas do sekundárního selhání léčby18
Obr. 5: Podíl pacientů, kteří dosáhli cílové hladiny HbA1c do 7 %18
Přestože se nejednalo primárně o studii kardiovaskulární (KV) bezpečnosti, byly pochopitelně i KV příhody samostatně hodnoceny v bezpečnostním protokolu. Ve skupině užívající časnou kombinační léčbu bylo zaznamenáno méně kardiovaskulárních příhod, vzhledem k nízké četnosti výskytu KV příhod nebyl výsledek statisticky signifikantní.18
Vyhodnocení rozdílu v HOMA-B indexu ukazuje vliv léčby také na inzulínovou senzitivitu a funkci beta-buněk. Průměr HOMA-B indexu na počátku studie činil 120,1 (3,49) pro kombinační terapii a 114,1 (3,2) pro monoterapii. Průměrná změna do konce periody 1 činila pro kombinační terapii 17,21 (9,04) a -2,02 (9,02) pro monoterapii, rozdíl činil 19,23 (95% CI 8,42–30,03, p < 0,001). K dalšímu snižování nedošlo po změně terapie v periodě 2. Oproti monoterapii metforminem tak časná kombinační léčba metforminem a vildagliptinem zajišťuje lepší funkci beta-buněk.19
Studie VERIFY je důkazem pro přínos časné kombinační léčby. Časná kombinační léčba vildagliptinem a metforminem dokázala v horizontu pěti let téměř zdvojnásobit čas do ztráty glykemické kontroly a pro více než dvojnásobný počet pacientů přinesla prodloužení glykemické kontroly. Časná kombinační léčba byla spojena se zlepšením funkce beta-buněk.
Studie INTERVAL byla mezinárodní, dvojitě zaslepená, 24týdenní studie s diabetiky 2. typu ve vyšším věku (nad 70 let) ze 45 ambulantních center v Evropě. Jednalo se o pacienty dosud neléčené antidiabetiky nebo s nedostatečnou kontrolou glykemie (7–10 % HbA1c).
Výzkumníci stanovili pacientům individualizované cíle kontroly diabetu určené na základě věku, vstupního HbA1c, přítomnosti komorbidit a stupně křehkosti pacientů. Nemocní byli randomizováni v poměru 1 : 1 k podávání 50 mg vildagliptinu dvakrát denně nebo k užívání placeba, pochopitelně spolu s edukací.
Endpointem studie byl podíl pacientů, kteří dosáhnou stanovených individuálních cílů HbA1c a současně míra redukce HbA1c za dobu studie. Ve studii bylo zařazeno celkem 139 pacientů. Stanovených individuálních cílů metabolické kompenzace dosáhlo 27 % pacientů ve skupině užívající placebo a 52,6 % pacientů léčených vildagliptinem (adjustované odds ratio 3,16, 96,2% CI 1,81–5,52, p < 0,0001). Ve skupině s vildagliptinem bylo dosaženo snížení HbA1c z původní hodnoty 7,9 % o 0,9 % (rozdíl oproti placebu 0,6 %, p < 0,0001). Celková bezpečnost i snášenlivost byla obdobná v obou skupinách, s nízkým výskytem hypoglykemie.24,25
Přestože zdravotní pojišťovny v ČR nehradí léčbu vildagliptinem v kombinaci s inzulínem, je tato léčba také součástí indikací vildagliptinu. Bezpečnost a účinnost podávání vildagliptinu u pacientů s diabetem 2. typu, kteří nejsou dostatečně kompenzováni terapií inzulínem (středně nebo dlouhodobě působícím ev. premixovaným) ± metforminem, zkoumala studie japonských autorů.26
12týdenní, placebem kontrolovaná, randomizovaná studie zahrnula 156 pacientů. Ti byli randomizováni v poměru 1 : 1 k přidání 50 mg vildagliptinu dvakrát denně ke stávající léčbě inzulínem ± metforminem nebo placeba. Primárním sledovaným cílem studie byla změna HbA1c za 12 týdnů studie. Sekundárně byl vyhodnocen podíl pacientů, kteří dosáhnou hodnoty HbA1c ≤ 6,5 %, < 7 % (resp. < 7 % u pacientů se vstupním HbA1c pod 8 %) a změna glykemie nalačno (FPG).
