Laktózová intolerance

Úvod

Mezi jedny z nejběžnějších zdravotních obtíží souvisejících s příjmem potravy patří nesnášenlivost mléka, respektive mléčného cukru laktózy. Nejedená se o alergii v pravém slova smyslu, protože v reakci na požití potravin obsahujících laktózu nedochází k zapojení imunitního systému s tvorbou protilátek, jak je tomu v případě pravých alergií. Příkladem takového typu potravinových alergií je alergie na ořechy, vejce, ryby, některé druhy ovoce atd. Projevy mohou být velmi různorodé (kožní, respirační, zažívací) a nastupují s různou časovou prodlevou.

Co je laktóza?

Laktóza je mléčný cukr. Disacharid složený z monosacharidů glukózy a galaktózy. Přirozeně se vyskytuje v mléce savců, kde je významným zdrojem energie a v menším množství se nachází i v jiných potravinách (sušenky, pečivo, instantní potraviny, léčiva).

U osob, které laktózu bez potíží tolerují, dochází během trávení v tenkém střevě účinkem enzymu laktázy k rozštěpení disacharidu laktózy na monosacharidy glukózu a galaktózu. Oba sacharidy se pak dostávají do krve a jsou využity k dalším účelům, především jako zdroj energie. Problém u laktózově intolerantních osob spočívá ve sníženém množství enzymu laktázy. Část mléčného cukru laktózy tedy zůstává nerozštěpena a objevují se zdravotní potíže. Typickým projevem je nadýmání, objemné průjmy, bolesti břicha, celkový dyskomfort.

Během kojení, kdy je dítě živeno výhradně mlékem, je aktivita laktázy poměrně vysoká, klesá se snižujícím se přísunem mléka. Přirozený, geneticky naprogramovaný pokles množství laktázy o více než 90 % pak začíná již od druhého roku života. V průběhu dospívání se aktivita laktázy u některých osob zcela ztrácí, u některých ale naopak přetrvává ve vysoké aktivitě po celý život.

Teorií pro pochopení tohoto procesu je řada, jednou z nich je teorie existence tzv. variantního genu, který způsobuje snížení produkce laktázy v tenkém střevě. Tento „variantní gen" je vlastně původní forma genu, zatímco u laktózo-tolerantních osob se jedná o genovou mutaci. Historie vzniku genové mutace sahá hluboko do minulosti a souvisí s obdobím, kdy lidé začali využívat skot i za účelem produkce mléka. Mléko a z nich vyráběné produkty významně obohatily jídelníček našich prapředků. Mléko a mléčné produkty představovaly nejen významný energetický zdroj, ale byly především kvalitním zdrojem bílkovin, jejichž příjem byl jinak omezený. Ukázalo se tedy, že pro přežití lidstva je výhodnější mít schopnost snášet laktózu v průběhu celého života a nejen v dětství, což byl zřejmě počátek genové mutace.

Nejvyšší výskyt laktózové intolerance zaznamenáváme u Asiatů a Afričanů, nejvíce laktózově tolerantní jsou obyvatelé severní Evropy (cca 90 %). V případě Čechů je procento laktózově tolerantních také poměrně vysoké, dosahuje 70 %.

Dělení laktózové intolerance:

• Vrozená laktózová intolerance – její výskyt je velmi vzácný, dítě s vrozenou laktózovou intolerancí nemůže být ani kojeno.
• Primární typ laktózové intolerance – je nejčastějším typem laktózové intolerance a souvisí s koncem období laktózové tolerance.
• Sekundární laktózová intolerance – vzniká v souvislosti s onemocněním zažívacího traktu, které ničí kartáčový lem či urychluje pasáž zažívacím traktem. Často se objevuje po užití některých léků, ozařování, při zánětlivých onemocněních střev (Crohnově nemoci, celiakii), při parazitárních onemocněních, po chirurgickém zákroku na zažívacím traktu, infekci apod. Tento typ laktózové intolerance může být jen přechodný.

Výživová doporučení

Přísnost v omezení laktózy v potravě záleží především na stupni laktózové intolerance. Někteří lidé mají pouze mírně sníženou aktivitu laktázy a dobře tolerují zakysané mléčné výrobky, tvarohy a sýry. U zakysaných mléčných výrobků je část laktózy spotřebována bakteriemi mléčného kysání, které, jednoduše řečeno, udělají část práce za nás. Tvarohy a sýry bývají také dobře snášeny, protože při jejich výrobě je odstraňována syrovátka, do které přechází i většina laktózy. Za průměrný, dobře snášený denní příjem laktózy je považováno 6–12 gramů.

Osoby, které mají po požití laktózy výrazné potíže, by měly laktózu vyřadit z jídelníčku zcela. Možné je také perorální doplňování enzymu laktázy. Tablety laktázy se užívají v množství 1–2 před nebo během jídla s obsahem mléčného cukru. Dávka laktázových tablet je velmi individuální, záleží také na obsahu laktázy v pořízeném přípravku. Laktázové tablety patří mezi potravinové doplňky a jsou k dostání v lékárně nebo některých drogeriích.

Vzhledem k tomu, že mléčné produkty jsou nutričně cenné (vedle kvalitních bílkovin to je především značné spektrum vitaminů a minerálních látek, obsah řady bioaktivních látek), je vhodné docílit alespoň jedné dávky mléčného výrobku denně. Za porci se považuje v průměru 30 g sýra, 250 ml mléka nebo zákysů, 150 g jogurtu, do 100 g tvarohu).

Při výběru vhodných potravin je dobré se vyhýbat klasickému mléku, smetaně, šlehačce, podle snášenlivosti laktózy naopak zařazovat zakysané mléčné výrobky, tvarohy, a zejména pak tvrdé sýry, které jsou prakticky bezlaktózové.

Jako náhrada mléčných výrobků by měly být zařazovány:

• obilninová mléka: nejčastěji sojová, ovesná, rýžová a z ječmene,

Nejvhodnější jsou mléka balená v tetrapakových krabicích, která se svým složením nejvíce přibližují kravskému mléku. Sušené nápoje bývají nutričně nevyvážené, problémem bývá jednak nízký obsah bílkovin a vysoké zastoupení zdraví škodlivých trans nenasycených mastných kyselin.

• mléka ze semen: kokosové mléko, mandlové mléko,
• sojové výrobky na bázi jogurtů, dezertů, sýrů.

Pokud vám chybí tvarohové pomazánky, vyzkoušejte pomazánky z luštěnin. Úplnou rychlovku pak představuje pomazánka ze sterilovaných fazolí.

Publikováno v časopisu Kazuistiky v diabetologii 1/2014.