96,8 % pacientů dokončilo studii. Přidání vildagliptinu vedlo po 12 týdnech ke statisticky významnému snížení HbA1c o 1,1 ± 0,06 % (rozdíl mezi skupinami byl -0,91 ± 0,009 %, p < 0,001 ve prospěch vildagliptinu). Hodnota průměrné FPG se ve skupině léčené vildagliptinem snížila o 1,2 ± 0,2 mmol/l. Podíl pacientů, kteří dosáhli cílových hodnot HbA1c byl vyšší ve skupině s vildagliptinem pro všechny předem definované hranice kompenzace. Celkový výskyt nežádoucích účinků byl srovnatelný mezi skupinami a výskyt hypoglykemie byl nízký.
Obr. 6: Změna HbA1c po přidání vildagliptinu k terapii inzulínem26
Vildagliptin je účinný a široce dostupný inhibitor DPP-4. Jeho bezpečnost a účinnost byla testována u rozsáhlého souboru pacientů s diabetes mellitus 2. typu. Podávání vildagliptinu nevede ke zvyšování hmotnosti pacientů (je hmotnostně neutrální) a má nízké riziko hypoglykemie. Studie VERIFY prokázala přínos časné kombinační léčby metforminu s vildagliptinem, v horizontu pěti let téměř zdvojnásobení času do ztráty glykemické kontroly a pro více než dvojnásobný počet pacientů prodloužení glykemické kontroly. Časná kombinační léčba byla v této studii také spojena se zlepšením funkce beta-buněk. Byla prokázána bezpečnost a účinnost i u starých pacientů s diabetem 2. typu a studie z reálné klinické praxe prokázaly jeho kardiovaskulární bezpečnost. Diabetologové v ČR mají s používáním vildagliptinu rozsáhlé zkušenosti, nově je vildagliptin dostupný i pro preskripci lékařů první linie, a to jak v podobě monokomponentní, tak ve fixní kombinaci s metforminem.
1..Škrha, J., Pelikánová, T., Prázný, M., Kvapil, M. za Českou diabetologickou společnost. Doporučený postup péče o diabetes mellitus 2. typu, revize ze dne 31. 5. 2020. (online: www.diab.cz) [cit. 16. 1. 2023]
2. Standards o medical care in diabetes 2019. Diabetes Care 42, Suppl. 1: S1–S87, 2019.
3. Standards of medical care in diabetes – 2022 abridged for primary care providers. Diabetes 40, 1: 10–38, 2022.
4. Standards of medical care in diabetes – 2020 abridges for primary care providers. Clin Diabetes 38, 1: 10–38, 2020.
5. Státní ústav pro kontrolu léčiv. (online: www.sukl.cz) [cit. 10. 5. 2023]
6. Hloubková revize úhrad v roce 2023. SÚKL. (www.sukl.cz) [cit. 10. 5. 2023]
7. Kvapil, M. Klinická účinnost sitagliptinu a vildagliptinu. Kazuistiky v diabetologii 7, 3: 9–10, 2009.
8. Studie VERIFY. Časná kombinační léčba vildagliptinu s metforminem přinesla prodloužení glykemické kontroly. Kazuistiky v diabetologii 18, 4: 55–56, 2020.
9. Vízner, K. Důkazy o kardiovaskulární bezpečnosti vildagliptinu v reálné klinické praxi. Kazuistiky v diabetologii 16, 4: 21, 2018.
10. Richter, B., Bandeira-Echtler, E., Bergerhoff, K., Lerch, C. Emerging role of dipeptidil peptidase-4 inhibitors in the management of type 2 diabetes. Vasc Health Risk Manag 4, 4: 753–768, 2008.
11. Marfella, R., Barbieri, M., Grella, R. et al. Effect of vildagliptin twice daily vs. sitagliptin once daily on 24-hour acute glucose fluctuations. J Diabetes Complications 24, 2: 79–83, 2010.
12. Blüher, M., Schweizer, A., Bader, G., Foley, J. E. Changes in body weight after 24 weeks of vildagliptin therapy as a function of fasting glucose levels in patients with type 2 diabetes. Vasc Health Risk Manag 10: 661–664, 2014.
13. Pomocník diabetologa 2023. Semily: GEUM, 2023.
14. Matthews, D. R., Paldánius, P. M., Proot, P. et al. Baseline characteristics in the VERIFY study: a randomized trial assessing the durability of glycaemic control with early vildagliptin-metformin combination in newly diagnosed type 2 diabetes. Diabet Med 36, 4: 505–513, 2019.
15. Del Prato, S., Foley, J. E., Kothny, W. et al. Study to determine the durability of glycaemic control with early treatment with a vildagliptin-metformin combination regimen vs. standard-of-care metformin monotherapy – the VERIFY trial: a randomized double-blind trial. Diabet Med 31, 10: 1178–1184, 2014.
16. Matthews, D. R., Paldánius, P. M., Proot, P. et al.; VERIFY study group. Glycaemic durability of an early combination therapy with vildagliptin and metformin versus sequential metformin monotherapy in newly diagnosed type 2 diabetes (VERIFY): a 5-year, multicentre, randomised, double-blind trial. Lancet 394, 10208: 1519–1529, 2019.
17. Del Prato, S. Summary and clinical implications. Vildagliptin efficacy in combination with metformin for early treatment of T2DM (VERIFY). Přednáška, symposium S23. 55th Annual Meeting of the European Association for the Study of Diabetes. Barcelona, 16.–20. 9. 2019. (online: www.easd.org/annual-meeting/easd-2019.html) [cit. 2. 11. 2020]
18. Matthews, D. R. Main results and safety. Vildagliptin efficacy in combination with metformin for early treatment of T2DM (VERIFY). Přednáška, symposium S23. 55th Annual Meeting of the European Association for the Study of Diabetes. Barcelona, 16.–20. 9. 2019. (online: www.easd.org/annual-meeting/easd-2019.html) [cit. 2. 11. 2020]
19. Paldánius, P. M. Effect on beta cell function in newly diagnosed type 2 diabetes patients after treatment with vildagliptin and metformin: results from the VERIFY study. ePoster 609. 56th Annual Meeting of the European Association for the Study of Diabetes. Virtual Meeting. 24. 9. 2020. (online: www.easd.org) [cit. 2. 11. 2020]
20. VERIFY: A study to compare combination regimen with vildagliptin and metformin versus metformin in treatmen-naive patients with type 2 diabetes mellitus. NCT01528254. ClinicalTrials.gov (online: https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT01528254) [cit. 2. 5. 2023]
21. Matthews, D., Del Prato, S., Mohan, V. et al. Insights form VERIFY: Early combination therapy provides better glycaemic durability than a stepwise approach in newly diagnosed type 2 diabetes. Diabetes Ther 11, 11: 2465–2476, 2020.
22. Schweizer, A., Couturier, A., Foley, J. E., Dejager, S. Comparison between vildagliptin and metformin to sustain reductions in HbA1c over 1 year in drug-naïve patients with type 2 diabetes. Diabet Med 24, 9: 955–961, 2007.
23. Strain, W. D., Agarwal, A. S., Paldánius, P. M. Individualizing treatment targets for elderly patients with type 2 diabetes: factors influencing clinical decision making in the 24-week, randomized INTERVAL study. Aging (Albany NY) 9, 3: 769–777, 2017.
24. Strain, W. D., Lukashevich, V., Kothny, W. et al. Individualised treatment targets for elderly patients with type 2 diabetes using vildagliptin add-on or lone therapy (INTERVAL): a 24 week, randomised, double-blind, placebo-controlled study. Lancet 382: 9890: 409–416, 2013.
25. Safety and efficacy of Galvus in elderly type 2 diabetes patients. NCT01257451. ClinicalTrials.gov (online: https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT01257451) [cit. 1. 5. 2023]
26. Hirose, T., Suzuki, M., Tsumiyama, I. Efficacy and safety of vildagliptin as an add-on to insulin with or without metformin in Japanese patients with type 2 diabetes mellitus: a 12-week, double-blind, randomized study. Diabetes Ther 6, 4: 559–571, 2015.
27. Study of efficacy and safety of vildagliptin as add-on insulin therapy in T2DM patients. NCT02002221. ClinicalTrials.gov (online: https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT02002221?term=Galvus&rslt=With&draw=3&rank=9) [cit. 1. 5. 2023]
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
